22. března – významný den, den vody

Až se podíváte do akvária a ovane Vás ta neopakovatelná atmosféra, vzpomeňte, že právě voda umožňuje tyto zázraky, a že právě voda má také svůj den. Nerad bych na den vody upozorňoval proto, aby se zrovna v tento den s vodou šetřilo! Jde mi pouze o to zvýraznit význam této, pro nás všechny tak zázračné tekutiny. Odmysleme si na chvíli stále dokola opakované fráze, které slyšíme každým rokem v tuto dobu ze sdělovacích prostředků, a které se snaží nás upozornit na to, že ony jsou ty, které si vzpomněly a vyzývají nás k odpovědnosti, to abychom nezapomněli. Přitom jsou tato zvolání průhledně neupřímná a pouze jaksi do počtu.

Všeobecně vzato, dostupné vody je celosvětově stále méně a její význam a znamenitost se začne připomínat tím znatelněji, čím méně její dostupnost bude samozřejmá. Skutečný zájem o ni se projeví až tehdy, bude-li z ničehož nic kohoutek ve vile kteréhosi potentátka chrlit pouze prapodivné duté zvuky, ale voda z něj nepoteče. Mimochodem, zájem o vodu, tedy myslím zájem skutečný a nejen v den, kdy bychom si její význam měli všeobecně připomínat, je velmi chabý a oceníme ji a vzpomeneme pouze tehdy, když se v horkém létě do ní ponoříme, či potřebujeme-li uhasit žízeň, ale skutečný a odpovědný zájem je prozatím velmi slabý a to bohužel i ze strany těch odpovědných, kteří by měli onu starost proměňovat ne pouze okázalými „výkřiky do tmy“, ale i skutečnými činy.

Kateřina se nemůže dočkat potomstva od tzv. baloon plat

Je to jako se vším… Pokud jde o jakoukoliv výjimečnost, vždy je něco na oplátku. V tomto případě jde o vyšlechtěné variety variet známých akvarijních ryb. Nejprve byla v tomto akvaristickém světě v akváriu přírodní forma platy, tedy živorodé akvarijní rybičky z rodu Xiphophorus, konkrétně Xiphophorus maculatus. Jde o velmi známé ryby pod českým pojmenováním plata. Posléze se z ní „vyklubaly“ barevné formy a to červená, černá, zlatá a jejich možné varianty. No a co dál? Z těchto barevných chovatelských variet se začaly odchovávat další variety, ale nešlo už o barvy, ale o tvar těla.

A tak vznikly nejrůznější závojové formy a nakonec i variety morfologicky těžce postižené, leč některými akvaristy velmi glorifikované. V našem případě, tedy v případě paní Kateřiny, jde o baloon platy, které si před časem zakoupila v jedné prodejně. I po čase přišla doba, kdy by se měly tyto ryby reprodukovat a protože paní Kateřina už podobnou zkušenost s barevnou varietou tohoto druhu měla, pokouší se rozmnožit i tuto varietu plat. Jenže ouha! I když se zdá, že jsou samičky březí a o poznání změnily v určitých partiích těla svůj objem, potomstvo ne a ne přijít na tento svět. No a minulý týden dokonce došlo k úhynu jedné z nich. Kateřina mi ve svém dopisu popsala dopodrobna průběh toho, co se v akváriu u ní doma odehrálo.

Podrobnosti pominu, ale je dobré se zmínit o tom, že veškeré variety ryb odchované akvaristy mají svá specifika a jsou též různě posuzovány. Ať vezmeme v úvahu například závojnatky, které jsou snad nejčastěji a rozhodně nejdéle chovanou varietou přírodní formy ryb v akváriích, nebo nejrůznější ryby živorodé, cichlidy, tetry, sumce a vlastně téměř všechny odchované variety podob přírodních forem, vždy musíme při jejich chovu i odchovu brát na toto zřetel. Většinou „to“ začíná u forem závojových či barevných. U těch platí, že mají nárok na vyšší teplotu vody v akváriu. Je nutné si též uvědomit, že v přírodě podobné odchylky vznikají též, ale v domovině divokých forem se tyto odchylky stávají handicapem. A to jde-li o odlišné zabarvení či o odchylky tvaru těla.

Odlišné zabarvení ryb v přírodě se od původního stává velmi provokujícím pro predátory a povětšinou se takový jedinec nedožije ani dospělosti. Podobně je tomu i u prodloužených ploutví, které omezují ryby v pohybu a tím se stávají velmi snadnou kořistí. Podobné odchylky jsou však doslova pokladem pro některé chovatele a tak se nesmíme divit, že se jich v akváriích po celém světě potuluje ohromné množství a některé druhy zmrzačených rybích těl dokonce soutěží na specializovaných výstavách o prvenství.

V případě paní Kateřiny a jejích baloon plat jde o varietu, u které se „cení“ tzv. zkrácení, zkřivení či jinak deformované části páteře a tím se jejich podoba stává výjimečnou. Tato odchylka s sebou nenese ale pouze odlišnou vnější podobu ryby, v těchto případech velmi často dochází k pozměnění uspořádání vnitřních orgánů těla a dále, začasto i k úplné ztrátě funkčnosti důležitých orgánů, včetně těch reprodukčních.

Je tedy docela dobře možné, že jikry, které se v těle samičky začnou vyvíjet po dosažení dospělosti, nemohou být z podobných příčin vůbec oplodněné, anebo naopak, oplodněná a již vyvinutá embrya se nedostanou z těla samičky a ta z důvodu vnitřní infekce nakonec uhyne. Je tedy nutné vzít v úvahu tu skutečnost, že jakákoliv odchylka od původní formy má téměř vždy odlišné nároky na chov i na odchov. Je též zajímavé, že potomci z jednoho vrhu samičky mohou mít rozdílné vlastnosti a to pochopitelně nejen z hlediska vnější podoby. Zjednodušeně tedy: dvě samičky, tedy sestry, z jednoho vrhu, i když na první pohled stejné podoby vnějšího vzhledu, mohou mít odlišné vlastnosti vzhledem k jejich reprodukci. Zkráceně, jedna porodí bez problému a druhá není ani schopna z výše uvedených důvodů zabřeznutí.

Tyto vlastnosti nejrůznějších rybích variet jsou daní za jejich odlišnost od přírodních podob a začasto i jejich výjimečnost. Musím se též zmínit o tom, že například změna zabarvení povrchu ryb nebývá v akváriu častou příčinou poruch v dalším životě ryb, avšak odlišnosti morfologické, tedy fyzické změny v uspořádání či změně podoby orgánů, vedou nejednou i ke změnám reprodukční schopnosti ryb.

Tímto se dostáváme k tzv. etickým otázkám při chovu akvarijních ryb. Je pravda, že široká veřejnost ani netuší, jak odlišné změny ve tvaru ryb se v chovatelství oceňují. Například v nejrůznějších soutěžích v kolébce chovu závojnatek ve východních zemích jsou vystavovány jedinci, ve kterých by mnozí, nejen že nepoznali závojnatky, ale mnohé variety již nejsou podobné ani rybám.
Je otázka, kam až při těchto chovatelských záměrech dojít.

Abych se zde svěřil se svým názorem a nebyl pouze „široce objektivní“, pro mne je vždy důležité, aby ten který druh, ať je již jakkoliv odchýlený od přírodní formy, byl schopen sám přijímat potravu, reprodukovat se a hlavně, prožít své původní životní projevy, kterých jsou v akváriích tyto ryby schopny. Pak je ještě možné mluvit o akvarijních rybách a ne o rybám nepodobných živočišchů, které chováme v akváriích.

Vzkaz pro Peťu: listy Barclaye jsou dlouhé až 70 cm, nikoliv pouze 35, jak se začasto píše v internetových článcích! A ještě jedno upozornění: list se skládá z řapíku a čepele.

Foto: Detail bříška samičky Poecilia reticulata těsně před porodem. Jasné jsou oči plůdku.