Trochu vzpomínek pro všechny do roku 2017
Co napsat zrovinka na Silvestra do Článků, když již před sebou „tlačíme“ jedenáctý rok. Nejsem zrovna příznivcem bilancování a raději se dívám do budoucna a přemýšlím o tom, jak zpestřit nějaký ten článek o nové poznatky, nebo o to, jak předat zkušenosti začínajícím, kterých v našem oboru sice ubývá, ale i tak je stále co řešit.
I když bylo uvedeno za tu dobu v Článcích více jak tisíc stran textu, přibyl Facebook a tak by byl výčet ještě pestřejší, ale v akvaristice zkrátka nelze říci dost, je vše vyřešeno. Je to jako bezedná studnice poznatků a ještě bezednější pytel neznámých vědomostí, které čekají na vyřešení.
Pokud bych se měl vrátit o nějakých čtyřicet let nazpět, popisoval bych krásnou dobu výkvětu a bujení kvasu akvaristického v podobě mnoha spolků, klubů a akcí, při kterých jsme se setkávali a probírali nejen odborné poznatky a problémy, šlo o přátelská setkání, kde rozhodně nechyběla legrace v té zemní podobě. Jasně, že se naše vtípky svezly co chvíli na někoho z nás a tak bylo vždy o čem hovořit.
K dobrému se přidávaly příhody mnoha akvaristů a hlavně těch, kteří s námi zrovna nebyli, jak je to ostatně povětšinou zvykem, ale vždy to bylo myšleno v dobrém. Velmi často tekly slzy smíchu a někdy až neskutečné příhody z akvaristických dílen nás inspirovaly a tak jsme vždy z těchto setkání čerpali mnoho dobrých zkušeností. No, jak se ostatně říká, více hlav, více rozumu. Mnozí z nás dokonce v rámci zápalu diskuse „pustili“ do světa některé ze svých fint či ještě neznámých postupů, například při výtěrech ryb.
Všechny tyto zkušenosti se hodily a byly velmi potřebné zvláště pak u profesionálních akvaristů. Nepíšu záměrně profesních akvaristů, protože v té době legální profese chovatelů akvarijních ryb neexistovaly. Všichni, kteří jsme odchovávali ryby v akváriích po domácnostech, jsme je prodávali buďto na burzách, nebo přímo v akvaristických obchodech ZVERIMEXU. Legalizoval se tak obchod, který byl ale tiše podporován a tak jsme byli z ekonomického hlediska dá se říci bez problémů.
Náklady na chov byly v porovnání s dneškem velmi nízké a výkupní ceny srovnatelné s dneškem a tak se akvaristé v tu dobu měli lépe, protože bez problémů dokázali vydělat o poznání více, než ve svém zaměstnání. To bylo ale často nemyslitelné zvládnout časově a tak se stávalo, že si akvaristé vybírali práci takovou, kde nemuseli být přítomni plnou pracovní dobu. Byla ale také taková zaměstnání, kde nemuseli být přítomni vůbec a tak dokázali svoje hobby povýšit na povolání snů. Ti byli tedy z logických důvodů i nejúspěšnější.
Všechny tyto vzpomínky jsou již dávno v propadlišti akvaristických dějin, ale mnohé se dozvíte též v připravovaném seriálu, kde budeme podobné údaje uvádět a jako zajímavosti též mnohé zkušenosti z chovu.
Do „kotle“ srandy byly uváděny příběhy o šílených akvaristech, jejichž jména z pochopitelných důvodů nebudu uvádět, kteří se v zápalu chovu a odchovu ryb pouštěli na hranici legálnosti a páchali téměř trestné činy, i když z našeho pohledu velmi pochopitelné.
Šlo například o lov planktonu tam, kde se to zrovna nesmělo. V tu dobu byly sice všechny toky i nádrže pro tyto účely jaksi veřejné, ale vojenská pásma a podnikové požární nádrže byly tabu. To bylo ale akvaristům jaksi jedno a byli šílení, když se zrovna v podobných lokalitách vyskytovaly například komáří larvy, nebo tolik potřební vířníci. Myslím, že nic by nezabránilo tomu akvaristovi, který by věděl o potřebné potravě a nemohl by ji legálně nalovit. Vždy se to nějak vymyslelo a vzpomínám na jednoho našeho člena, který doslova slovil celý rybník ve vojenském pásmu, kde se vyskytovaly Corethry, tzv. skleněné pakomáří larvy.
Tato příhoda byla dobře známa všem a hlavně nás inspirovala. I stalo se, že zrovna v takovém vojenském pásmu objevil jeden akvarista pramen vody, jejíž hodnoty přesně odpovídaly těm, které zrovna potřeboval pro výtěr svých vysněných teter. Těžko si asi dnes dokážeme představit zakázané pásmo plné vojáků, kam se tajně přiveze cisterna, do které se půl dne čerpá tolik vzácná tekutina. Ta akce vyžadovala plné nasazení a několik spoluviníků. Akvaristé si ale rádi vždy pomůžou a tak šli na věc. Několik dní pozorovali pohyb vojáků, a když se orientovali v situaci, vyrazili. Vše klaplo a akvaristé měli onu zázračnou vodu k dispozici po mnoho dalších měsíců.
Jsou to vše sice střípky, ale ta doba byla pro nás všechny velmi inspirativní i z toho důvodu, že jsme si museli poradit s technikou, která nebyla v obchodech k dostání a tak jsme si vyráběli téměř všechny pomůcky sami. Je pravda, že je dnes možné zakoupit téměř všechno v mnohých cenových hladinách, ale věřte, kdo jste tu dobu nezažili, že se mi tyto zkušenosti velmi hodí dodnes.
V roce 2017 budeme tedy stále odpovídat na Vaše dotazy a setkáte se s novými články o akvaristické problematice. Na Facebooku se setkáte se seriálem, který nám akvaristiku přiblíží i z trochu jiného a uspořádaného pohledu. Výhledově připravujeme i články z jiných chovatelských oborů a tak bude opět mnoho zajímavostí a výhledově i nových výrobků.
Do roku 2017 Vám z DAJANY všem přejeme mnoho zdraví a úspěchů v chovu a nezapomeňte, trpělivost a naše hlava je v našem oboru nadevše.
Jiří Růžička
0 komentářů