Panaque niogrolineatus je pro mne dodnes velmi tvrdým oříškem. Nevyzpytatelné projevy těchto skvostných sumců z povodí řeky Amazonky v akváriích jsou v mnoha aspektech záhadou a myslím, že ještě dlouhou dobu budou. Nemohu tedy odpovědět na některé dotazy od pana Jana, ale vzkážu alespoň to něco, co jsem prozatím vypozoroval. Musím se též přiznat, že tito sumci u mne žijí svým životem a budu se moci jim věnovat, až budu mít dosti času, protože mám tu teorii, že jsou dlouhověcí a nyní prožívají teprve pubertu, ale pojďme dále…

Veškeré zprávy ze života těchto ryb jsou kusé a budete-li se pídit po informacích, nezjistíte pro další chov, až na základní údaje, nic zásadního. Popisy projevů z jejich života jsou vlastně totožné s mnoha sumci z této čeledě, tedy Loricariidae, a v podstatě se neliší. Etologie Panaquí je zastřená a jakékoliv objevné a zásadní poznatky o jejich rozmnožování chybí. Pomohly by údaje od akvaristů, kteří tyto ryby chovají ve svých akváriích dlouhodobě, ale ty jsou též pouze v podobě nespojitelných fragmentů.

Mám v sobě za ta léta takovou teorii, že tito sumci vše prožívají zpomaleně a dávají si velmi na čas. To platí i o jejich délce života, která je podle mne velmi chybně uváděna a to silně podhodnocena. Je mi jasné, že tito sumci jsou dlouhověcí, ale jak, to asi jen tak neposoudíme. Podle mne mohou žít mnoho desítek let a tak jejich reprodukce může začínat až v pozdějším věku jejich života. Pohlavní rozdíly jsou patrné až po několika letech. Jsou zřetelné a to rozdílnou povahou výrůstků na skřelích (samci je mají podstatně vyvinutější), tak rozdílnou podobou prsních ploutví. Mám odpozorováno, že se pohlavní rozdíly liší též v podobě a pochopitelně i funkci řitní ploutve, ale to až v pozdějším věku. Moji krasavci jsou v současné době přibližně pětiletí a tak, dožiju-li se té slávy, za dalších pět let budu moci ohledně tohoto aspektu napsat snad více.

Zajímavé je jejich chování v akváriích v různém prostředí. Budou-li mít tmavé dno a bohatou spleť kořenů, jejich projev bude velmi nenápadný a odlišný na rozdíl od těch jedinců, kteří budou žít v akváriu se světlým dnem a s množstvím ostatních druhů ryb. To platí pochopitelně i o jejich zbarvení, které je v akváriu se světlým dnem velmi výrazné a pruhování zřetelné. Abych toto uvedl na pravou míru, tedy jejich světlejší část zabarvení pruhů se mění podle prostředí, zatímco jejich tmavé pruhy zůstávají tmavými. Jejich mimikry jsou velmi zdařilé a přizpůsobení barvy dna s ochranným zabarvením povrchu těla je téměř okamžité. Proto taky vídáme v nejrůznějších vyobrazeních a klipech velmi rozdílné a výrazově odlišné barvy povrchu jejich těla.

S pozorováním v akváriu to není snadné… Panaque se v denních hodinách velmi zdárně skrývají a jejich projev je tedy téměř nezjistitelný. Čím více se snažíte o pozorování jejich projevu, tím více se ukrývají, a když zjistí, že se o ně zajímáte, znehybní většinou v nějaké škvíře mezi kameny, nebo zalezou do kořenů. A to je konec veškerého snažení, protože takto zůstanou i hodiny.

Jejich aktivita začíná večer a zvláště pak když vypne osvětlení. Tato poněkud krkolomná věta má své opodstatnění. Večer v akváriu začíná přece se zhasnutím osvětlení ne? Mohou si říci mnozí, ale není tomu tak. Z mé zkušenosti jasně vím, že mnohá chovaná zvířata v alternativních podmínkách velmi dobře poznají změny ve fázích dne i ve změnách ročních období. A to i tehdy, simulujeme-li jim uměle odlišné parametry.

Pídil jsem se po tom, zda je jejich rozmnožení v akváriích již známé a zda se někomu již podařilo, ale zprávy o rozmnožení těchto ryb jsou velmi strohé, asi jako u ostatních problematických druhů ryb, ale když se člověk pídí dál, zjistí, že všechna tato oznámení nemají pražádný pravdivý podklad. Autoři těchto sdělení uvádějí buďto velmi strohé informace, nebo na první pohled nepravdivé a dokonce i teoretické úvahy, které ale bohužel uvádějí jako reálné. Například, že se Panaque vytírají jako Ancistrusi… Je to pochopitelně možné, vždyť podobný způsob reprodukce má mnoho ryb z této čeledě, ale reálné, tedy na základě pravdivého prožití této zkušenosti, to rozhodně není.

Chov těchto ryb jsem přerušil dvakrát a to vždy při nutných a větších změnách v mém životě. Bohužel se tak již stalo a tak nemám onu potřebnou návaznost. Jak jsem již napsal, v akváriích mám v současné době tyto sumce ve věku něco přes pět let. Byli importováni z Brazílie a bylo jich deset. Hned při převzetí mi bylo ale jasné, že dva z nich již nevzkřísím, ale ostatní žijí svým životem dál a jsou to dnes již velcí chlapíci.

K tomuto musím uvést, že ryby ve velikosti kolem pěti centimetrů jsou velmi těžce adaptabilní a snad největší potíž je s podáváním potravy. Jasné je, že v prvním roku života v akváriu potřebují výhradně rostlinnou stravu a z devadesáti procent jistě dobře „uzrálé“ kořeny. Čím se živí v přírodě je pochopitelně otázkou, ale první měsíce v akváriu nepozřeli téměř nic jiného. Snad i to může být důvod neznalosti jejich reprodukce. Je možné, že jim pro jejich zdárný kompletní vývoj chybí podstatná složka v potravě, kterou prozatím neznáme.

V pozdějším věku velmi dobře přijímají i potravu živočišnou a nejrůznější gelové „patlanice“ domácí výroby. Vhodné jsou též granulované směsi v podobě tablet se spirulinou. Zajímavá zkušenost bude jistě s podáváním celého hmyzu v podobě větších jedinců. Nesmíme zapomínat též na nejrůznější plody, jako například dužiny dýně, okurek, celeru, mrkve… Vyzkoušet se dá cokoliv, ale myslím, že tito sumci čekají teprve na to pravé, na to, co potřebují ke svému zdárnému a ucelenému vývoji a je jen na nás, abychom tento chybějící článek v potravě objevili. Jsem si téměř jist, že nekompletnost druhů potravy je právě ten důvod, proč se tito sumci v akváriích ještě nerozmnožili. Snad to může být i ve stále chybějícím podílu hmyzu a jeho nejrůznějších druhů v potravě pro jihoamerické druhy ryb všeobecně.

Panaque nigrolineatus rozhodně nesmíme chovat ve vodě, která je plná dusíkatých látek. Mají rádi starší, ale čistou a čirou vodu bez vysokého obsahu dusíku a bez častých biologických zákalů. Znamená to výkonný filtr a častou výměnu části vody za čerstvou. Objem akvária je nutné zvolit co možná největší! Velmi doporučuji střídavý filtrační systém, tedy, obměnu dvou filtračních hmot střídavě, aby jeden filtrační kanál byl neustále maximálně aktivní.

Mám-li spekulovat o nejmenší možné nádrži pro chov těchto dospělých ryb, i když zrovna tyto údaje nemám tak úplně rád, musel bych napsat, že dospělé ryby by měly žít v nádrži rozhodně nad pět set litrů a nejlépe nad tisíc…, s trvalým proudem vody. K tomuto účelu se vyrábějí nenákladné a bezpečné generátory vodního proudu a instalují se mimo filtrační zařízení. Mimochodem, proud má vliv i na odpovídající trávení těchto sumců.

Poznatků je jistě více a souvisí i s intuicí chovatele, ale tyto poznatky jsou skutečně písemně téměř nesdělitelné. Rád si ale s kýmkoliv o těchto rybách popovídám osobně, protože každá maličkost je v chovu důležitá, jen je nutné si vzájemné poznatky umět spojit v celek a z něho vycházet. A jako v každém oboru je nutné vycházet z reálného a pravdivého celku poznatků, jinak veškeré další teorie vedou na slepou kolej a je nutné se vrátit opět na začátek.