Dnes tady mám zajímavý dotaz od pana Petra a myslím, že bude jistě zajímat i někoho z ostatních čtenářů. Ptá se, zda mám nějaké zkušenosti se zařizováním akvária včetně rostlinné filtrace, tedy jakýmsi druhým okruhem, adventním či sekundárním akváriem či paludáriem, kde by se voda biologicky regenerovala a vracela zpět do akvária s rybami.

To oč mě žádá pan Petr, má dvě varianty, které spolu zdánlivě nesouvisí. Ta první je, když potřebujeme v akváriu zmenšit obsah dusíkatých látek a využijeme k tomu druhé akvárium či paludárium, tedy vlastně biologický filtr se vším všudy. Znamená to trvalý průtok z akvária s rybami přes druhé akvárium s rostlinami, které využijí odpad z chovu ryb ke svému růstu.
A ta druhá možnost je ta, o kterou se dnes začíná zajímat poměrně velké množství lidí a která dostala svůj název AQUAPONIE.

Možnost první

Musím napsat, že dnes je praxe odlišná, ale v minulosti se o podobná řešení filtrace vody v akváriu kdekdo z nás zajímal a také jsme je realizovali. Dnes existuje pro akvaristiku mnoho jednodušších a levnějších zařízení, i když fungují obdobně a výsledek je pro akvárium srovnatelný. Kdysi jsem si vyrobil k zavedenému akváriu (cca 200l) paludárium a voda z akvária jím protékala. Byl to velmi dobrý systém regenerace vody a po dobu jeho existence skutečně bylo celé akvárium i s rybami bez problémů. Biologický systém v paludáriu s bahenními rostlinami dokázal spotřebovávat mnoho dusíku a vracel do akvária vodu ve velmi dobrém stavu.

Tehdy ještě ale neexistovala čerpadla pro akvaristiku a než jsme si je začali sami vyrábět z motorků z gramofonu, používal jsem k přečerpávání vody systém se vzduchovým kompresorkem. Obdobný systém fungující na stejném principu byl ten, že jsme nechávali růst například Aglaonemy v bočních, závěsných filtrech vedle akvárií. Jejich kořeny byly velmi bohaté a dokázaly „papat“ dusíkaté látky ve velkém. Nad těmito filtry bylo nutné ale přisvětlovat, aby plně rostly a tím vlastně pro akvárium plnily svoji funkci.

Pochopitelně jsem se zpočátku musel zabývat vhodným substrátem pro rostliny v paludáriu a nakonec jsem ho nahradil keramzitem. Co si vzpomínám, jednu chvíli jsem měl například problém s hromaděním detritu v paludáriu a ten bránil průchodu vody, ale to jsem vše postupem času vyřešil a předřadil jsem jemný filtr, který větší mechanické nečistoty zachytával a byl snadno přístupný. Pamatuji, že jsem měl tehdy velmi dobrý dojem z toho, jak celý systém fungoval.

Skončil proto, proč asi také podobné systémy nemají dnes místo v chovatelství, a to z důvodu nedostatku prostoru. Pro představu, aby tento systém fungoval, je nutné použít dostatečně velké akvárium či akvaterárium, které dokáže potřebné množství vody regenerovat a vracet vodu v dobrém stavu do akvária. To závisí na tom, jak velké chovné akvárium máme a hlavně na tom, kolik živočichů a jaké v něm chováme.

Abych byl ale alespoň částečně konkrétní, tak ke stolitrovému akváriu potřebujeme přibližně dvakrát tak objemnou nádrž s rostlinami. Musím ale připomenout, že ona stolitrová nádrž by měla být zařízená běžným způsobem a nepřerybněná. K tomu připočtěte osvětlení, potřebné k růstu rostlin v paludáriu, a máte tady hned druhý důvod k tomu, proč se tyto systémy ve větší míře nerozšířily. Vnitřní filtr o podobném biologickém výkonu má totiž desetkrát menší spotřebu elektrické energie.

A ještě k této problematice, Vy, kteří jste erudovanější v tomto oboru, si můžete předem vypočítat správné fungování tohoto systému poměrně logickou rovnicí. Organická hmota, která vzniká provozem akvária, se porovná se spotřebou dusíkatých látek určitých druhů rostlin ve vnějším biologickém filtru a následně podle výsledků tento systém vybudujeme…, a je hotovo.

Ten Růžička se snad dočista pomátl, řeknete si, ale ono to skutečně lze, jen to není vůbec tak snadné a navíc, je nutné vzít v úvahu neustále se proměňující a vyvíjející biologický systém. K tomu připočítejme druh a intenzitu osvětlení, teplotu systému, veškeré hodnoty vody a jiné ovlivňující prvky, jako jsou například substráty či použitá dekorace. Ale i přes tyto překážky se lze překlenout a přibližnou náročnost tohoto systému lze spočítat. A ještě něco, praxí se dopracujete k tomu, že nebudete nic počítat a budete zrovna tak přibližně moci odhadnout, jak objemný biologický filtr vyrobit a jaké a kolik rostlin včetně techniky použít. Není to zpočátku snadné, ale při troše trpělivosti a pečlivosti se k výsledkům jistě dopracujete. Z této praxe je možné vybudovat v domácnosti skvělou a účinnou dekoraci za účasti ryb i živých rostlin, které nemusí být zrovna umístěné pod vodou.

Možnost druhá – AQUAPONIE

Co je to vlastně AQUAPONIE? Je to moderní a dnes se velmi rozšiřující obor, při kterém se využívá odpadu z chovu ryb pro pěstování nejen užitkových rostlin. Jsem rád, že mohu na tento systém upozornit i zde, protože je to, myslím, obraz budoucnosti a při využití nejnovějších pěstebních technologií za využití úsporných druhů osvětlení se jistě ujme i v domácnostech. No, jen si představte Váš přeplněný stojan s odchovanými rybami, z kterého je svedená voda do jiného stojanu se salátem určeným pro domácnost. To už by rodina jinak koukala na Vaše hobby, kdyby se v neděli u oběda chroupal salát z Vaší domácí zahrádky…

Toto není prosím utopie ani sci-fi, je to obraz blížící se budoucnosti a taková velmi úsporná a vzájemně propojená zařízení fungují již dnes a dokonce i na profesionální bázi. V chovech hospodářských druhů ryb existují fungující zařízení, ve kterých se využívá právě odpadu z chovu ryb k pěstování užitkové zeleniny. Tyto farmy nejsou v některých zemích výjimkou a dobře fungují. Je to velmi dobrý způsob využití něčeho, co nazýváme v akvaristice odpadem a co má skvělý potenciál dalšího použití.

I tady je třeba dobrého hospodáře a jak v malých formách, tak i v profesionálních zařízeních je nutné mít dobře propočítané vzájemné vztahy a náročnosti. Vyvážené množství ryb, nebo i například krevet, v závislosti na množství vypěstované zeleniny je důležitým prvkem a tak, jak u akvária požadujeme minimální obsah dusíkatých látek ve vodě, tak naopak v pěstebních zařízeních u rostlin vyžadujeme optimální obsah dusíku z důvodu dobrého růstu rostlin.
To vše je ale již dávno známo a profesionálové toho dobře využívají, jen dochází k širšímu rozšíření možností vzájemného a velmi dobře využitelného pěstování rostlin a chovu ryb.

Bude to ale všeobecně „hudba“ budoucnosti a i tak, jak se dnes prosazují úspory v oblastech, kde bychom to asi nečekali, i sama odpadová technologie zažívá svoji proměnu a její využití přijde záhy. Musím se na tomto místě zmínit o tom, že i ve výrobě krmiv pro akvarijní ryby se naše firma DAJANA PET zajímá o využití zdrojů mimo používaných surovin pro lidskou výživu. Je to zkrátka trend budoucnosti a i výrobní firmy by k němu měly v plánování přihlížet.

FACEBOOK:

SERIÁL – Kupujete, nebo prodáváte zvířata?
Kde si myslíte, že by se měla prodávat zvířata určená do zájmových chovů? Pokusím se napovědět, a i když má někdo třeba zcela jiný názor, moje osobní poznatky z tohoto oboru mi jasně říkají, že nejvíce transparentní a nejméně bolestivé je získat všechny možné živočichy buďto přímo u chovatelů, nebo v legalizovaném obchodě. Věnujte proto pozornost následujícímu seriálu, který bude vycházet pravidelně zde, na našem Facebooku. Dozvíte se třeba něco zajímavého jako chovatelé a jistě se obohatí o poznatky i majitelé ZOO obchodů, nebo i ti, kteří teprve v našem oboru začínají. A pokud již všechno znáte, napište, třeba obohatíte zase Vy nás. Příspěvek k tomuto tématu bude vycházet každou středu.
A ještě něco, bude-li se komukoliv zdát, že se v jednotlivých příspěvcích poznává, je to pouze ona známá, podobnost čistě náhodná…