Je to tak, již pětistý článek vyšel a stále je o čem psát, i když je v zájmu věci občas opakovat, nebo spíše připomenout to, co bylo již tady na DAJANĚ jednou či víckrát napsáno. Jde hlavně o změny ročních období a upozorňování na proměny v akváriích, které zrovna v tu dobu v této souvislosti probíhají. Poměrně velký krajíc zabere též odpovídání na Vaše dotazy, na které sice odpovídám většinou osobně rovnou do internetové pošty či po telefonu, ale mnohé odpovědi se mohou „hodit“ i ostatním našim čtenářům a tak je rád použiji jako náměty pro článek pod titulkem „VZKAZY“.
A zrovinka včera jsem měl takový, no dalo by se napsat, šikovný dotaz, na který odpověď bude jistě potřebná i ostatním akvaristům, kteří třeba začínají a mají podobný problém. Opět ale upozorňuji, že vždy čerpám pouze z vlastních zkušeností a tak se můžeme s ostatními kolegy v názoru na věc třeba i v detailech odlišovat, ale v podstatě se odpovědi dají použít všeobecně. Alespoň je tak koncipuji.
Zakrmování potěru
Pan Havel si postěžoval na to, že se již dostal přes počáteční neúspěchy s rozmnožováním různých druhů problematických ryb, ale stále má problém s jeho odkrmením ve fázi, jak píše: „Kdy se kulí z jikry“. Jo jo, povzdechl jsem si, tím jsme si prošli snad všichni a cit pro tento okamžik zrodu rybího života v nás musí nejprve dozrát. V někom dříve, v někom trochu později, ale k úspěchu vede několik důležitých etap poznání.
V žádném případě nekrmíme hned po tom, co se ryba vykulí z jikry, rsp. kdy protrhne jikrný obal. Ještě před touto fází je též důležitá údržba elementek a častá obměna alespoň části vody v nich za odpovídající pro vývoj plůdku. Po vykulení z vajíčka bude již na toto pozdě a volný zárodek se ocitne prakticky ničím nechráněný ve volné vodě (eleuterembryo). Tím, že se začne pohybovat, na sebe upozorňuje a v přírodě či ve společném akváriu si mnoho nebezpečných predátorů na chutném a měkounkém soustu rádo pochutná. I z tohoto důvodu se právě vykulený zárodek nalepí bysovou žlázkou na pevný podklad a tam téměř nehybně spočine až do doby vývojové změny, kdy začne plavat. Vývoj volného zárodku se v tuto chvíli mění na larvální fázi vývoje, a to ve fázi protopterygiolarvární.
Klid, ve kterém spočine plůdek v této fázi je ale také velmi důležitý pro to, aby rybí mimino nasbíralo co možná největší množství energie z živného váčku, který dostane od matky věnem. Pokud budeme po tuto dobu zárodek neustále vyrušovat, nebude schopný po jeho strávení přijímat vnější, tzv. exogenní potravu a uhyne prakticky vyhladověním.
První vnější, tedy exogenní potrava, se podává živá i z toho důvodu, že se pohybuje. Pohyb potravy nutí rybí plůdek ho přijímat (tzv. pohybový reflex). Pokud předložíme vhodnou živou potravu, tedy jak z hlediska velikosti, tak z hlediska vhodnosti druhu, neměl by nastat vážný problém a zakrmení by mělo proběhnout v pořádku. V dřívějších dobách jsme chodili téměř denně lovit potravu do přírodních zdrojů a uměli ji uchovávat a třídit podle druhů i velikostí. To se dnes neděje a používá se téměř výhradně k těmto účelům nauplie Artemie.
Tento velmi potřebný korýšek je skutečný zázrak, ale není všemocný. V akvaristice je nutné rozeznávat jeho několik druhů a to zvláště podle jeho velikosti. O různých druzích tohoto korýška si můžete přečíst na stránkách DAJANY a to v Článcích. Jde o to, že potěry nejrůznějších druhů ryb mají jinak stavěná přijímací ústrojí a hlavně jsou různě veliká. I malé druhy potěrů jsou schopné pozřít větší sousto a naopak. To si musíme odzkoušet a v budoucnu se podle toho chovat, jinak nebudeme mít s odchovy úspěch. Například terta červenohlavá pozře Artemii jakoukoliv, ale neonka obecná, která je podobně veliká, upřednostňuje Artemii sice delší, ale štíhlou, kterou může snadněji uchopit a polknout.
S většími problémy bychom se mohli setkat například u některých labyrintních ryb, nebo u teter z rodu Copella. Jmenovat bych mohl další, ale to bychom už mohli rovnou o tomto popsat mnoho stránek, pro to ale zde není prostor. Pokud budete potřebovat informaci o konkrétních druzích, napište si k nám, nebude problém s odpovědí.
Na závěr bych se rád zmínil o tom, že snad nejlepší potravou pro potěr akvarijních ryb v této fázi je vířník a jeho mnoho druhů. Je vhodný jak svojí velikostí, tak výživovou hodnotou, ale vířníkem odkrmují snad již jen poslední „mohykáni“ našeho řemesla. Pokud budete mít problém s velikostí první potravy, můžete si pro první čtyři dny namnožit trepku, tedy nálevníka, který je též vhodný, ale je nutné dbát čisté kultury a velkého množství, protože trepka není ideální z hlediska výživného. Je tedy nutné ji mít v zásobě velké množství. Dále už je téměř všechen potěr schopen pozřít nauplie Artemie. U některých druhů ryb je nutné udržovat slabé osvětlení i v nočních hodinách a to i z toho důvodu, že se v rohu u osvětlení shromažduje drobná potrava. Těch zkušeností o této problematice je mnoho, a pokud jste v dnešním článku nezaznamenali tu pravou informaci pro Vás, napište.
0 komentářů