Jak jsem se nestal funkcionářem (jedna z archívu)

29.11.2014 | Žádné komentáře

V době, kdy jsem v rámci pokroku slepil první akvárium, jsem měl v provozu již několik akvárií rámových. Nejvíc mě na lepených akváriích lákala ta jednoduchost a samostatnost, s jakou bych si mohl další akvária vyrábět sám. Nemusel bych k zámečníkovi, nemusel bych ke sklenáři a hlavně to neustálé přenášení. Slabší sklo jsem již řezat uměl. Ještě tak se naučit lepit, to by bylo! Uvažte, mohl bych si sám prakticky přes noc vyrobit jakékoliv akvárium! Ta představa byla velmi lákavá a tak se stalo. Je pravda, že jsem se ke slepení první nádrže chystal jako na dalekou cestu, abych něco nepodcenil. Již první akvárium se zdařilo a tak jich kvapem přibývalo. Jednoduchost s jakou se lepená akvária zhotovovala, mi připadla přímo geniální. S přibývajícími zkušenostmi pochopitelně narůstalo i mé sebevědomí a tak jsem sem tam slepil akvárko i svým kamarádům a akvaristům z klubu.

Pravda, byla to akvária malá, tak maximálně do sta litrů. Tedy menšího objemu a tak i manipulace s nimi nebyla problémem.
Pamatuji si, že jsem lepil a lepil. Akvária byla všude kam se vešla a ryb kvapem přibývalo. Bylo místo na skříni vedle květináče, bylo tam akvárium. Bylo místo mezi skříní a spíží, bylo tam. Bylo místo….
A tak to šlo téměř celý rok. Já byl na vrcholu blaha a asi největším přínosem byla tehdy pořizovací hodnota takového akvária v porovnání s rámovým – zanedbatelná!

Musím ovšem dodat, že celé mé počínání bylo ostře sledováno z přízemního okna, z okna naší paní správcové. Tedy počínání ano, ale ne celé, pouze jeho část. To když jsem téměř každý den vláčel do domu plochý balík obalený papírem. Nosí dovnitř, nenosí ven, honilo se jistě paní správcové v hlavě, ale co s tím? Jistě si v tu dobu ještě chuděra nedala dohromady souvislost s občasnými mapkami na jejím stropě. Já se svou činností nechlubil, protože taková doba prostě byla.

Najednou jsem neměl problém s tvarem, cenou, ani s filtrací, protože lepení se dalo použít i k výrobě jednoduchých a dobře fungujících filtrů.
Začínal jsem tedy s několika rámovými akvárii na stojanu v rohu místnosti a po objevení technologie lepení skla, kdy jsem se postupně dolepil na druhou stranu oné místnosti, muselo přijít to, na co jsem celou tu dobu tajně myslel, ale nikdy to nevyslovil. Slepím svoje první velké akvárium! Představa velikosti akvária je ovšem velmi relativní, protože dnes mám za sebou již lepení akvária hodně přes tisíc litrů, ale existují ještě daleko objemnější lepená akvária. Tenkrát jsem měl možnost vyplnit poslední volný kout, který měl světlost metr a půl a tak bylo rozhodnuto! Výška by se hodila tak šedesát centimetrů, odhadl jsem zkušeně. Šířka byla daná výklenkem. Celkový objem tak vyšel na téměř pět set litrů. Potřebná tloušťka skla pro takové akvárium je ale dvanáct milimetrů a na řezání tak silného skla jsem si přece jen netroufl. Na slepení je potřeba nařezat sklo velmi přesně. Akce se dala do pohybu a již nebylo cesty zpět. Představa takového napuštěného akvária byla silnější než pud sebezáchovy. Zrovna v té době jsem obdržel několik nádherných a tehdy málo známých cichlid z rodu Geophagus. Byli to tlamovci, ne zrovna malého vzrůstu a tak by se takové akvárko zrovinka tůůůze hodilo!

Známý sklenář, který uměl dobře řezat sklo, pracoval ale na druhé straně Prahy a tak jsem musel přepravit nařezaná skla mým autíčkem, mou chudinkou škodovkou, která ovšem nebyla k takovým účelům upravená. Dnes mi běhá mráz po zádech při vzpomínce na tu akci. Skla nebyla levná tak jsme museli dávat velký pozor na manipulaci. Pomáhal mi tenkrát kamarád zrovna tak postižený jako já. Jenže on měl menší byt a tak jsem mu lepil menší nádrže. Toto bral jako dobrou zkušenost a dobrodružnou výpravu. Já nakonec také. Musel jsem si vypůjčit zahrádku na střechu auta, protože dovnitř se sklo nevešlo. Pamatuji si, že byl večer, když jsme nakládali sklo. Najednou nehrála až tak roli velikost tabule, jako její tíha. A ještě jeden problém se objevil. Sklo ke slepení akvária se zásadně nezabrušuje, tedy styčná plocha, ale toto nemělo zabroušené ani hrany. Dovedete si představit manipulaci s obrovskou dvacetikilovou žiletkou? Nevím už kolik měla škodovenka nosnost střechy, ale určitě sténala. Měl jsem jednoduché vybavení, asi tak deset starých dek po babičce a konopný provaz. Akce nakládání skončila a my se vydali k domovu. Já plný elánu, že si ho již vezu, jsem cestou spřádal plány, jak veliké bude to další…

Když jsem zastavil před domem a vystoupil z auta, jako by mě přimrazil! Ostré, nezabroušené hrany vrchní tabule prořízly deku a načaly již první smotky konopného provazu. Ještě několik zatáček a byl by malér! A jak je mým zvykem, v hlavě mi proběhlo pokračování případné tragédie…Brr!

Byl jsem ale tak nadšen z toho všeho, že jsem si všiml až příliš pozdě záclonky v okně paní správcové. No, vlastně až když jsme do domu vláčeli první tabuli. Asi to již nemohla vydržet! Byl sice již pozdní večer, ale nedalo jí to a vyšla na chodbu v noční košili. „Dobrý den“, držela v ruce smeták a dělala, jako že poklízí! Bylo k deváté! „Dobrý den“, odpověděli jsme a táhli tabuli obalenou dekou do patra. Když jsme šli již po třetí, chodba byla dokonale vyleštěna. „Á jé, tady se bude přestavovat!“, nahodila paní správcová téma a čekala, že se něco dozví. „Jak to víte?“ Zamumlal jsem a přidal do schodů. Kolega toho měl již dost, nakonec já taky, a děsně funěl. Přemýšlel jsem, co budu dělat dál, až se zeptá přímo. Měli jsme v autě ještě dvě menší, boční skla a tak nás čekala ještě jedna cesta. Při poslední várce se to stalo. „A co to bude, mladý pane?“ Ozvalo se ode dveří. Napadla mě spásná myšlenka: „Ále, bazén paní správcová, bazén!“ „Ha, ha“, ozvalo se nám za zády. Ještě jsem zaslechl něco o tom, že starý člověk nemá zastání…

Chudák paní správcová netušila, jakou pravdu právě vyslechla.
Když jsem šel po chvíli vyprovodit kamaráda, pani správcová sice na schodech nestála, ale měla pootevřené dveře a já zahlédl, že tam v rohu, nad kterým bude ona nádrž, má postel. V tu chvíli se dveře přibouchly a celá akce jako by tím skončila.

Já se druhý den pustil do příprav lepení. Nevím, zda jsem se už docela pomátl, ale mé nadšení nebralo konce. Kamarád přišel právě včas, aby mi pomohl usadit první tabuli na dno. Za hodinu bylo hotovo! Teď to vydržet do druhého dne než lepidlo zatuhne. Ten večer jsme s kamarádem oslavovali. Láhev dobrého vína uvolnila fantazii a já se pustil v mých myšlenkách do neskutečných plánů. Všude kolem to bublalo a my seděli uprostřed a povídali o akvaristice. Uprostřed místnosti na stole tomu všemu vévodila ohromná slepená nádrž. Bylo to fantastické! No, ale jak bábinka říkala, žádná radost netrvá věčně…

Druhý den odpoledne jsem z práce přijel velmi časně. Záclonka v přízemí se nervózně zavlnila a za ní šlo vidět postavu. Pochopitelně jsem nesl plochý balíček. Tři krycí skla ze sklenářství. Já nevím, jak tím vším naše pani správcová chudák trpěla, ale teď, když jsem již o poznání starší, možná tuším, co se takové ženě v jejích letech asi honilo hlavou, ale budou to asi jenom střípky. Ale já jí nemohl prostě říci, že nad její hlavou je již tři tisíce litrů vody a další bazén se chystá. Neměl jsem prostě to svědomí. Ona by chudinka jistě již nikdy neusnula.
Zatímco jsem doslova proběhl okolo jejích dveří a zaslechl za sebou tiché klapnutí zámku, myslel jsem na „bazén“. Dveře se otevřely a já ho tam viděl. Snad ještě v bundě jsem odstrojil pomocnou konstrukci a začal ho leštit. K večeru přišel kamarád a akvárium jsme usadili s nemalým úsilím na stojan do rohu nad postel paní správcové. Další láhev vína a další plány. To vše se dělo při pomalém napouštění nádrže hadicí z koupelny. V půlce jsem vodu zavřel a pozoroval, jak se bublinky kyslíku usazují na sklo akvária. Mám to dodnes rád. Vždy, když napouštím nové akvárium, to se zalíbením pozoruji. K půlnoci se akvárium doplnilo, já se rozloučil s kamarádem a odešel na kutě.

Ještě se ani nerozezněly ptačí zpěvy na žižkovských dvorech, když mě probudilo intenzivní zvonění na zvonek u dveří. Z chodby byly slyšet hlasité projevy ženského hlasu a několik dalších. Stoupl jsem rozespale z postele na podlahu a cítil mokro. Teď mi to došlo! V mžiku jsem se probral a s hrůzou spěchal do kuchyně. Minul jsem při tom dveře na chodbu. Všude voda, jen v akváriu ne! Co teď? „Haló“ křičím, „haló“! „Co se tam stalo?!“ „U vás musela prasknout voda!“ Ozvalo se. Stál jsem ve vodě a byl v tu chvíli zoufalý a zmatený. „Ahá.“ Zvolal jsem zase já. Až kukátkem jsem zahlédl pani správcovou v mokrém pyžamu, jak cosi hlasitě vysvětluje. Rozpínala ruce a já poznal, že mimicky zobrazuje veliké čtverce a cosi rozrušeně sousedům vypráví. Co chvíli ukazovala na moje dveře.

Bude se Vám to zdát neuvěřitelné, ale celou situaci jsem ustál a po měsíci práce a malování, nejen bytu pani správcové, jsem lepil znovu. To už jsem si slepené akvárium hlídal, ale začalo ronit znova, ale tentokrát již bez následků. Bylo to zoufalé a já začal pátrat po příčině, protože chyba na mé straně nebyla, tím jsem si byl již jist. Původ neúspěchu jsem nakonec objevil a já slavnostně po dalším měsíci akvárium napustil potřetí a konečně s úspěchem. Jenže! Nebyl jsem dost ostražitý a nedlouho po tom zazvonil u mých dveří zvonek. Otevřel jsem dveře a tam stála paní správcová, rozhodnutá ten problém jednou pro vždy vyřešit. Rozrazila dveře a rozhodně vstoupila se slovy: „ Tak co se to tady…“, ale v tu chvíli uviděla v místě, kde má ona postel, jenže o patro níž, moje nově napuštěné akvárium, bazén. „Pro Krista pána!“ Chytila se za srdce a zezelenala. V tu chvíli ale již stála ve dveřích oné místnosti, kde jsem měl dalších asi třicet akvárií. Chudinka určitě myslela, že tam provádím jakési pokusy, protože celá situace byla doprovázena silným bubláním a světelnými efekty.

Mně bylo jasné, že se v tu chvíli cítí jako pozemšťan v lodi mimozemské civilizace. Vysvětlujte v tu chvíli čistotu a smysl tohoto počínání. Já ji sice chápal, ale… Pochopitelně se sešla domovní a uliční komise a bylo co řešit. Už jsem se viděl na hranici, jak za pravdu, jako mistr Jan, opouští má duše tělo. Rozřešení celé situace bylo ale nadmíru překvapivé. Za trest, že chovám v bytě akvarijní ryby, jsem se měl stát předsedou domovní komise! To byl ovšem trest nejvyšší a já velmi rozhodně odmítl. Staly se v tu dobu ale věci, které celou situaci vyřešily jaksi za mne a já tomuto nesmyslnému řešení unikl bez následků.
A pani správcová? Představte si, že když jsme se po nějaké době stěhovali, povídala, že to bude bez nás nuda!

Ohodnoťe, prosím, článek

Ještě nehodnoceno

0 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Rubriky

Novinky

Kalendář příspěvků

Listopad 2014
Po Út St Čt So Ne
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930

Další příspěvky blogu

Vzkazy 2024/8

Vzkazy 2024/8

Pozor na letošní jaro!!! Bude asi ještě překvapení a tak pozor na teploty vody v rybníčcích. Bude asi ještě zamrzlo, a tak kdo nemáte ryby nachystané na ledový krunýř, ještě raději počkejte několik týdnů. V tomto případě jde hlavně o závojnatky. Prostě je nechte...

Vzkazy 2024/7

Vzkazy 2024/7

Neomezujte či hned neměňte svoji aktivitu u akvárií pouhými doporučeními v nejrůznějších článcích, které najdete na internetu. Je dobré se poučit, ale vždy s rozumem. Když mám chvíli, pročítám internet a zvláště pak články s akvaristickou tématikou a v mnohých je...

Vzkazy 2024/6

Vzkazy 2024/6

Není to dlouho, tipl bych to tak na tři měsíce, kdy jsem popisoval funkčnost a možnou opravu akvarijních čerpadel. Lze tedy snadno a rychle vyhledat v minulých článcích. Pozor ale, ještě tedy jednou a v krátkosti. Levná akvarijní čerpadla jsou určena vlastně svojí...

Vzkazy 2024/5

Vzkazy 2024/5

V minulém článku jsem si dovolil napsat něco o rostlinách, no a protože jsou rostliny velkou i rozsáhlou součástí akvaristiky, nemohl zůstat článek bez odezvy. V tomto případě jde o Echinodory. Echinodory jsou skutečně velmi obsáhlou skupinou rostlin využívaných v...

Vzkazy 2024/4

Vzkazy 2024/4

Jednoduše musím napsat, závidím!!! Mám tady dotaz na odchov čichavců mramorovaných, tedy Trichogaster trichopterus. Konkrétně na jejich odkrm. To byly časy! Uvedu zde tedy vše, co si o těchto krásných rybách pamatuji a na co vzpomenu.   Tak, jako jsem začínal...

Vzkazy 2024/3

Vzkazy 2024/3

O živorodkách jsem psal mnohokrát, ale také jsem objasňoval, jak to s jejich pojmenováním je, a že je to skutečně tak trochu jinak. Takže vezmeme-li například ČELEĎ Poecilidae, tedy živorodkovití, to jsou snad nejznámější akvarijní ryby, kterým akvaristé dali...