Dnes trochu nostalgie – „Loučení“

19.01.2014 | Žádné komentáře

Je už údělem a povětšinou i nutností drtivé většiny chovatelů, aby se po poměrně krásném a přínosném čase se svými miláčky rozloučili a poslali je do věčných příbytků na nebesa. To se týká chovatelů snad všeho, co se chovat dá, krom několika vyvolených z říše zvířat, kteří mají čas určený tady na Zemi o poznání delší, než my lidé. Jde například o některé druhy velkých papoušků, želv, ryb… Tato loučení bývají obzvláště trýznivá například pro chovatele psů, ale i jiných druhů zvířat, která za svůj „byť krátký“ život přilnou z jakéhokoliv důvodu k člověku, tedy ke svému chovateli či páníčkovi, chcete-li.

Ono loučení čeká ale též na chovatele z oborů, kde je tento nemilý akt potřebný ještě dříve, než přijde onen čas určený matkou přírodou. Do této kategorie patří i akvaristé, ale zase pouze jedna zvláštní kategorie. Jsou to ti, kteří se až zběsile pokoušejí proniknout do rybího světa tím, že touží po poznání celého cyklu života ryb. Jedná se o chov i odchov ryb včetně jejich nároků, potřeb i zajímavých projevů. Do této kategorie jsem „spadl“ kdysi též, a to hned po tom, co jsem prostřednictvím mého dědy „nastartoval“ dráhu těžce postiženého akvaristy.

Asi bych měl vysvětlit, o co mi v dnešním článku jde a v čem je jadérko věci. Jsou na tomto světě akvaristé, kteří vlastní jedno či dvě akvária a jsou s nimi téměř celý život spokojeni a musím napsat, že jim tak trochu závidím. Tedy, pouze tak trochu, protože ona druhá cesta, tedy ta, po které se snažím kráčet i já, je skvělá, nejlepší, krásná, ale zároveň trýznivá a začasto vysilující a vyžaduje mnohá uskromnění a prakticky neustálý dozor. Tedy, abych zpřesnil, jde o poznání co možná nejširšího okruhu druhů ryb, které je možné chovat i reprodukovat v alternativních podmínkách.

Doba chovu i reprodukce je závislá striktně na tom, za jak dlouho pozná chovatel vše, co poznat potřebuje. Píšu potřebuje, protože kdyby měl skutečně proniknout do té největší hloubky života byť jednoho rybího druhu, bude mu to trvat půl života a ještě nebude u konce. Jak jsem již někde poznamenal, skutečné poznání nás čeká teprve tehdy, až s „nimi jednou promluvíme“. A ještě jeden velký handicap máme a tím je nepřirozené prostředí chovu, tedy, nemožnost vytvořit skutečný biotop.

A tak se s některými druhy zabýváme několik let, zatímco jiné druhy u nás v nádržích plavou dobu krátkou, protože jejich blízké příbuzné už máme „přečtené“ a potřebujeme si pouze potvrdit naše dosavadní poznatky. Jsou druhy, se kterými se chovatel těžce loučí a pozorně vybírá jejich dalšího „majitele“ a jsou jiné, které předává do péče kolegů s lehčím srdcem. Rybám samotným toto stěhování nevadí, tedy pokud jdou do těch správných rukou, a po již letitých zkušenostech bych řekl, že s tím mají menší problém než jejich chovatelé.

Je tady ještě jedna kategorie a tou jsou výtěry ryb prováděné na objednávku, tedy na žádost buďto obchodních odběratelů, nebo z jiných pohnutek. Už se mi stalo, že jsem vytíral skupinu Hemigrammus rhodostomus na žádost přítele, který se v nich zhlédl a požádal mě o tuto přátelskou službičku. V nádrži mu pak plavalo několik let pár set krásných rhodostom se vzpomínku na mne. No dobré ne? No a to pomíjím ekonomickou stránku věci. Kdyby je měl koupit v obchodu…

V této souvislosti jsem vzpomněl na akty podobných předávání tzv. chovných skupin ryb v minulosti. Šlo o ještě průkopnickou dobu moderní akvaristiky, kdy se u nás sháněly novinky z rybího světa velmi krkolomně, vzácně a mnohdy i v režimu těžkého zločinu. To když jsme konali velmi nebezpečné a vážné prohřešky proti socialistickému soužití a pašovali čtyři sumečky v termoskách z NDR.

Ať tak či tak se čas od času i v těch složitých dobách objevily v akváriích našich kolegů nějaké nové druhy, a my za nimi jezdili kraj světa, abychom je viděli i v reálu a nejen na obrázcích též pašovaných akvaristických časopisů a knih. A tak se stávalo, skutečně spíše výjimečně, že se tyto druhy ryb po nějaké době u jednoho, stěhovaly do „náruče“ jiného chovatele. Jednalo se o již prověřené chovné skupiny a málokdy šlo o ryby, které jejich majitel nepoznal blíže a nakonec po několika marných pokusech o reprodukci se rozhodl, že je přenechá někomu, kdo snad bude úspěšnější. To ale dokázali pouze skuteční profesionálové, protože akvaristické EGO je velmi vysoko na žebříčku EG.

No a představte si, že tyto „šachy“ mnohdy pomohly. Stačilo pouze vyměnit prostředí, krmné návyky, kvalitu vody a ještě další veličiny potřebné k úspěšné reprodukci. Tyto výměny se ale málokdy stávaly pouze gestem a bylo to dobře. Pokud má totiž nový chovatel a majitel takových ryb skutečně opravdové úmysly s jejich dalším poznáváním, je ochoten za ryby i odpovídající cenu zaplatit. To je zároveň signál pro chovatele, že nejde pouze o chtivost po senzaci nového majitele.

Velmi rád vzpomínám na chvíle, kdy se tato předávání stala jakýmsi vzácným a ojedinělým rituálem mezi akvaristy. To se v onen vzácný den sešli oba chovatelé, předali si onu vzácnost a ještě o věci řádně a dlouho rokovali. No a večer je čekala společná večeře v dobrém podniku a třeba i s partnerkami. Je ale třeba upozornit na to, že tato společná setkání byla opravdu vzácná i z důvodu výše uvedeného a to z pro nedostatek nových a „nevyzkoušených“, tedy tehdy poměrně u nás vzácných druhů ryb.

Co napsat ještě k tomuto tématu? Snad si povzdychnout nad tím, že nám mladí adepti našeho řemesla mizí a je jich čím dál méně. Důvod je jasný a zamyšlení nad tímto tématem jsem psal snad stokrát, ale tak jako tak je dobré si tyto chvíle připomínat, třeba to někdo z nich najde v nekonečných bludištích internetu a něco se v jeho DNA pohne a dá impuls…

Omlouvám se dnes za kousek nostalgie, ale mám právě jednu takovou kapitolu za sebou a tak díky za pozornost a příště zase na těchto stránkách nashledanou.

Ohodnoťe, prosím, článek

Ještě nehodnoceno

0 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Rubriky

Kalendář příspěvků

Leden 2014
Po Út St Čt So Ne
 12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031  

Další příspěvky blogu

Vzkazy 2024/5

Vzkazy 2024/5

V minulém článku jsem si dovolil napsat něco o rostlinách, no a protože jsou rostliny velkou i rozsáhlou součástí akvaristiky, nemohl zůstat článek bez odezvy. V tomto případě jde o Echinodory. Echinodory jsou skutečně velmi obsáhlou skupinou rostlin využívaných v...

Vzkazy 2024/4

Vzkazy 2024/4

Jednoduše musím napsat, závidím!!! Mám tady dotaz na odchov čichavců mramorovaných, tedy Trichogaster trichopterus. Konkrétně na jejich odkrm. To byly časy! Uvedu zde tedy vše, co si o těchto krásných rybách pamatuji a na co vzpomenu.   Tak, jako jsem začínal...

Vzkazy 2024/3

Vzkazy 2024/3

O živorodkách jsem psal mnohokrát, ale také jsem objasňoval, jak to s jejich pojmenováním je, a že je to skutečně tak trochu jinak. Takže vezmeme-li například ČELEĎ Poecilidae, tedy živorodkovití, to jsou snad nejznámější akvarijní ryby, kterým akvaristé dali...

Vše dobré do roku 2024 přeje kolektiv DAJANY   Karáskové jako škodiči a karáskové jako miláškové   Karas obecný - Carassius carassius, karas stříbřitý – Carassius gibelio, karas zlatý – Carassius auratus, Závojnatka – Carassius auratus auratus, karas...

Vzkazy 2023/28

Vzkazy 2023/28

Nejprve pěkný pozdrav všem chovatelům a akvaristům zvlášť. Štědrý den se kvapem blíží a mnozí z nás si oddychnou, až zasednou ke svátečnímu stolu, že to vše mají za sebou a u mnohých teprve zavládne ta pravá sváteční nálada a chvíle klidu.   Akvaristika je ale...

Může se ryba utopit?

Může se ryba utopit?

Případný úsměv nad dnešním titulkem není na místě. Ryby se skutečně můžou utopit a dokonce se to stává v akváriích poměrně často. Tedy nejen v akváriích. Stane se to vždy, když červené krvinky v krvi přestanou mít schopnost zásobovat tělo kyslíkem. Zkušenější už...