Jaromír má starost o to, že je jeho akvárium neustále cituji: „zanesené“, a tak vlastně v jednom kuse čistí, přendává, odkaluje, mění vodu… a diví se, že nemá úspěch v podobě akvária s čistou vodou, krásně zelenými a rostoucími rostlinami… a vůbec, akvárium jeho kolegy je na tom určitě o poznání lépe! Jaromír se ve svém dopise ještě zmiňuje o tom, že ono druhé akvárium nemá jistě tak „vzornou“ péči, jako to jeho…

Tak to je velmi krátce vyjádřený obsah dopisu od pana Jaromíra, který se mi svěřuje se svým trápením. K tomuto dopisu použiji jedno humorné přirovnání z truhlářského cechu: „Stále to řežu a pořád je to krátké…“.

Musím napsat, že i toto je téma, které se na našich stránkách objevuje opakovaně, a vždy po nějakém čase se k němu vracím, protože je to téma velmi diskutované, zvláště pak u těch částečně pokročilých. Asi někoho ze čtenářů udivím, ale i toto je odraz povahy akvaristy, neboť i v akvaristice je naše povaha základem úspěchů či neúspěchů.

Je ale jedno staré pravidlo, které nám říká, že do akvária by se mělo zasahovat co možná nejméně a zásadně měnit jeho povahu pouze tehdy, je-li to bezpodmínečně nutné. A ještě jedno staré pořekadlo si dovolím napsat, protože jsem ho sám našim zákazníkům velmi srdečně a s úsměvem doporučoval a konec konců, doporučuji dodnes. Pro akvárium je největší štěstí, když jeho majitel odjede na alespoň týdenní dovolenou! To totiž vystihuje pravou podstatu věci.D
Čerstvě zařízené akvárium má hned zpočátku „mouchy“, které je nutné překonat a vyrovnat se s nimi dnes již dobře známými kroky. Je ale jasné, že je NUTNÉ i v době po tomto počátečním období vývoje akvária zachovat jeho pravidelný režim a hlavně, na rozdíl od všech možných nesmyslných návodů a doporučení, nechat biologii akvária, aby se sama projevila. Tento druhý krok je také důležitý, protože nám napoví, jakou cestou se akvárium bude ubírat.

Po tomto období se musíme přizpůsobit a velmi citlivě volit další kroky. A když se konečně dopracujeme k poslední fázi tvorby akvária, můžeme se označit na úspěšného tvůrce a teprve teď zachovat a hlavně dodržovat pravidelnost jeho dalšího režimu. Ještě upřesním, že ona pravidelnost spočívá zejména v našem téměř nicnedělání. V podstatě jde o pravidelné podávání potravy, to je téměř denní starost a dále o pravidelnou údržbu, která spočívá ve třech hlavních krocích. Jde o propláchnutí filtrační hmoty, to se provádí povětšinou jednou v týdnu, v odkalení dna a v doplnění odkalené vody. Frekvence těchto tří kroků je shodná a je dobré si určit jeden den v týdnu pro tuto činnost. U běžně velkého, dejme tomu dvou set litrového akvária maximálně půl hodiny týdně.

Při této „větší“ údržbě pak provádíme dílčí kroky, jako je odstranění odumírajících listů rostlin a jiných nežádoucích věcí, očištění vnitřní i vnější strany předního skla, jakož i údržbu krycího skla z důvodu průchodnosti světelného toku.D
Existuje ještě několik povinností, které děláme průběžně, jako například kontrola teploty vody v akváriu, kontrola osvětlení a funkce filtru atp.. To jsou ale pouze dílčí úkony, které vlastně vykonáváme zcela automaticky při denním krmení a hlavně bez zásahu do akvária.

Omlouvám se za skutečně polopatické objasnění několika zásadních pravidel akvaristiky, ale je to z dobrého důvodu pro ty, kteří si myslí, že se o akvárium „musíme“ neustále starat. Ale nikdo ve své podstatě vlastně neví, co to ono starání vlastně je a jak se provádí. A tak se neustále přesazují rostliny, mění interiér akvária, pere filtr až do úplného vyčerpání, odebírá a přidává dekorace, odkaluje, čistí a leští a já nevím co ještě. A to je chyba! Tito, v dobrém úmyslu čističi, ani netuší, že podstata akvária a jeho kouzlo spočívá právě v tom, že se projeví až ve chvíli, kdy se v něm projeví funkce toho, co se vlastně tvoří „samo“, bez účasti majitele akvária. Jsou to všudypřítomné bakterie, jejich věčný „souboj“ a vzájemné působení. Od toho se odvíjí biologie akvária a jeho další vývoj. Budeme-li neustále tento proces ovlivňovat zásahy zvenčí, nikdy se nedobereme trvale fungujícího akvária.

Musím upozornit, že toto neplatí tam, kde se odchovává a intenzivně krmí plůdek ryb ve větším množství, a kde jsou nádrže pouze technicky zabezpečené. Tam je naopak na místě denní starost! O tom ale tento článek nepojednává.
Akvárium, i když se tvoří převážně z přírodních materiálů a živočichů, je vlastně pouze produkt naší fantazie a již jsem psal mnohokrát o tom, že se neřídí, tedy vlastně my ani nechceme, aby se řídilo přírodními zákony. Volme tedy kompromis! Nechme přírodu, aby pro nás pracovala a pouze ji k našemu cíli směrujme…, nepřipomíná Vám to něco?

A nakonec ještě jednu…

Jaroslava má trápení se závojnatkami a tak jsme řešili jejich neshody. Asi tak po roce se její dvě princezny začaly v akváriu projevovat nesmiřitelným jednáním a jedna druhou prohání, až se z nich „kouří“. Jaroslava si myslí, že jde o to, aby se jedna dostala dříve ke krmení a tak tu druhou „sekýruje“, aby jí neujídala. No jasně, není tomu tak a jde o zcela přirozenou reakci na dospívání. Ony dvě princezny jsou ve skutečnosti princ s princeznou a v krátkosti řečeno, dochází u nich k tomu, k čemu dochází v dospívání snad u všech forem života na této Zemi.

Reprodukce u závojnatek přichází ve věku téměř jednoho roku a probíhá velmi bouřlivě. Po tření se v akváriu nachází velké množství jiker, které do druhého dne povětšinou zbělají a tím nám dávají najevo, že je mnoho z nich neoplodněných a tak jsou vlastně k ničemu. Ostatní se vyklubou den třetí, ale ponecháte-li ryby u jiker, snadno a velmi s chutí je pozřou. Tím se také Váš pár stává chovným. Mimochodem, jikry jsou velmi hodnotná potrava. A ještě něco, pokud nejste vybaveni, nesnažte se přendávat jikry do všelijakých lahví od okurek apod., potěr závojnatek je náročný na množství potravy a na výměnu vody a to v provizorních podmínkách neustojíte.