Zprvu jedno pravidelné upozornění na prodlužující se den. Je sice ještě brzy, ale ono to co nevidět přijde a zákaly v akváriích též. Je to trvalý problém akvárií, která jsou umístěna u oken a jsou ovlivňována denním světlem. Ten problém přichází pravidelně na podzim a na jaře. Je to samozřejmé a píšu o tom každý rok a vždy se najde duše, nebo i několik, které tak jak tak píšou dotaz právě z tohoto důvodu.

Jen bych v této souvislosti rád upozornil na to, že nejen zákaly a nejrůznější řasy se v tuto dobu objevují v akváriích, ale též se mění růst rostlin a někdy i jejich podoba. Zachovejte tedy chladnou hlavu a pokuste se prodlužující se den kompenzovat například zastíněním akvária či odpojením části osvětlení. Mám tím na mysli například povolit jednu z trubic. Toto se většinou dělá během únorových dnů, když se doba osvětlení prodlouží natolik, že je to v akváriu jasně zřetelné. Nedivte se tedy změn v akváriu na jaře, bývají nepřehlédnutelné.

K tomu bych ještě napsal, že změny podoby rostlin mohou být skutečně významné, ale nejsou likvidační. U leknínů se může projevit prodlužující se den jako pokyn k zatažení a ač se to zdá opačně, některé druhy skutečně začnou produkovat potopené listy. Ale s podzimem přijde opět změna a ty samé rostliny potopené listy „shodí“, vytvoří listy plovoucí na hladině a začnou kvést. U Echinodorů to může být právě naopak. Ale jak jsem již mnohokrát napsal, zrovna u Vás tomu může být obráceně a jenom čert ví proč.

Na tomto místě by bylo dobré uvést, že existují logická vysvětlení toho, proč se tak děje a botanici to dokonce potvrdí na bázi vědeckého pozorování. A věřte, že právě tato logická a vědecky vysvětlitelná řečení mě dávno zklamala a zažil jsem mnohá překvapení s růstem rostlin právě v opačném sledu. Jistě, vysvětlení je vždy k dispozici, ale akvaristika je zkrátka akvaristika a po čtyřicetileté praxi už se zase tak moc věcem nedivím. No a ta vysvětlení? Začasto se k přijatelné teorii, proč tomu tak je dopracuji, ale někdy se nestačím divit ani ušima.

Zkoušeli jste vysévat vodní rostliny?

Je to skutečná zkouška trpělivosti a něčeho, čemu se říká „piplačka“. U rostlin s většími semeny, jako je například Barclaya, jsem zpočátku zacházel velmi opatrně a věnoval jim spoustu času, protože na rozdíl od rostlin suchozemských, vodní rostliny podléhají mnoha zkázám a zvláště pak ve stavu klíčení. Kdo to nezkusil, nedovede si představit tu bezmoc, kdy se mu zrovna klíčící ani ne milimetrová semínka potáhnou řasou či zaplísní a není s nimi již možné nic dělat. Začátky jsou vždy složité a k povzdychnutí, jak těžké.

Jsme-li ale vytrvalí, jistě si časem poradíme. Chce to jen onu vytrvalost a časem zjistíme, že i špetku pečlivosti. Je možné zapojit techniku, ale i ta bývá někdy bezmocná, i když… Například UV lampa dokáže velmi dobře vyčistit prostředí s klíčícími semeny. Není to sice všelék na všechny problémy, ale jednu starost bychom tak měli za sebou.

A co osvětlení? Ano, velmi důležitá připomínka, ale toto si musí každý vyzkoušet sám. Mohu ale doporučit určitá vodítka. Příliš intenzivní zdroj světla provokuje k růstu řasy a to je jasně špatně. Slabý zdroj je nevhodný z důvodu tvorby rozsivek, zvláště pak tam, kde se pokoušíme vysévat rostliny v zarybněné nádrži. Tam je rozsivka jako doma, protože je její růst podporován ještě navíc dusíkatými látkami.

A co živiny? Taková malá semínka přece musí z něčeho žít. A to je právě ta velká chyba v uvažování začínajících pěstitelů. Semínka sama o sobě mají od matky jistou zásobu živin, ale skutečně pouze na několik dní růstu, pak je nutné skutečně přidat živiny. U každé rostliny je tomu trochu jinak a tak se nezlobte, když nebudu jmenovat, ale pozor! Pokud nezajistíte včas rostlinám výživné prostředí, nevzejdou tak, jak by měly a většinou je to první krok k jejich zániku.

Mohu ze zkušenosti poradit, že nepoužívám rozhodně dusíkatá hnojiva, ale použiju zpočátku starší vodu z již fungujícího akvária. Je možné si dusík i jiné hodnoty změřit, ale když se tyto akvaristické dovednosti stanou rutinou, už běžně nic neměříte. A i když bych uvedl konkrétní údaje, vsadím se, že u mnoha z Vás by „to“ stejně nefungovalo. Pamatujete na základní pravidlo akvaristiky? Žádné akvárium není stejné! A v tom to právě vězí. Vrátím se ale k původní myšlence. Každý si musí v tom místě, kde akvaristiku praktikuje vyzkoušet sám, jaké jsou krajní meze. A to jak v chovu ryb, tak v pěstování rostlin.

A k tomuto ještě něco, přihnojování se musí dít velmi opatrně a postupně. Až teprve ve chvíli, kdy se rostliny skutečně tzv. rozjedou, je dobré dávky zvýšit a vyhovět tak zvýšeným potřebám rostlin. A opět je tu ono ALE. Jinak je tomu u Echinodorů, jinak u leknínů a například jinak u rostlin ostatních, ale vždy platí jedno pravidlo. Tam, kde zabezpečíte vhodné osvětlení, čistotu a stálé a odpovídající hodnoty vody jak biologické tak i chemické, tam také sklidíte. Největší problémy se dějí tam, kde se hodnoty při klíčení často a zásadně mění.
K vysévání rostlin se jistě v brzké budoucnosti vrátím.