Po několika odpovědích do internetové pošty jsem se rozhodl podstatnou část výtahu z nich uveřejnit i na našich stránkách. Pokud budete mít tu potřebu a máte konkrétní problém, napište prosím osobně, pokusím se odpovědět na Váš dotaz konkrétně.

Dnes bych se rád zastavil nad jednou ze základních veličin chovu akvarijních ryb i jiných živočichů a pěstování rostlin a tou je voda. Už podstata tohoto fenoménu je velmi široká a zajímavá a myslím, že stohy knih o vodě sepsané by se jen tak na tyto stránky nevešly.

Pro nás akvaristy je ale voda zajímavá z mnoha konkrétních důvodů a to zejména vzhledem k naší profesi. Asi bych neudělal dobře, kdybych začal zde vodu dělit do nejrůznějších kategorií z hlediska chemických vzorců. Stejně se ale některým zásadním odborným veličinám nevyhneme. Z mé praxe vím, že když se začne příliš „odbornit“, postaví mnozí mezi sebe a výklad stěnu. Je to i z toho důvodu, že již v začátcích se ve výkladu ztrácí, a když uniknou hned v počátku souvislosti, je další výklad zbytečný.

Z pohledu akvaristy je ale dobré si zopakovat některá známá měření:D
pH – logaritmická stupnice od 0 do 14, z čehož 7 je neutrální a hodnoty od 7 dolů znamenají zvyšující se kyselost a směrem nahoru zvyšující se zásaditost.D
µS – microsiemens je jednotka vodivosti vody. Čím nižší číslo k nule, tím je voda chudší solí, tedy měkčí.

Tvrdost vody se v akvaristice označuje ve °dGH, tedy, stupně celkové německé tvrdosti.

Alkalita, tedy tvrdost vody uhličitanová se označuje ve °dKH, jinak, karbonátová tvrdost.

V akvarijní vodě se též měří obsah CO2 a to zejména z důvodu zdárného růstu rostlin.

Je velmi dobré si též osvojit měření dusičnanů a nedovolit jejich zvýšený obsah v akvarijní vodě. Rozhodně bych toto doporučil začínajícím akvaristům, protože zrovna při častém překrmování dochází k problémům se zvýšeným obsahem dusíkatých látek ve vodě a vznikají tak velmi rychlé a zhoubné otravy celého akvária. Návod je přibalen v každé měřicí soupravě, nebo lze vyhledat na těchto stránkách.

Postačí se „projít“ po nejrůznějších internetových stránkách a vyhledat tuto tématiku. Je jasné, že mnohé údaje jsou opsané a pouze se stále dokola opakuje to, co je ortodoxně známé, ale začasto bohužel způsobem, kterému mnozí zkrátka nerozumí. Budu-li psát články s mnoha chemickými vzorci, rovnicemi, přirovnávajícími znaménky atp., málokdo si z nich něco odečte, i při veškeré úctě k široké čtenářské obci.

Z hlediska akvaristického by bylo možné vodu rozdělit na vodu vodovodní, studniční, vodu technicky upravenou, a ještě bych přidal vodu z přírodních zdrojů, tedy vodu dešťovou a z přírodních lokalit. To je sice asi vyčerpávající seznam, ale téměř nic neříkající. Voda a její vzorec, známý ze školních lavic, tedy H2O, je pro nás též nepoužitelný, protože voda v této podobě je pouze chemický vzorec, ale voda, která se vyskytuje volně v přírodě, nebo v ostatních zdrojích, obsahuje mnoho dalších látek.

Budeme-li se tedy zajímat o vodu do akvária použitelnou, zvolíme asi povětšinou vodu z nejsnadněji dostupného zdroje. A nebudu daleko od pravdy, když napíšu, že pro nás téměř všechny je nejdostupnější voda vodovodní. Voda vodovodní je vhodná, ale jako taková má v různých místech naší země rozdílné hodnoty. Platí tedy, že je dobré a ve většině případů nutné si její hodnoty ověřit, tedy změřit.D
Pro akvaristiku potřebujeme znát povětšinou pouze základní hodnoty a to vodivost a pH. Pokud nemáme k dispozici přístroj na naměření vodivosti vody, tedy konduktometr, odneste vzorek do nejbližší specializované prodejny, kde by Vám měli hodnotu změřit. Pozor ale, toto není pravidlo a v mnoha obchodech ani nebudou vědět, co že to za hodnotu je. Ale to potom není specializovaný obchod, že?

Hodnota pH. Pro většinu akvarijních ryb postačí voda blížící se hodnotě pH 7, tedy neutrální. Indikátory pro určení pH, tedy kyselosti, nebo zásaditosti vody, jsou běžně v prodeji. Je lépe používat titrační soupravy, než lakmusová měřidla. Pro přibližný odečet ale postačí oba způsoby. Přesnější měření se používá například při výtěrech některých druhů ryb. K takovým měřením používáme přesnější titrační soupravy, nebo lépe, vyzkoušený elektronický přístroj.

Tvrdost vody se měří též, ale pro běžné účely postačí konduktometr, který změří vodivost a z té je možné velmi přibližně odhadnout i tvrdost. Pro speciální a přesnější potřeby je ale nutné zvolit titrační soupravu na měření celkové či uhličitanové tvrdosti vody.

Jako další a velmi podceňované hodnoty jsou například obsah kyslíku v ní, nebo obsah dusíkatých látek. Kyslík se měří elektronickým oxymetrem, který je ale pro tyto účely poměrně drahý. Obsah kyslíku ve vodě nám též mnohé napoví.D
Z dusíkatých látek pak měříme především dusičnany, které jsou příčinou mnoha katastrof v akváriích, aniž by to jeho majitel vůbec tušil. Je to velmi toxická látka, která vzniká především rozkladem organické hmoty po transformaci z amoniaku a dusitanů, které jsou též ve větší koncentraci velmi toxické. Tak se děje především v přerybněných akváriích či v právě založených při překrmování, kdy ještě dostatečně nefungují kolonie bakterií, které právě tyto negativní látky transformují na takové, s kterými si poradí rostliny.

Použijeme-li vodu ze studně, kde neznáme hodnoty vody, musíme je alespoň zpočátku změřit, protože ve studni může být voda velmi tvrdá a to je špatně! Pokud změříme pH, vodivost i tvrdost vody ze studně a naměříme odpovídající hodnoty, můžeme ji použít. Ještě ale doporučuji, a to zvláště u studní neověřených, změřit dusíkaté látky, protože dochází například k průsaku močůvky z blízkého zdroje a to by bylo velmi zlé.

Podobně je na tom voda z přírodních lokalit, jako jsou studánky, prameny či voda z jakýchkoliv nádrží. Tam ještě navíc hrozí zavlečení biologické infekce. Jde o možnou infikaci akvarijní vody například parazitickými infekcemi. To zvláště tam, kde žije populace ryb, nebo i jiní živočichové.

Vodu si hýčkejme, neboť je to velmi vzácná a drahocenná tekutina, i když se má všeobecně za to, že vody je na naší Zemi dostatek a je vlastně téměř zadarmo. Nerad bych byl poslem špatných zpráv, ale vzpomeňme na tyto výroky za dvě či tři desetiletí. Myslím, že bude vše tak trochu jinak!