To, že jsme vytřeli po nějaké té peripetii první tetry je skvělé, ale ten den se nám jistě klidně nespalo. Znám to již dlouho, předlouho a moje noční návštěvy s baterkou u akvárií to dokazují ještě dnes. Je tady ale dopis. Pan Karel se ptá na velmi důležitou věc při vytírání ryb. Tou věcí je stále opakující se téma – čím a hlavně kdy vlastně ryby prvně krmit!?

Ta otázka není až tak snadná, jak se na první pohled zdá. Pokud po několika pokusech skutečně úspěšně vytřeme ryby, o kterých se nám již dlouho zdálo, musíme být připraveni na jejich první zakrmení. Zapomeňte v tomto ohledu na vařená vejce či jiné a třeba i sušené krmivo. Jediná správná potrava pro právě vylíhlé a rozplavané ryby je potrava živá a k tomu ještě odpovídající jak kterému druhu.

Skvěle se již dávno osvědčili vířníci, ale ty dnes zná skutečně málo a zvláště pak mladých akvaristů. Dále prachové krmení z přírodních zdrojů, a pokud odchováte ryby, které pozřou jako první potravu Artemii, je vyhráno! To jsou tak všeobecně veškeré přístupné možnosti. Umělou potravou odchováte pouze malou část rozplavaného potěru a ještě ke všemu nebude v té správné kondici.

Rozplavané ryby nezakrmujeme ihned, je v tom i trochu toho akvaristického citu. Ponecháme nejmenší plůdek v klidu, to je velmi důležité, a teprve až se začne shánět po potravě, velmi opatrně ji do nádrže přidáme. Pozor na překrmení, to je v začátcích nenapravitelný krok. Již mnohokrát jsem psal o tom, že překrmení je velmi zlé a překrmení u nejmenšího potěru odnesou jak ryby, tak i naše sebevědomí.

Pokud bych se měl zmínit o velikosti krmiva, je to téměř nemožné, protože i zdánlivě velký potěr polkne pouze velmi malou potravu a naopak i nepatrný se pustí i do většího druhu, jako je například Artemie. Pokud vzpomenu třeba na Betta splendens, ty není téměř vidět, jsou velmi životaschopné a Artemii dokážou přijmout hned jako první, exogenní, potravu.

Neřiďme se tedy velikostí právě rozplavaného plůdku a připravme se na odkrm tím, že zjistíme v literatuře, nebo na stránkách DAJANY, čím a jak odkrmit jaký druh potěru. Pokud budete začínat sami, zvolte tu nejmenší, tedy vířníky. Pokud se plůdek zakrmí, to se pozná u většiny druhů snadno podle plných bříšek, můžeme si říci, že se snad dočkáme zdravého potomstva.

Převedení na stravu umělou, tedy lépe alternativní, se provádí postupným přidáváním odpovídající potravy k potravě živé. Po týdnu, po dvou i více, to podle druhu ryb, začínáme tedy s přidáváním potravy alternativní a to tak, že ještě menší množství, než malé je správně. Moje osobní zkušenost je ta, že potravu, ať je žloutek, vyráběná suchá směs od DAJANY, kopřivy, špenát a mnoho jiných, nejprve smíchám s kapkou vody a potom doslova kápnu přes velmi jemné sítko vodu k rybám do rozplavávací nádrže. A k tomu ještě něco, ta kapka MUSÍ být skutečně malá, jinak znehodnotíte během několika minut vodu s potěrem a ten velmi rychle uhyne.

Pokud potěr začne přijímat potravu alternativní, postupně zvyšujeme dávky a ubíráme živou potravu, kterou si akvaristé většinou šetří na další odkrm. Je ale nejlepší, když alespoň jednu denní dávku můžeme podat živou.

Krmné dávky rozdělíme podle toho, jak často můžeme krmit. Ti, kdo jsou celý den doma, můžou potravu rozdělit na šest až osm denních dávek. To jen velmi dobré. Pokud chodíte do práce a doma jste až ve večerních hodinách, nedá se nic jiného dělat, než zvolit ranní dávku a potom co nejdříve odpoledne. V žádném případě nekrmte do zásoby!!!, a zvláště pak ten nejmenší potěr.

Pozor, pokud budete zrovna odjíždět třeba na víkend a nebudete zrovna moci zakrmit, potěr dva až tři dny bez potravy nevydrží, nebo se již nedostane do kondice. Nikdy tedy ryby nevytíráme v době, kdy musíme na nějaký čas odjet. Mnohokrát se stalo mně i kolegům, že jsme museli cestu odložit, protože nám „křičela“ v akváriích mimina!

Jiří Růžička