Aleš reaguje na článek z 24.11.2013 ohledně dlouhověkosti sumců a dokládá vlastní zkušenost.

Zdravím Aleši a díky za vzkaz a za odkaz. Je to přesně tak, jak jsem se v článku rozepsal. Všeobecně se má za to, že akvarijní ryby žijí kratší dobu, než je skutečně pravda. Je tomu i proto, že „běžně“ chované ryby (co je to „běžně chovaná ryba“, že), nemají onu správnou a odpovídající péči a to z mnoha aspektů. To jen v našich akváriích se zdá, že je jim jaksi dobře a že se nedopouštíme chyb. Ono je to ale vše asi tak trochu jinak a délka života ryb v přírodě by se také dala zpochybnit. Tam je zase nutné vzít v úvahu predátory, nemoci, hojnost potravy…

Z chovu v akváriích mohu uvést také nejrůznější vlivy, například druh potravy, teplota vody, délka akvarijního dne a s tím souvisí i druh osvětlení, velikost nádrže a kombinace živočichů v něm… No, je toho více, ale vše souvisí i s tím, že v chovech používáme všeobecně předávané zkušenosti z akvárií a začasto už vůbec nebereme v úvahu etologii jednotlivých druhů ryb.

Stanovit obecně průměrnou délku života ryb je velký oříšek a každý, kdo trochu více pronikne do „života“ ichtyologie jistě ví o čem je řeč. Vždyť i v nejrůznějších přírodních lokalitách dochází u těch samých druhů ryb k velmi odlišným stavům a to nejen v délce života, ale i ve velikosti a celkovém stavu ryb a to i z hlediska zdravotního. Jako velmi obecný údaj mohu použít délku života kapra, který je pro mne klasickým, příkladem různosti udávaných údajů. Začasto se dočtete, že kapr obecný (Cyprinus carpio), je dlouhověká ryba, a že může žít mnoho let. No, tento údaj je tzv. téměř nic neříkající. Ale stačí vyhledat v odborných knihách údaje o věku kapra a najednou se začneme divit.

Nejde pouze o průměrnou délku života tohoto korábu i z našich vod, jde také o rekordní a podložené údaje. Tak například ve volné vodě a při nekonfliktním průběhu života kapra, měl bych také napsat, že u nás se všeobecně hovoří o kaprech z umělých chovů, tedy o vyšlechtěných kaprech z rybníků chovaných v hospodářských chovech, a o kaprech tzv. divokých, tedy o kaprech například z řek, tedy o sazanech, je možné hovořit o přirozené délce života čítající mnoho desítek, třeba i osmdesát let. Pozor ale, v chovných čínských knihách starých mnoho století se uvádí příklady délky života kaprů, z kterých nám až přechází dech. První nás asi napadne, že je možné tyto údaje zpochybnit, ale přesto.

Tak asi nejvěrohodněji působí údaj z chovné knihy jednoho rodu z Číny, která chová KOI kapry už po mnohá staletí a ta uvádí, že nejdéle chovaný kapr v jejich rodině se dožil 170 let! Jsou ale i údaje hovořící o starších jedincích. Je také třeba uvést, že chov KOI kaprů v Číně má několikatisíciletou tradici a je založen na velmi úzkostlivém vztahu rodin k těmto rybám. Kapr a nejen KOI je na mnoha místech ve světě, zvláště pak na východě Země, brán jako posvátná ryba. Traduje se, že v těle kapra přebývají duše předků.

Ve více článcích jsem uváděl konkrétní údaje o věku různých druhů ryb, které se mnohým v reakcích na ně zdály být přehnané. Nemám ale proč si vymýšlet a už vůbec ne na těchto stránkách, kdy začasto reaguji na Vaše podněty. Jako příklad mohu uvést parmičku čtyřpruhou, která se dožila v akváriu jednoho starého přítele akvaristy 11 let. Pro porovnání je třeba dodat, že věk této ryby se běžně pohybuje okolo čtyř, pěti let. Věk ryb je též dán zdravotními předpoklady k dlouhověkosti a z hlediska porovnání je možné napsat, že je tomu tak i u ostatních žijících tvorů na této Zemi a konec konců i u nás, u lidí.

Odpověď na dotaz ohledně zařizování akvária ve smyslu zaběhnutých praktik
Je už taková doba. Koupíme tzv. sadu, tedy akvárium se vším všudy, postavíme ho na vhodné místo a už už můžeme napouštět vodu… Topení je součástí sady a zároveň filtrace, bohužel ne vždy vhodná, a též osvětlení. Nic proti! To rozhodně ne a dokonce je možné i tyto tzv. sady doporučit. Ale je tady opět jedno „ale“, které je možné vzít v úvahu ve smyslu rozvoje akvaristiky a celkového přístupu k akvaristice samotné.

Nerad bych se opět vracel do daleké historie akvaristiky a doporučoval rámová akvária sestavená pomocí sklenářského tmelu, tedy kytu a třeba i vzduchování ve formě napumpované pneumatiky pod postelí. Zkusme se ale podívat na budování akvária jako úmyslu, zhotovit si něco pěkného do bytu. Akvárium zhotovené na míru a s odpovídajícími bytovými doplňky. Těmi mám na mysli osvětlení, podstavec i okolí akvária, tedy doplňky například v podobě květinového stojanu či úpravy stěny za akváriem. K těmto účelům můžeme použít například přírodní materiály, jako jsou bambusové či rákosové rohože a podobně.

Rozhodneme-li se pro akvárium na míru a zvolíme-li vhodné místo, čekají nás mnohá úskalí a budeme rozhodně více zaměstnáni myšlením a vymýšlením všelijakých vychytávek, které ale budeme muset dotáhnout do konce, jinak se nám ta krása vymkne a celá akce nedopadne dobře a podle původní myšlenky. Celý záměr by měl mít ucelenou myšlenku a rozhodně bychom z ní neměli zlevňovat. Zkrátka, znovu opakuji, je nutné dotáhnout „věc“ do konce a nezlevňovat! A až po dokončení celé akce plně oceníte svoje úsilí a rozhodně nebudete litovat.

Nebojte se tedy dát si trochu více úsilí v přemýšlení a vymýšlení, rozhodně se to vyplatí a v konečném efektu jasně prokáže.