Dnešní úvaha je určena nejen panu Petrovi, ale všem, kteří se chystají na dráhu akvaristy…
K tomu přijdeme tak, ponejprv si obstaráme jedno menší akvárium, které se nám po nějakém čase zalíbí a přidáme ještě jedno, třeba i o trochu větší. Posléze se nám bude zdát, že jedna ta červená rybička má větší bříško než ty ostatní a přikoupíme ještě jedno menší akvárium, to aby měla klid, kdyby se jí, a to zcela náhodou, narodila mimina. No a mimina se narodí, kam ale s nimi…
Tento příběh jde dál a dál a najednou je z nás akvarista. Před námi je nekonečný příběh, dobrodružství, které nás doslova nutí poznávat další a další cestičky našeho řemesla. No, a protože jsme svědomití studenti, jednou z těch cestiček se stane odchov ryb od těch nejmenších mimin. A pokud nás toto řemeslo pohltí skutečně se vším všudy, můžeme si stokrát říkat, že zrovna toto další akvárium je už opravdu to poslední, nemáme šanci. Skutečnost je taková, že naše cesty se budou řídit potřebami našeho oboru a my budeme vlastně vykonavatelem jeho nároků. Zní to děsivě, co? Ale pozor, v těchto větách je skutečně skryté nebezpečí, které na nás číhá, když si nedáme pozor a neodhadneme své síly.
V určité fázi našeho snažení bychom měli přizvat k poradě i naše myšlenky z druhého břehu uvažování. Ono je totiž docela dobře možné, že sami sebe dostaneme do situace, kdy se nám bude zdát i naše záliba nezvladatelná a kdy se proti nám obrátí zády. Už jsem se zmiňoval o tom, že každý z nás má v sobě jiné možnosti a vlohy. Zatímco jeden zvládne celou obsáhlou líheň plnou akvárií, druhý sotva polovinu. Jde tedy o to, abychom nepřeceňovali naše síly při uvažování o stavbě chovného zařízení. Chce to rozhodně postupně a až tehdy, budeme-li v našem oboru dobře „usazeni“, můžeme uvažovat o stavbě chovného zařízení, tedy líhně a její velkosti.
To je vzkaz pro všechny, kdo poprvé spatří svoje odchovy, jak rostou v rozplavávací nádrži, jsou zdravé a tvoří překrásné hejno. To právě bývá začasto tím impulsem pro další rozvoj našeho řemesla. Ten krásný pocit v nás něco nastartuje, a pokud jsme alespoň zčásti nadšeni pro tuto zálibu, ostatní se dostaví téměř samo. K tomuto bych rád upozornil na některé starší články s touto tématikou. Je možné je vyhledat v historii Článků podle tématu.
S tím též souvisí další odpověď, je pro paní Janu a je z oblasti odchovu akvarijních ryb. Jde o umístění většího počtu plůdku v akváriích a o starost o něj. Paní Jana nemá než jedno akvárium a ve společné nádrži se jí rozmnožily labyrintní ryby, kterých je ale velké množství.
Pokud odchováváme cíleně akvarijní ryby, je nutné tomu věnovat náležitou pozornost, protože v raném stadiu odchovu ještě nepotřebujeme mnoho vody, ale jak plůdek roste, je třeba ho třídit, nebo prostě rozdělit do několika akvárií a to už je starost. Na to bychom měli být rozhodně připraveni. Na první pohled to vypadá, že je to vlastně samozřejmé, ale má to svá pravidla. I v menších akváriích lze odchovat větší množství ryb, ale za určitých podmínek.
Při intenzivním růstu je třeba umístit buďto méně ryb do více akvárií, nebo technicky zvládnout odchov v akváriu jednom. Jde o místo a také o naše znalosti. Všichni již poučeni léty praxe vědí, že jsou mezi akvaristy chovatelé, kteří v nevelkých prostorách odchovají velké množství ryb a jsou též takoví, kteří v mnoha akváriích odchovají ani ne polovinu.
Jistě jsme již všichni viděli plná akvária plůdku, kdy není vidět ani na zadní stěnu akvária. Je to možné, ale při podobném odchovu je nutné velmi často, a to denně, měnit určitý objem vody za čerstvou, nebo zajistit trvalý průtok. Pokud umístíme velké množství ryb do jednoho akvária, nic jiného nám nezbude, jinak jsou ryby v něm odsouzeny otrávit se dříve či později dusíkatými látkami. Jde též o druhy ryb a jejich velikost.
Odkrm plůdku ryb v rozplavávačkách podléhá konkrétnímu režimu a jde o to, abychom zvládli potřeby odrůstajících ryb a zároveň zbytečně nebrzdili jejich růst. Pokud budou mít ryby zaručenou dostatečnou výměnu vody za čerstvou, budou růst bez problémů i při intenzivním podávání potravy. Nebudou-li mít ryby dostatek čerstvé vody, přestanou růst i přijímat potravu. Tím se dostaneme do slepé uličky, odkud není úniku.
Je nutné si uvědomit, že i jediný výtěr od určitých druhů zdravých a vitálních ryb může obsahovat tisíce potomků. V počátečním stadiu budou sice v jedné nádrži, ale zakrátko bude nutné je rozdělit. Pokud nemáme možnost je rozdělit do několika nádrží, je tedy nutné uvažovat o jejich redukci, nebo technicky zajistit jejich další růst. Je to možné, ale pozor na to, odchov velkého počtu ryb v jedné nádrži je velmi citlivá záležitost a je nutné se rybám odpovědně a trvale věnovat. Ryby se řídí vnímáním kvality vody, obsahu nebezpečných látek v ní a při jakémkoliv negativním výkyvu se podle toho i chovají. Toto zkrátka nelze ošidit!
Jiří Růžička
0 komentářů