Na téma předávání zkušeností jsem zde psal úvahy již mnohokrát, ale dnes bych rád objasnil nejen pro pana Karla ještě několik poznatků, které budou snad někomu z Vás ku potřebě.
Kolik teorií již bylo popřeno stejně, nebo ještě více logickými námitkami, než byly ony teorie samotné…? Co že se to tady snažím naznačit? Ti zkušenější již asi tuší. V akvaristice se s tímto setkáváme poměrně často a není divu. Souvislosti mezi alternativním chovem živočichů a jejich prostředím jsou velmi citlivá záležitost, zvláště pak tam, kde pracujeme s vodou.
Voda je velmi zajímavá sloučenina a také velmi nestabilní. A už jsme u prvního rozporu. Nestabilní je tím více, čím více je „čistá“. Slovo „čistá“ je v tomto případě nutné brát jako příměr, protože pojem čistá voda je velmi zavádějící a snad by se dalo napsat, že čistá voda je vlastně voda tzv. mrtvá, tedy v základním vzorci H2O. S takovou vodou ale akvaristé nikdy pracovat nebudou. Je ale možné napsat, že čím je voda měkčí, tím je méně stabilnější. Děje se tak z toho důvodu, že voda je velmi dobré rozpouštědlo a rozpouští se v ní kde co a to potom i voda také obsahuje. Dění ve vodě by se dalo popsat jako „fyzikálně chemické a biologické proměny“.
Všeobecně je známo, že ve sladkovodní akvaristice ponejvíce měříme pH, tvrdost a to jak celkovou tak uhličitanovou a vodivost vody. Dále je velmi důležité zjistit obsah dusíkatých látek a to dusitanů a dusičnanů. Ke stanovení těchto hodnot, vyjma vodivosti vody, která se zjišťuje elektronicky, lze zakoupit ve specializovaných obchodech dostupné titrační roztoky. To jsou základní hodnoty, které nám povětšinou stačí k tomu, abychom chovali i odchovávali třeba i problematické druhy ryb. Ale ouha, i když zvládneme po nějakém čase praxe i teoretických příprav tyto hodnoty stanovit a vodu s nimi si „vyrobit“, zaručené předpisy či doporučení zklamou. Jak je to možné?
A jsme právě u podstaty složitosti chovu živočichů ve vodním prostředí. Vztahy ve vodě mezi chemickými, fyzikálními a biologickými procesy se prostě jednoduše předat nedají. Vezmeme-li v úvahu ještě kombinace těchto hodnot, není možné předvídat reakci prostředí bez jeho dokonalé znalosti. A k tomu je ještě nutné přidat poznámku, že vstupní voda, to je povětšinou ta, která teče z vodovodu, má v různých oblastech různé hodnoty. Vezmeme-li tedy vodu, kterou budeme přeměňovat k dalšímu použití, v první řadě musíme znát její hodnoty a podle nich dále postupovat.
Zjednodušeně tedy můžeme říci, že pro mnoho druhů akvarijních ryb je vhodná voda vodovodní a to proto, že podléhá poměrně přísným kritériím z hlediska lidského používání. Tedy, je nezávadná coby lidský nápoj a tolerance mnoha rybích druhů k hodnotám vody, i když jsou podstatně rozdílné než v jejich domovině, je velká a postačí i k jejich zdárné reprodukci.
Mám tady ale jeden příklad, který objasní i některé velké rozdíly. V některých městech na severu Čech teče z vodovodu voda s hodnotami, které jsou vhodné třeba i pro výtěr a zdárnou reprodukci neonek obecných (Paracheirodon innesi). V jiných oblastech naší republiky byste těžko podobné hodnoty vody z vodovodní sítě natočili. Vezměme tedy v úvahu, že návod k reprodukci neonek poskytne někdo ze severních Čech akvaristovi z Prahy. A malér je na světě, protože v pražské vodě bez řádných úprav neonky prostě nerozmnožíte. Budeme-li ale znát vstupní hodnoty vody a budeme-li si je umět sami zkontrolovat, bude vše jasnější a bez dalších problémů celý postup pochopíme.
Je ale možné říci, že i bez těchto, i když pro další poznávání akvaristiky nutného poznání, je možné s úspěchem v domácnosti akvárium provozovat a mít z jeho vývoje radost. Stačí potom dodržovat pravidelnou údržbu a držet se rad zkušenějších akvaristů. Konec konců, jakékoliv dotazy je možné řešit zde na našich stránkách v poradně, nebo tady v Článcích. Jde opět skutečně „pouze“ o to, jak jsme s akvaristikou daleko a jak zvládáme používat teoretické znalosti.
0 komentáøù