Je to oříšek dávný a stále aktuální. Pokud budete začínat s odchovy akvarijních ryb, na tento problém jistě narazíte a není se čemu divit. Prošli jsme si jím asi všichni, kdo jsme se na tuto dráhu dali. V reakcích na články se tyto dotazy objevují a tak se dnes zmíním o řešení a zdůvodnění nestejnoměrného růstu rybího plůdku. Mimochodem, děje se tak i v hospodářském rybářství. U některých druhů ryb je nutné v určitém čase jejich růstu provést tzv. „brakování“. Je to způsob, jak roztřídit i velké množství rybího plůdku na jednotlivé velikosti. Používají se k tomu brakovací sítě s různě velkými oky.

Třídění potěru je poměrně důležité a nestejnoměrný růst není rozhodně u všech druhů ryb typický. Jsou druhy ryb, které je velmi obtížné odkrmit v přibližně stejné velikosti a u jiných to tak nesnadné není. V tomto ohledu je též důležité vzít v úvahu znalost i „zralost“ chovatele. Je též důležité, jakou potravu rybám předkládáme, tedy, jaké hodnoty má, a též kolikrát za den můžeme krmit. Velmi důležitá informace z tohoto hlediska je, že velké množství potravy ještě v žádném případě nezaručuje intenzivnější růst! Může tomu být právě naopak. Jde o poměry základních růstových a energetických látek a o kvalitu vody.

Další důležitou informací je, že obsah bílkovin a tuků v krmivu je nutný přizpůsobit tomu kterému druhu. Není tedy jedno, jaký druh rybího plůdku čím odkrmujeme. Ryby kaprovité a labyrintky mají menší nároky na obsah těchto látek nežli například cichlidy či tetry atd… Specifické je to například u závojnatek, protože tyto nejsou ani podobou ani svým projevem již dávno původním druhem, tedy karasem stříbřitým. Potrava pro tyto ryby je speciální a musí se přizpůsobit jejich potřebám.

Profesní chovatelé si mohou dovolit krmit několikrát denně, což je velmi důležité. Na rozdíl od akvaristů zájmových, kde se podává krmení jednou či dvakrát denně a to je v konečném dopadu odkrmení plůdku značný rozdíl. Ale nerad bych předbíhal.

Dopad

Nestejnoměrný růst rybího plůdku způsobuje zpoždění vývoje u zpočátku slabších ryb z hejna, které z důvodu své neprůbojnosti trpí nedostatkem potravy. To je v konečném výsledku pro chovatele špatná zpráva, protože odchová ryby s odlišnými typickými znaky i tvary a u některých druhů se to projeví i na zabarvení. U ryb odchovávaných k dalšímu zachování rodu se tato problematika plně projeví až tehdy, budeme-li je chtít reprodukovat. Mezi akvaristy se říká, že jsou „podražené“ a tím se stane, že i při zdařilém výtěru je jejich potěr méně odolný a hlavně se nedočkáme jeho odpovídajícího množství.

Je ale známo, že ryby, byť v mládí zanedbané, je možné v průběhu jejich dalšího růstu kladně ovlivnit vybranou stravou a odpovídajícím prostředím. Pokud ale ponecháme tyto ryby v hejnu bez individuálního zájmu, nikdy nedosáhnou potřebných vlastností a to jak z hlediska růstu, tak z hlediska ostatního fyziologického vývoje.

Náprava

I z těchto důvodů je nutné věnovat pozornost kvalitě a podobě potravy. Jak jsem již výše uvedl, specifické nároky jednotlivých druhů ryb by nám měly být vodítkem, ale zásadně důležitá je podoba krmiva. V zásadě jde o dva druhy potravy, kterou se v akvaristice zabýváme a z hlediska odkrmu plůdku ji můžeme rozdělit na potravu živou a neživou. Tyto dvě skupiny mají totiž zásadní dopad na vývoj rybího plůdku v jeho raném stadiu vývoje.

U živé potravy jde v drtivé většině rybích druhů o tzv. pohybový reflex. V literatuře je možné se dopátrat informace, že ryby je možné odkrmit též tzv. umělou suchou potravou. Je to sice pravda, ale nedocílíme tím úspěchu a dojde k devastaci množství vylíhlého plůdku i k nestejnoměrnému růstu. Navíc, krmení suchou mikropotravou je poměrně velký kumšt a akvaristé se to učí dlouhou dobu. Suchou potravou je dobré od určitého věku ryb přikrmovat a tak postupně převádět plůdek na dobu, kdy tzv. nastartuje a začne tuto potravu přijímat. Někdy se tomuto krmivu také říká „startér“. A ještě jedno nebezpečí hrozí a tím je překrmení. Již dobře víme, že překrmení u ryb znamená konec a tak pozor na množství potravy, méně znamená v tomto případě více.

Takže, zatímco u umělé potravy úzkostlivě hlídáme množství, u živé potravy si můžeme dovolit zakrmit vydatněji, pokud se ale nejedná o Artemie. Je to korýšek ze slaných vod a ve vodě sladké nemá jako živý organismus delší šanci na přežití. Jde o různé druhy Artemií, ale je dobré počítat s tím, že by měla být spotřebována nejdéle do jedné hodiny. Potom se začne velmi rychle v teplé vodě rozkládat a to znamená pro plůdek téměř jistou katastrofu.

Dokončení tohoto článku zveřejníme zde za týden, tedy v sobotu 19.11.2016.

Nakonec bych rád upozornil na náš Facebook, kde je popisováno v krátkém seriálu tření závojnatek.

Jiří Růžička