Mohl bych také ten titulek pozměnit na „Chováte cichlidy?“, ale nebylo by to správné. Všichni dobře víme, že dravci jsou zastoupeni v mnoha čeledích a dokonce i v těch, u kterých by to člověk ani nečekal. Leč dnes se nebudu zmiňovat přímo o dravcích, ale o potravě pro ně.

Je snadné zakoupit v obchodu potravu pro snad každého tvora, který se v našich akváriích chová, ale dnes mám na mysli potravu živou. Jako první potrava, a nejen pro dravé ryby, se používá potrava živá a to od Artemií až po nauplie buchanek a prachový plankton vesměs. Nejlépe použitelnou a velmi vhodnou potravou jsou právě vylíhlé larvy pakomárů. Je to ale velmi vzácná potrava a nelze nalovit, snad až na výjimky, ve větším množství. Lze ji však odchovat tak, že nasbíráme na hladině klidných vod rosolovité kokony s vajíčky a ty pak umístíme v elementce s vodou právě odtud, kde jsme ony kokony sesbírali, a která je většinou plná vířníků, tedy potravy pro ony pakomáří larvy. Podrobněji v již dříve zveřejněném popisu zde v Článcích na DAJANĚ.

Jako většímu plůdku pak předkládáme již „dospělý“ zooplankton a množství jiné potravy, včetně suché ať v granulích či v jiné podobě. Další růst podpoříme též hovězím masem a zvláště pak velmi často používaným srdcem. Velmi dobře zpracovatelné hovězí srdce se osvědčilo zvláště u teplomilných druhů ryb, jako jsou skaláry či terčovci, ale nedoporučuji krmit tímto svalem trvale a výhradně.

A dostávám se k podstatě dnešního článku a tou jsou živé ryby jako potrava dravců. Již dávno někdo poznamenal, že nejlepší potravou pro ryby jsou zase ryby. Ano, pokud se jedná o dravce, jsem stoprocentně pro. No jo, řeknete si mnozí, ale jak k nim přijít? Je několik možností a jednou z nich je lov ryb v přírodě čeřenem. To je sice možné, ale pozor, musím zde upozornit na to, že jak ryby, tak i plankton z přírody používaný pro zkrm, je pro naše akvária zdravotním rizikem. Poměrně dobře použitelné jsou též zmražené ryby, které lze zakoupit v obchodě. Po rozmrazení doporučuji propláchnout v tekoucí vodě a zkrmit.

Jedna z dalších možností je kamarád akvarista, který své přebytky v rámci dobrosrdečnosti zkrmuje v našem akváriu. Jenže, to je velmi vzácný počin a tak nám nezbude jiná možnost, než si ony krmné ryby odchovat sami. Je to možnost ta nejlepší a nejméně riziková. K tomu nám může postačit jedna větší nádrž, nebo několik. To závisí na volbě ryby, kterou hodláme množit a také množství potřebného potěru.

Mohu se dnes zmínit o vlastní zkušenosti, ostatně jako téměř vždy, a nabídnout varianty. Pokud se rádi „pipláme“ se potěrem a máme k dispozici hromadu „prachu“, doporučuji některé z větších druhů teter, jenž mají mnoho potěru. Mohu jmenovat například poměrně snadno chovatelné Moenkhausie santafilomenae, Gymnocorymbus ternetzi a podobně.

Jako další variantu doporučuji závojnatky, protože ty nám skutečně „snesou“ velké množství potomků, jen prostoru potřebují více. Z jednoho tření můžete odchovat mnoho tisíc jedinců. Dospělé závojnatky jsou skutečně veliké ryby a potřebují mnoho vody. Velmi doporučuji, než akvárium, spíše bazén na zahradě…

Jako další možností, a asi tou nejčastější, je chov živorodek. Pokud si obstaráme dobrý chov pavích oček, vřele doporučuji, jen je třeba i přes jejich snadnost odchovu získat zkušenosti. Není totiž paví očko jako paví očko. Touto říkankou jsem sdělil možná víc, než si mnozí pomyslí. Existují chovy, kdy samičky rodí doslova několik jednotlivců, ale jsou samičky, které umí porodit i hodně přes sto mláďat. Tak je pouze na nás, jaký chov zvolíme. Dobrým vodítkem snad může být to, že skutečně ustálené variety mají povětšinou poměrně malý počet potomků. To ale není pravidlem a tak nám nezbude, než si nějaké to množství variet odzkoušet a trpělivě vybírat.

Jde též o typ samiček z pohledu porodu. Některé samičky dokážou porodit najednou celý vrh a u některých „to“ jde postupně. Zkušení „očkaři“ namítnou, že jde o to, jak necháváme ony samičky rodit, ale i přes tyto zkušenosti mohu potvrdit, že existují samičky, které rodí skutečně postupně a to třeba i po několika týdnech. Znamená to tedy, že jikry v tělní dutině u samiček dozrávají postupně a ta je schopna rodit pouze „zralé“ jikry. Stává se též, že samička porodí živá mláďata s nimi vypustí i nedozrálé jikry. Píšu jikry, protože již víme, že ty ryby, kterým se všeobecně v akvaristice říká živorodky, vlastně živorodky nejsou (viz. minulé články).

Najdeme v chovu též samičky, které si tvrdě obhajují místo porodu a jsou schopné ostatní samičky v porodničce ubít. Je tedy nutné dát dobrý pozor na výběr samiček, které dáváme spolu do porodniček. Začasto totiž přisuzujeme úhyn samičky všemožným důvodům, ale to, že druhá samička ji doslova ubije, to nám uniká. Výběrem, tedy genetickou obezřetností, je možné odchovat a vychovat samičky, které jsou velmi plodné a snášenlivé. To ale trvá nějakou tu dobu, ale na druhé straně jsme akvaristé a to nejdůležitější pravidlo přece je – TRPĚLIVOST!!!