Civilizační onemocnění u závojnatek?
Pro všechny, kteří se zabývají chovem závojnatek bych rád napsal, snad již posté, že závojnatky nejsou rozhodně NENÁROČNÉ ryby, a že v každém případě potřebují odpovídající prostředí pro svůj chov co do velikosti chovného zařízení, tak z důvodu jejich životních nároků. Co je to odpovídající prostředí jsem také psal již mnohokrát a tak stačí vyhledat na těchto stránkách články o závojnatkách.
Často čtu, nebo slyším od lidí, že mají závojnatku v kouli už dva roky, a že je spokojená… Když se potom zeptám, jakže je ona chudera velká, dozvím se, že tak 5-6 cm. V tu dobu již musí být velikosti husího vejce! Ony chudery, co se v podobných vězeních potulují po státech celého světa, to nejsou až tak spokojené závojnatky, jak si jejich majitelé myslí. A to, že žijí? No jistě, žít budeme i v kobce o velikosti jednoho metru, když nám do ní hodí nějakou tu potravu. Jaký to ale bude život?! Závojnatky v těchto podmínkách žijí pouze z toho důvodu, že jsou velmi odolné. A mimochodem, jsou to velmi společenské ryby, tedy, žijí rády v hejnu. Jejich projev je potom skutečně radostný.
Dnes bych se rád zmínil o problému, který se závojnatek bezprostředně týká a neznám jiný druh ryby, který by v akváriích tolik a v takové míře trpěl podobným onemocněním. Je to ztučnění jater a následná porucha plavání. Pozor, nezaměňovat se zánětem plynového měchýře. Rozdíl mezi těmito onemocněními je ten, že ryby postižené zánětem plynového měchýře plavou nekoordinovaně a často „sedí“ na dně. Nejsou schopné plynule regulovat ponoření a vynoření, zkrátka, plynulý pohyb vodním sloupcem. Onemocnění plynového měchýře je virového původu.
Ztučnění jater však způsobuje velmi zhoubné následky z toho důvodu, že tukem prorostlá játra nadnáší ryby k hladině a ty nejsou následně schopné se na rozdíl od ryb se zánětem plynového měchýře ponořit. Jejich projev je zoufalý a spočívá v tom, že ryba je otočena „vzhůru nohama“ a část břišní partie spočívá nad hladinou. Postačí pak několik minut v takové poloze a povrch těla závojnatky, který vyčnívá z vody oschne, a následně velmi rychle a zhoubně zaplísní. Regenerace těchto míst je téměř nemožná, nehledě na to, že samotná léčba tohoto onemocnění je velice zdlouhavá a hlavně, musí začít v raném stadiu.
Pokud zjistíme, že se tělo závojnatky začíná často otáčet kolem své osy a zdržuje se více než je obvyklé u hladiny, je nutné přistoupit ihned k ráznému opatření. Teď zdánlivě odbočím. Jak dlouho trvá, než naše tělo zhubne? No, jak u koho a jakou dietu zvolíme, odpovíte, ale přece, ze dne na den to rozhodně není. A zrovna tak je tomu se závojnatkou. Léčba tedy trvá delší dobu a je odvislá od toho, v jak raném stadiu si onu anomálii na rybách uvědomíme. To souvisí s tím, jakou máme zkušenost a jak jsme teoreticky vybaveni.
V akváriích po celém světě plave mnoho nemocných ryb, aniž by o tom jejich majitelé věděli. Je to jako s námi, pokud si včas uvědomíme, že se s námi něco děje a víme, čím to napravit, povětšinou se „to spraví“. Ale jak léčit nemocnou rybu, když chovatel ani nerozpozná, že ji něco trápí. Začasto je již příliš pozdě na nápravu, protože je nemoc v příliš pokročilém stavu, a ryba záhy uhyne.
Z vlastní zkušenosti vím a mám to z minulosti několikrát ověřené, že je možné toto onemocnění vyléčit a dokonce až do té míry, že je závojnatka nadále schopna reprodukce. Je ale nutné s léčbou začít hned po prvních příznacích. V pokročilém stadiu onemocnění je již ryba natolik poškozena, že je její léčba nemožná.
K léčbě tedy přistupujeme hned po prvních příznacích a to tak, že závojnatku umístíme do karantény, zvýšíme teplotu o dva až tři stupně Celsia a zavedeme řízenou a velmi přísnou dietu. Potravu podáváme jednou za dva dny, jednu dávku ráno a vodu udržujeme v přísné čistotě. Je nutné neustále rybí tělo kontrolovat, protože nemáme trvalý přehled o tom, zda se například v nočních hodinách, kdy to hrozí nejvíce, neotáčí břišní partií k hladině a povrch jejího těla neosychá.
Po týdnu je možné spatřit pokrok v chování a závojnatka by se měla již lépe a přirozeněji pohybovat. Takto postupujeme měsíc. Po měsíci ji můžeme vrátit do hejna k ostatním rybám.
Příčina
Příčinou tohoto onemocnění je jasně nevhodná potrava. Tedy příliš vydatná, plná tuku a proteinů. Je nutné dbát na to, aby závojnatky měly též možnost pozřít v potravě poměrně dost balastních látek. K tomuto účelu velmi doporučuji dafnie. Máte-li trvalý zdroj živých dafnií, je to to nejlepší, čím stravu závojnatkám obohatit. V opačném případě podávejte dafnie ve stavu mrazeném, nebo sušeném. Jinak používejte zásadně potravu určenou právě pro závojnatky a sledujte, zda je obsah tuku a proteinů v optimální míře. Osobně používám pro trvalé krmení takovou stravu, která nemá vyšší obsah proteinů než 35% a 4-5% tuku. Doplňuji živými dafniemi a mraženými komářími larvami. Nitěnky podávám téměř výhradně před reprodukcí. Pozor na nitěnky zamražené, ty nepoužívám vůbec (viz. články o zamražené potravě).
Teorie
Po mnoha letech chovu těchto ryb a studie všemožných materiálů jsem si vytvořil svoji teorii o této chorobě a myslím, že se slučuje se skutečným stavem. Dovolte mi tedy její prezentaci zde v ořezané, stručné podobě.
Karas stříbřitý, jakož předek dnešní závojnatky, je původem z Asie a má proporce, jako každá podobná ryba, tedy tělo ze stran zploštělé, úzké a tedy poměrně dost dobře pohyblivé. Závojnatka se na rozdíl od této původní ryby stala něčím zcela odlišným a to nejen z důvodu lišícího se tvaru těla od původní formy karase stříbřitého, ale i z důvodu uspořádání vnitřních orgánů. Etologie závojnatek je tedy zcela odlišná od původního druhu a s tím souvisí i dopady na jejich zdraví. Budeme-li podávat karasovi v původní formě jakoukoliv potravu s vyšším obsahem tuku i bílkovin, jeho tělo se s tím vyrovná a jeho pohyblivost a etologie při přirozeném stavu žití dokáže nadmíru živin zpracovat.
U závojnatky však dochází k tomu, že se jí nadměrně ukládají zásoby živin i z toho důvodu, že je poměrně zásadně omezena v pohybu a to z důvodu velmi odlišného tvaru těla od původní formy. Tělo má robustní, neaerodynamické a ploutve velké, těžké a omezené v pohybu. Nadměrné podávání potravy potom způsobí podobné problémy, takže naše starost o dostatečné krmení se v důsledku obrátí proti zdraví. A mimochodem, všichni, kdo vlastníme tyto krásné ryby víme, jak dokážou mile loudit potravu, když například pouze okolo akvária procházíme.
A ještě něco, v daleko podrobnějším popisu se ocitne tato teorie v budoucí práci, ale vím jistě, že touto téměř civilizační chorobou procházejí pouze některé závojnatky z hejna, a jsme opět u lidí a jejich tzv. civilizačních nemocí. Zkrátka, někdo je více náchylný k určitým druhům civilizačních onemocnění a někdo méně. A zrovna tak je to se závojnatkami zvláště pak proto, že jejich vývoj, tak jak je známe, započal před několika tisíci lety.
30.12.2016 23:54|
Děkuji za článek, aktuálně se mi moc hodí! Michálek
23.3.2017 14:49|
už druhý den léčím rybičku podle vašeho návodu a možná bych měl malé vylepšení i pro pokročilejší stadia. Pokud jsem to dobře pochopil, pro rybu je fatální plíseň z oschnutí, spíš než samotná tučná játra. Dal jsem tedy rybku do karantény podle návodu, ale protože stále vyplavávala a bylo jasné, že přes noc oschne, přikryl jsem hladinu průhlednýma plast. krabičkama od polníčku a trochu je naplnil vodou, aby se kousek ponořily a dal do nich umělou kytku. (improvizace v rámci toho co bylo večer doma(, ideální by byla samozřejmě síťka, která se dá lehce pod hladinu a znemožní rybce vyplavat na hladinu.. mimo krmení). okysličení jde škvírkou mezi krabičkou a krajem kýblu, u síťky by to bylo opět snazší.
No výsledek je zatím ten, že ryba je schovaná pod krabičkou s umělou kytkou a když přestane plavat a jde k hladině, zarazí se o dno krabičky a nedostane se na hladinu aby osychala.
Zatím to funguje dobře, pod krabičkou i spala a její stav se zdá se zlepšuje i přes pokročilé stadium, tak uvidíme.
Je to sice blbost, ale třeba pomůže zachránit nějaké životy no ne?:)
23.3.2017 19:36|
Pane Aleši, to co píšete není rozhodně blbost a dokazuje to, o čem píšu celý život. Akvaristika je právě proto krásná, že nás nutí myslet a vymýšlet neustále nějaká zajímavá řešení. Leč v tomto případě jde spíše o jakousi zoufalost chovatele, tedy s prominutím… Když se totiž závojnatky takto začnou projevovat, nemusí jít pouze o tučná játra. Je možné též, že je infikovaná virémií. V každém případě jde o poruchu plynového měchýře, který přestal z nějakého důvodu plnit svoji funkci. A to, co popisujete, je již druhotný projev, tedy oschnutí povrchu těla na hladině. Takto zasáhnout by mělo význam, kdybyste věděl o jakou infekci jde, a že je ona ponejprv vyléčitelná. Jinak to celé nemá význam, protože vlastně ta chudák závojnatka bude v tomto stavu stále… A to není rozhodně záviděníhodná situace.
Já se ještě zmíním o tomto problému na FB, nebo na WWW, ale takto na dálku to určit nelze.
Držím palce hlavně té Vaší závojnatce a hlavně, čtěte články, bude tam rozhodně o tomto poměrně rozšířeném problému další pojednání.
Jiří Růžička
23.2.2018 22:08|
Dobrý večer,mám problém s malinkou závojnatkou 4 cm čerstvě koupenou,nadnáší to k hladině přitom je štíhlá a zatučnění snad nehrozí….
25.2.2018 9:58|
Zdravím, takové chování nemusí být zaviněno pouze ztučněním jater. Jde o mnohé jiné možnosti, například o virové onemocnění plynového měchýře, nebo snad nastydnutí ryby, ale to takhle nelze posoudit. Zkuste závojnatku vložit do karantény a při intenzivním vzduchování zahřát vodu po dobu dvou dní na 32°C. To by mohlo být účinné.
Jiří Růžička
7.3.2018 12:12|
Dobrý den, chovám zavojnatku 3-4 roky,musím uznat, že prostředí nemá takové, jaké bych si pro ni přála, ale má už krásných 20 cm i se zadními ploutvemi. ☺ Bohužel, se začala u ni podle prodejců ve zverimexech projevovat parazitalni infekce. Ale vůbec nevím jak a co mám udělat, tak prosím zkušenější o radu… Začaly se ji tvořit krvavé fleky na čele a začaly postupovat po celém těle, jakoby krvavé mapy ( i na zadní ploutvi), do toho jsem si všimla takového až šedého povlaku na hřbetu a bylo vidět, že se ji i špatně dýchá… Následně pár dnů na to umřel i čistič (ancitrus?), který s ni byl v akváriu. Koupila jsem ji Prevent kapky a FMC. Celé akvárium jsem se snažila vydrhnout houbickou a horkou vodou, vyvařila jsem kaminky a mušle raději vyhodila (zezelenaly), vycistila jsem filtr… Akvárium jsem tedy měla pripravene, nakapala jsem Prevent i FMC.. Dala jsem rybičku do akvária, přikryla ručníkem a omezila ji stravu.. Zda se mi, že se opravdu zotavuje, ale nevím jak pokračovat… Bubu moc ráda za všechny rady!
17.4.2018 12:32|
Zdravím, to, co popisujete není parazitární infekce, ale infekce bakterie i následně plísně po celém těle. Pozor, jde o zanedbané prostředí a nadměrný výskyt dusíkatých látek ve vodě. Doporučuje každý den obměnu alespoň čtvrtiny vody v akváriu za čerstvou a hlavně zvýšit teplotu alespoň na 28°C. PO několika dnech se infekce vylepší a závojnatka bude zase v pořádku. Tyto ryby potřebují trvale obměnu části vody za čerstvou, nezatíženou dusíkem!!!
27.1.2019 13:12|
Mám ráda dubický zavojnatky a udělali sejim na hlavě takové bílé chomáče jako vata můžete mi poradit
26.2.2019 8:01|
Zdravím a prosím o specifikaci, co jsou to „dubický“ závojnatky… ? Jinak zavolejte přímo mně na 728 666 265, rád poradím.
J.Růžička
13.4.2020 8:36|
Zdravím, chovám zavojnatku 8 rokem a na dně dna se my objevuje takový bílí rosol a nemůžu si toho zbavit pomůžete my dekuji
13.4.2020 10:11|
Zdravím, pošlete alespoň fotku. Napadá mi víc možností. Může to být plíseň, nebo snad jiná vyšší houba, kal… Skutečně takto nelze poradit. Zkuste nafotit a poslat na můj mail. ruzicka.jirka@tiscali.cz
Tak zatím, J.Růžička