Rád bych dnes uvedl jedno upozornění, které vychází z našich činností, kdy se DAJANA snaží o co možná nejkomplexnější pojetí informační aktivity na internetu. Jde o propojení facebooku a našich www stránek. Ono propojení je logický dopad naší činnosti a v mnohých případech spolu úzce souvisí. Někdy se však setkávám s tím, že odpovědi na jednotlivé články a odpovědi na dotazy se prostě nepotkají, protože naši čtenáři nemají tu či onu službu nainstalovanou.

V některých případech se dokonce stalo, že si naši kolegové doinstalovali facebook z důvodu přístupu na naše facebookové stánky. No, žijeme v době, kdy se tyto technologie stávají zcela běžnou a někdy i nutnou součástí života a našim potomkům, a zvláště pak těm nejmenším, jsou již zcela obvyklé. No a potažmo se stal již obyčejnou záležitostí i pro podniky a jejich obchodní a informační aktivity.

Je to tedy v dnešní době obvyklý vývoj téměř v každé firmě a myslím, že dostupnost informací, a zvláště pak informací v tak úzce specializovaných oborech jako je například akvaristika, je pro většinu uživatelů velmi vítaný. Je tedy na nás, abychom zvládli komunikaci s médii a hlavně s lidmi, kteří s tím vším souvisí. Již se několikrát stalo, že jsem vyřizoval dotazy, které souvisely s facebookem a psal jsem odpověď i na naše www stránky, protože by mohla zajímat ostatní členy našeho „DAJANA spolku“.

Podobně je tomu i dnes, když jsem se na facebooku rozepsal o kupování a chovu bet bojovných a titulek stál: „Kupujete Betty?“. Do pošty mi následně přišel dotaz: „V článku o betách používáte v některých případech „Betta“ a v jiných „beta“. Co je správně, jde o pravopisnou chybu?“. No a právě to jsou případy, kdy odpovídám i na našich www stránkách, protože zvláště pro mladé akvaristy je zrovna toto příležitost, jak se seznámit se základními a ne zrovna typickými informacemi z akvaristiky.

Odpověď tedy zní: Betta splendens je správné latinské pojmenování, kdy rodové pojmenování začíná vždy s velkým písmenem, tedy Betta. Ale druhové, tedy konkrétní pojmenování určitého druhu je splendens a píše se s malým písmenem na začátku. Tedy Betta splendens je správně a i mladí akvaristé by se měli latinské názvy učit. Alespoň těch ryb, které chovají.

Naopak, budu-li používat české pojmenování, budu psát beta bojovná, s jedním „t“ a s malými písmeny na začátku slov, což je správný český název této ryby. V českých pojmenováních používáme obě písmena na začátku malá, protože nejde o konkrétní rybu, ale o název druhu. Bude-li se jmenovat ona beta Karlička, už použiji velké písmeno na začátku, protože je to pojmenování konkrétní ryby, podobně se používají i velká písmena u přezdívek určitých lidí. Takže jde vždy pouze o použití autora a ten o tvaru rozhoduje. V běžných článcích určených pro širokou veřejnost je možné používat podobných tvarů a třeba je i střídat. V odborných článcích se však používá výhradně latinské pojmenování.

Dále heslovitě, protože o těchto tématech již existuje mnoho údajů v rubrice „Články“ a je možné je snadno vyhledat. Stačí do vyhledavače nad text napsat heslovitě podstatu problému. Toto je souhrn odpovědí na dopisy z tohoto týdne.
1. Závojnatky do koule nikdy!!! Ani jednu, ani dvě, ani kousek ba ani ploutvičku. Závojnatky jsou velké a robustní ryby a patří spíše do bazénu, než do akvária a když už, tak do většího a s dobrým filtračním vybavením. Toto je velmi častý dotaz od dětí a je nutné se mu věnovat, protože závojnatka v kouli se za léta propagace stala BOHUŽEL skutečně jakousi ikonou, ale velmi špatnou a zavádějící!!!
2. V zařízeném, běžném pokojovém akváriu krmíme jednou denně, případně je možné dávku rozdělit na dopolední a odpolední. A to zvláště tam, kde zkrmujeme více druhů potravy.
3. Proteiny jsou podstatou všech živých organismů a pochopitelně i jejich potravou. Jsou nezbytné pro tvorbu nových a reparaci starých buněk. Proteiny jsou vlastně bílkoviny, a pokud budete na obalu potravy pro akvarijní ryby tento údaj zjišťovat, je dobré též zjistit obsah tuků. Spolu tyto dvě určující látky potom udávají základní údaje o vhodnosti či nevhodnosti krmiva pro určitý druh ryb. Klasickým příkladem jsou například závojnatky v porovnání s dravými druhy ryb. Dravci potřebují poměrně vysoký obsah jak tuků, tak i proteinů v krmivu a závojnatkám se naopak proteiny a tuky dávkují velmi opatrně, protože u nich hrozí ukládání v játrech s následnými komplikacemi. Příznačné je potom obracení ryby břichem k hladině a nemožnost přirozeného pohybu. S tím ale výrobci počítají a obsah těchto látek je vždy uveden na obalu. Toto je jeden z velmi důležitých ukazatelů při výrobě krmiv i u nás v DAJANĚ.

A nakonec jednu snad omluvu za dnes tak trochu školometný článek, ale i to je v našem oboru potřeba a zvláště pak jako informace pro naše mladé kolegy.