Nejprve musím napravit jeden „kiks“, který se projevil v odpovědi panu Alešovi, který pod článkem reagoval na vysoké nádrže pro skaláry. Odpověděl jsem, ale systém mi moji odpověď neustále vracel a tak odpovídám zde. Pan Aleš reagoval na článek tím, že uvedl názor, který je pravdivý, a plně s ním souhlasím. V článku jsem pouze upozornil na to, že je možné chovat skaláry i v nižších nádržích.

Dnes bych rád vnesl trochu chovatelského klidu a také pozdrav všem, kteří se o náš „rybník“ zajímají. Trochu klidu proto, že jsem četl v internetových článcích několik příspěvků na téma lepení akvária a zdálo se mi, že je okolo této běžné činnosti nějak více emocí, než by bylo zdrávo. Plním tím zároveň slib z minulého článku.

Lepení akvária je zdravá a téměř základní akvaristická dovednost a není třeba se tohoto úkolu nikterak obávat. K tomu bych ještě rád dodal, že každý sebe sama už známe a pokud si vůbec nevěříme, je na místě si nechat akvárium slepit, nebo ho koupit již hotové. Jsme-li si ale vědomi alespoň rámcově své zručnosti, nebude nám lepení akvária dělat větší potíže. Je jasné, že dodržet potřebná pravidla je nezbytné, ale samotné slepení a postup zvládne i průměrně zručný akvarista.

Asi bychom měli hned na začátku vynechat řezání skla, a pokud nehodláme v budoucnu lepit dalších několik desítek či set nádrží, nechme si sklo odborně nařezat s tím, že si zároveň necháme u sklenáře tzv. srazit hrany. Jde o zabroušení ostrých hran již nařezaného skla, floatu (kvalitní sklo používané pro výrobu akvárií). Ale pozor, nikoliv styčných ploch!!! Budete-li však chtít proniknout i do této odbornosti, nemusíte kupovat drahá zařízení pro broušení skla. Stačí skutečně trochu vody a jemný brousek, nikoliv ale smirkový papír. Ten namočíte do vody a jemně přejedete po ostrých hranách uříznutého skla. Pokud nelepíte akvárium zrovna pod mikroskop, bude toto bohatě stačit a nikdo to nepozná ani při bližším zkoumání.

A protože jsem o lepení akvária již psal poměrně rozsáhlé povídání na těchto stránkách, vyhledejte pomocí vyhledávače nad články. Napište třeba lepení akvária a „odentrujte“. V článcích o lepení najdete jistě vše, co potřebujete vědět. A nakonec ještě jednu zkušenost. Nebojte se slepit si akvárium, je to poměrně snadná záležitost. A pokud to není zrovna akvárium větších rozměrů, zvládnete to! Chce to jen trochu té zručnosti a vědět, jak na to. Doporučuji nejprve slepit malé akvárium, třeba velikosti elementky a potom se pustit do toho většího a potom do ještě většího a potom…

Dovolte mi v této souvislosti jednu myšlenku. V dobách, kdy jsme si tvořili téměř vše sami a v obchodech se potřeby pro akvaristiku smrskly na nějakou tu skleněnou „fajfku“, síťku a třeba celoskleněnou elementku, se prodávaly též svařené rámy se zabalenými skly potřebného rozměru. Takto si mohl téměř každý akvárium sestavit za pomocí suříku a sklenářského tmelu. Nevím, zda bych si vzpomněl ještě na něco, ale moc toho rozhodně nebylo. Naše snahy o vybudování vzduchovacích motorů, filtrů, osvětlení a všeho ostatního, co k akvaristice patří, musely vycházet z nás a z naší tvořivosti.

Změny, které přinesla doba, se podepsaly zásadně na chovatelství vůbec a na akvaristice též. Je možné koupit vše a akvárium doma následně sestavit za několik desítek minut. Je to pochopitelně veliká výhoda a nic proti tomu, ale… Nechybí dnes trochu té tvořivosti mladým akvaristům? Nechybí ona invence, která vedla k tomu, že jsme měli o poznání větší uspokojení z toho, když se poprvé napustila nádrž a vše začalo fungovat tak, jak mělo? Je to jistě stav k zamyšlení a rozhodně nejsem z těch, kteří by volali ke starým pořádkům, ale něco na tom rozhodně bylo.

Pro lepení akvária platí několik málo zásad, které je NUTNÉ dodržet. 1. Trpělivost !!!, 2. Odpovídající síla skla, jeho kvalita a přesné rozměry, perfektní odmašťovadlo, odpovídající lepidlo a základní znalosti o této činnosti. Doporučuji… – při prvním pokusu je dobré lepit ve dvou. Proč?, to záhy poznáte sami.

Je to paradox

Nadpis tohoto odstavce přesně vystihuje jeho podstatu a bloudění paní Jany v našem sborníku informací. To, že je na našich stránkách již tolik článků by mělo být pro dobro věci a problematiky, které jsme já i kolega Ing. Filip během posledních let řešili, jsou již několikrát přebrané a přece není stále dořešeno. Mnohokrát jsem psal o tom, že akvaristika je skutečně „pytel beze dna“ a řešení problémů nemá téměř konce i proto, že jejich podstata vychází z mnoha veličin, které ale nejsou téměř nikdy shodné a tak jejich výslednice je vždy odlišná. Tedy, pokud se zrovna nejedná o technické věci rázu lepení akvárií atp…

Nelze srovnávat nesrovnatelné a tak doporučení určená pro akvaristu v Praze začasto neplatí pro akvaristu v severních Čechách, i když je jejich problém na první pohled totožný. Je to i z toho důvodu, že vodovodní voda, kterou všeobecně používáme, má začasto velmi rozdílné hodnoty. Proto je stále nutné reagovat nikoliv pouze na podstatu dotazu, ale též na to, jak a co je v tom konkrétním akváriu vybudováno a hlavně jaké prostředí chceme našim doporučením napravit či jinak ovlivňovat.

Je tedy zcela možné, že odpověď na velmi podobné dotazy bude pro rozdílné kraje našeho státu odlišná a to z toho důvodu, že doporučení se bude týkat rozdílných povah vybavení akvária. Myslím tím jak chemického složení vody v něm, tak biologického prostředí. A co je tím největším paradoxem? Je to právě ta rozmanitost a početnost článků, které jsou na našich stránkách umístěny. Je tedy možné, že naše doporučení nebude mít takový dopad, jaký byste očekávali. Doporučuji tedy se specifickými dotazy obracet se přímo dopisem a ještě lépe telefonicky a hlavně s konkrétními údaji. Konec konců, nebudou-li dopodrobna uvedené potřebné informace, tak jako tak si je vyžádám.

V každém případě je lepší zavolat či zeptat se dopisem dříve, než následně čelit velkým problémům. Stačí, že se nám v akváriu cosi nezdá… Konec konců, u nás máte veškerý servis kdykoliv k dispozici a zdarma!

A nakonec jednu perličku. V týdnu jsem zvedl vyzvánějící mobil a ozvalo se: „Je to prosím ta pohotovost pro akvaristy?“…

Foto: krmení „dravé zvěře“ KOI