Nemáte amazonku?

22.09.2013 | Žádné komentáře

„To se to tak někdy schumelí…“, dalo by se ukončit mnohé vyprávění ze života. Každý máme své příběhy a máme jich víc než dost. Na mnohé se, a je to velká škoda, zapomíná, mnohé jsou v nás jako v koze a mnohé se objeví právě ve chvíli, kdy to ani nečekáme. Však znáte tu větičku, když se nám nějaká ta již vzdálená vzpomínka zčista jasna v paměti objeví: „Jé, na to jsem už dávno zapomněl…“.

S přibývajícím věkem se ale mnohé vzpomínky vracejí a nepotřebujeme ani dlouho vzpomínat. Upamatovat se na něco, co jsme dělali včera v podvečer, není až tak snadné, jak by se našim mladším vrstevníkům na první dobrou zdálo, ale vzpomínky uložené hluboko ve studnici naší mysli se řinou jedna za druhou.
Blíží se měsíc říjen a jeho první den byl pro mne v roce 1985 velmi důležitý. Otvírali jsme novou prodejnu, akvaristiku v Praze Modřanech. Byl to vytoužený okamžik, pro který jsem téměř tři roky snášel útrapy a pasti, připravené obyčeji, zákony a vyhláškami té doby.

Nakonec ale vše dobře dopadlo a s nemalým ústupkem jsem přece jen prvního října onoho roku otvíral novou a dokonce specializovanou prodejnu. Je pravda, že v té době bylo v Praze akvaristik, co by na prstech spočítal, ale byl to obchodní obor již poměrně známý a nikdo by v pojmenování nového obchodu „ZVERIMEX“ nehledal nic divného. I když, mezi námi, mělo to být tehdy jinak, ale nakonec jsme byli rádi, že to tak dopadlo a mohli jsme přece jen otevřít.

A ona specializace? Vše tkvělo v rostlinách, které se tehdy ještě braly tak trochu okrajově a akvaristika se „točila“ zejména kolem ryb. Mezi některými známými a kamarády chovateli se můj záměr stal cílem mnohých pochyb i z toho důvodu, že v té době se v akváriích mnoho druhů rostlin neobjevovalo, a když, daly se sehnat na tehdy velmi hojně pořádaných a zrovna tak navštěvovaných burzách. V obchodech byly rostliny velmi opomíjené a prodávaly se ponejvíce z nízkých misek položených na pultech, kde byly nabízeny dva až pět druhů rostlin dodaných akvaristy, kteří ale prodávali do akvaristiky hlavně ryby. Rostliny byly pouze jako přebytkové „zboží“. Ve slangu většiny kupujících tzv. „pokojových akvaristů“ to byla prostě tráva.

Když jsme otevřeli, nabízeli jsme tehdy padesát druhů rostlin, které se více či méně daly pro akvaristiku použít. Upřímně, nebyla to tehdy nijaká senzace, myslím onu početnou druhovost, stačilo se pouze o rostliny zajímat a hlavně, učit se! Ale jak jsem již napsal, rostliny byly tehdy na okraji zájmu většiny chovatelů akvarijních ryb a tak jsem prostě pouze využil již nabytých znalostí k tomu, abych je uvedl do světa akvaristiky a naši novou prodejnu nějakým novým způsobem zviditelnil.

To vše mě ale velmi zavazovalo a moje studijní úsilí gradovalo s blížícím se termínem otevření. Jak by řekla moje žena učitelka, tehdy jsem se „drněl“, až se ze mne kouřilo. Zprávy o novém obchodu se objevily i v novinách a to bylo v té době poměrně vzácné, leč z hlediska propagace velmi významné. Všude jsme se prezentovali jako akvaristika se specializací na vodní rostliny a pojmenování prodejny EXOAQUA naši prezentaci jen zvyšovalo.

To ovšem probudilo zájem i u profesionálů a v den otevření nás navštívili i znalci nejpovolanější. Během prvního týdne jsem poznal tolik zajímavých lidí z oboru, o kterých jsem za celý svůj předcházející život neměl ani potuchy. Zkrátka jsem byl ve svém živlu a doslova hltal všechny nové informace od lidí, kteří se vodními rostlinami zabývali celý svůj život. Tak jsem poznal vědce z botanického ústavu v Průhonicích, z botanických zahrad a další, pro mne tehdy velmi vzácné a uznávané osobnosti.

Po krátké době se druhovost rostlin v obchodu ještě více rozšířila a začali jsme nabízet i studenovodní rostliny do venkovních rybníčků, které se tehdy začaly na zahradách poměrně slibně rozrůstat. Vše bylo tak, jak mělo být a skutečnost dokonce předčila i moje nejtajnější představy.

Vše co výše popisuji je důležité pro další událost, která je právě jednou z oněch vyvstalých vzpomínek mé dnes již dosti hluboké studnice.

V té době byla již poměrně známá jedna rostlina z rodu Echinodorů a to amazonicus. Je to skvělá rostlina a má mnoho předností. V krátké době vešla ve známost příbuzná a jí podobná, ale ještě bohatší a podle mnohých krásnější rostlina toho samého rodu, tedy, Echinodorus bleherae. Té první se všeobecně říkalo amazonka a té druhé, širokolistá amazonka. To také demonstruje jejich odlišnost. Použití i nároky mají ale téměř shodné a biologické odlišnosti by snad hledal pouze šílený botanik.

Jak už to ale ve velmi složité spleti životních cestiček bývá, stalo se, že právě ona velmi oblíbená amazonka v nabídce onen den chyběla. Nebyl to záměr, nešlo o neznalost ani o lajdáctví, byl to pouze bolavý zoubek onoho dne. Zkrátka, nabídnete celý svět a opomenete na kus rodné hroudy. Co už, no – stalo se!
Od prvního dne naši prodejnu ale navštěvovala pitoreskní dvojice žen, která si pečlivě a velmi zajímavým stylem prohlížela naši expozici. Zdálo by se, že hledají onen bolavý zoubek, onu skulinu, jak na ně! Pochopitelně jsem ji jich všiml hned zpočátku, protože měly zvláštní a zřejmě i účelový způsob pohybu. Jejich chůze byla koordinovaná a navzájem se při ní podpíraly. Dalo by se říci, že spíše „cupitaly“. Na první pohled byly obě dámy jaksi postižené, ale mentálně to rozhodně nebylo, jak vypovídá další děj. Po velmi podrobné prohlídce se u mne ženy zastavily a ťaly do živého: „Máte amazonku?“, zeptala se jedna z nich křaplavým hlasem a upřeně si mě prohlížela. Proboha, amazonka!!! Projela mi jehla celým tělem, jak jsem mohl zapomenout zrovna na ni?!

Ještě dlouho jsem se omlouval a téměř v předklonu doprovázel dámy z obchodu. Nemohl jsem si všimnout jemného, leč významného úšklebku ve tváři oné dámy, která vznesla ten drtivý dotaz. Specializovaná prodejna! Já vůl…!!!, a nemám amazonku!!! Moje výčitky byly tím víc bolestivější, že zrovna amazonka byla ta překrásná rostlina, kvůli které jsem začal studovat základy biologie. No co, stane se, oklepal jsem se a začal shánět onu krasavici mezi známými akvaristy. Už se to nestane, zamanul jsem si. Amazonka ale nebyla! Tedy zrovna nebyla, všichni, kdo ji měli, neměli zrovna mladé rostliny toho druhu na prodej. Nesehnal jsem ji ani na burze. Prosil jsem kamarády o jeden kousek, ale zrovna byla nějaká špatná doba a pro amazonky zvlášť. Byl bych jel snad i do Ostravy, ale nikde po amazonce ani stopy.

Po týdnu se obě dámy objevily tak, jako poprvé. Stál jsem za pultem jako opařený a tušil nejhorší. Po nekrátkém čase velmi důkladné rekognoskace obchodu se dvojice přišourala k místu, kde jsem stál a bodající pohled zpod řas zákaznice mne přimrazil. „Máte amazonku?!“, zaskřípěl hlas jedné z nich a já myslel, že omdlím. „Ne“ odpověděl jsem a uvědomil si, že skřípu jako ona. Následovalo to, co minule. Posměšný úšklebek a šouravé krůčky obou dam se vzdalovaly z obchodu.

Moje sny se v té době soustředily na jediné. Dokonce jsem se přistihl, jak se v noci snažím sehnat ve skříni pod regály se spodním prádlem amazonku. Tedy pochopitelně ve snu. Uvědomil jsem si, že jediná cesta je, amazonku sehnat! Všechny moje snahy se v tu chvíli soustředily na jednou rostlinu, která sice nebyla středem akvaristického vesmíru, ale pro mne byla tou nejdůležitější kytkou na světě.

Jak to tak bývá, pomohla náhoda a já sehnal svou kytku, svou amazonku. A dokonce tu širokolistou, Echinodorus bleherae, která byla mezi akvaristickou veřejností více ceněna, než amazonka původní, tedy Echinodorus amazonicus. Rostlinu jsem si nesl od zcela neznámého akvaristy jako ten největší poklad. Byla vzrostlá, nádherná a velmi drahá. Dal bych ale cokoliv.

V obchodu jsem onu krasavici umístil na velmi viditelné místo a téměř každému zákazníkovi se omlouval, že ona není na prodej, ale že v brzké době…snad…
Snad hned na druhý den jsem cosi předělával v bazénu pod akvárii, když se otevřely dveře do prodejny a za mými zády se ozvalo ono, pro mne velmi známé a očekávané šourání. Snažil jsem se nedat na sobě znát rozrušení, ale myslím, že asi marně. Záměrně jsem hrál mrtvého brouka a po očku sledoval, co se bude dít, až dámy spatří onu krásnou a pro ně tak velmi obětavě sháněnou rostlinu. Už jsem se dokonce těšil, jak si vítězoslavně vychutnám onen okamžik, jak dámám předám onu krasavici a budu se cítit, jako vítěz bitvy.

Po nedlouhém šourání jsem viděl, že se zastavily před akváriem s „bleherákem“ a pozorně ho prohlížely. To už jsem ale nemohl vydržet a s úsměvem a ochotou jim demonstroval onu novinku a dokonce s omluvou ji jim chtěl věnovat. No, jako že slušná prodejna, ne? Asi jsem se taky před nimi naparoval, no, připravoval jsem si ale vlastní pohřeb! Ale to jsem ještě netušil, co mě čeká za pár vteřin.

Stoupl jsem na rantl bazénu, abych onu rostlinu vyndal z horního akvária, kde doposavad dominovala a láskyplně ji podal oněm toužícím dámám. Tedy tak jsem si to alespoň představoval. Můj výklad byl spíše technický a to, že to vlastně není amazonka, ale její velmi blízká příbuzná, ale daleko krásnější varianta, jsem považoval za již nadstavbu mého vítězného snažení. Moje ruka se již již dotkla hladiny vody v akváriu, když tu za mnou zaskřípěl již známý hlas: „Hm, hm, ale amazonku nemáte, že!?“. Výraz v obličeji oné dámy jsem si mohl velmi dobře představit, znal jsem ho.

Pokud jsem někdy četl v románech, že se hlavnímu hrdinovi podlomila kolena a nedovedl si to prakticky představit, tak teď jsem to zažil na vlastní kůži a právě v tu chvíli. „Ne“, odpověděl jsem ještě skřípavějším hlasem a stál tam jako puk. Šouravé zvuky se vzdalovaly a já myslel, že vzplanu.

Od té doby jsme měli v nabídce amazonek „hromady“, ale ony dámy se už neobjevily.

Ohodnoťe, prosím, článek

5/5 (1)

0 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Rubriky

Novinky

Kalendář příspěvků

Září 2013
Po Út St Čt So Ne
 1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
30  

Další příspěvky blogu

Vzkazy 2024/8

Vzkazy 2024/8

Pozor na letošní jaro!!! Bude asi ještě překvapení a tak pozor na teploty vody v rybníčcích. Bude asi ještě zamrzlo, a tak kdo nemáte ryby nachystané na ledový krunýř, ještě raději počkejte několik týdnů. V tomto případě jde hlavně o závojnatky. Prostě je nechte...

Vzkazy 2024/7

Vzkazy 2024/7

Neomezujte či hned neměňte svoji aktivitu u akvárií pouhými doporučeními v nejrůznějších článcích, které najdete na internetu. Je dobré se poučit, ale vždy s rozumem. Když mám chvíli, pročítám internet a zvláště pak články s akvaristickou tématikou a v mnohých je...

Vzkazy 2024/6

Vzkazy 2024/6

Není to dlouho, tipl bych to tak na tři měsíce, kdy jsem popisoval funkčnost a možnou opravu akvarijních čerpadel. Lze tedy snadno a rychle vyhledat v minulých článcích. Pozor ale, ještě tedy jednou a v krátkosti. Levná akvarijní čerpadla jsou určena vlastně svojí...

Vzkazy 2024/5

Vzkazy 2024/5

V minulém článku jsem si dovolil napsat něco o rostlinách, no a protože jsou rostliny velkou i rozsáhlou součástí akvaristiky, nemohl zůstat článek bez odezvy. V tomto případě jde o Echinodory. Echinodory jsou skutečně velmi obsáhlou skupinou rostlin využívaných v...

Vzkazy 2024/4

Vzkazy 2024/4

Jednoduše musím napsat, závidím!!! Mám tady dotaz na odchov čichavců mramorovaných, tedy Trichogaster trichopterus. Konkrétně na jejich odkrm. To byly časy! Uvedu zde tedy vše, co si o těchto krásných rybách pamatuji a na co vzpomenu.   Tak, jako jsem začínal...

Vzkazy 2024/3

Vzkazy 2024/3

O živorodkách jsem psal mnohokrát, ale také jsem objasňoval, jak to s jejich pojmenováním je, a že je to skutečně tak trochu jinak. Takže vezmeme-li například ČELEĎ Poecilidae, tedy živorodkovití, to jsou snad nejznámější akvarijní ryby, kterým akvaristé dali...