Panu Mariánovi se vytřely parmičky čtyřpruhé a zkoušel to za nějaký čas znovu. Samička je zaplněná, dokonce ji sameček pronásleduje po třecí nádrži, ale stále nic…

Pane Mariáne, Vaše „barbuska“ má sice bříško jako pecku od meruňky, ale asi již dlouho, že? A to je ten problém. Proto myslím, že ke tření ani nedojde. Jde totiž o to, jak se o chovné, po rybářsku generační, ryby staráme a jakou jim věnujeme péči. Mít vzorné akvárium se zdravými rybami(1), křišťálovou vodou a vhodnou technikou, je věc jedna. Znalost reprodukční problematiky je věc druhá a profesionálně řízené, tedy ne náhodné, odchovy se bez zvládnutí těchto dvou akvaristických disciplin neobejdou.

Popsal bych to asi tak:

Zvládnout zařídit a provozovat pokojové akvárium a k tomu zvládnout alespoň v základech teorii a pochopit biologii akvária a hlavně, umět ho udržet v dlouhodobém a bezproblémovém provozu, je akvaristika na úrovni výučního listu.
Osvojit si základy fyziologie a reprodukce jednotlivých druhů ryb, zvládnout v základech chemii vody, přípravu vody vývojové a umět též řízeně „nastartovat“ svévolné(2) tření u jednotlivých druhů ryb, zvláště pak problematických druhů teter, patří již k maturitám akvaristy.

Ještě bych se mohl rozepsat, co bych zařadil do skupiny akvaristických vysokoškoláků, ale věřte, toho by už bylo skutečně vrchovatě.

Znalost period u vytíraných ryb je velmi důležitá a abyste se lépe vyznal v tom co píšu, v základu to rozvedu. Vezmu v úvahu například neonku obecnou, tedy, Paracheirodon Innesi. Jsou to ryby nenáročné a z hlediska běžného chovu v pokojových akváriích ty nejvhodnější. Jinak tomu je, když se rozhodneme a budeme je chtít vytřít a pořídit si tak „vlastní“ hejno. Při pátrání se v začátcích dozvíme jistě mnoho informací a tak se odhodláme k samotnému výtěru. Při mnoha pokusech potom zjistíme, že ono to není až tak o návodu, jako o našich zkušenostech a o citu. Když vydržíme, bude několikátý pokus skutečně úspěšný. To záleží na tom, jak jsme pečliví a jak nám to „biologicky myslí“. Vím, o čem píšu, sám mám v povaze tendenci ke zbrklosti a tak se od počátku mé akvaristické praxe učím pořádku a umění se při práci s rybami zklidnit. Věřte, že při zbrklé práci u akvárií naděláte začasto nenapravitelné škody.

Ale jak dál? Co správně s párem, který se už vytřel? A při pídění se po dalších a dalších informacích zjistíte, že ryby mají určité třecí periody a zdaleka ne všechny druhy shodné. Při nedodržení těchto reprodukčních period dopadne naše snažení právě tak, jak začal dnešní článek. U mnoha druhů ryb totiž dochází u samiček k tzv. zatvrdnutí jiker v břišní dutině. Stává se to buďto u starších samiček, při nemoci (oslabení svalstva), nebo při špatném zacházení s chovnými rybami samotným akvaristou. Snad nejčastější příčinou u zdravých ryb je podchlazení. Ve společenských akváriích, kde jsou ryby chované odpovídajícím způsobem, k tomuto jevu dochází výjimečně, protože se ryby svévolně a nepozorovaně vytřou, bez pomoci či záměru majitele akvária. Takže začínající akvarista ani nemá potuchy, že se mu ryby v akváriu třou jako zběsilé. A to je ten lepší případ.

Ještě se zmíním o konkrétním pojmu zatvrdnutí jiker. Jedná se o stav, kdy samička z jakýchkoliv důvodů nemůže vypudit z těla jikry. Tento stav nastává také z toho důvodu, že akvarista „prošvihne“ správnou dobu tření a v samičce jikry přezrají a zatvrdnou. Čím déle výtěr odkládáte, tím více hrozí zatvrdnutí. U některých druhů ryb může tento stav zavinit úhyn. Samičky některých druhů s tímto mohou dožít a některé druhy ryb se s tím dokážou vypořádat bez dalších následků a dokonce se mohou dále vytírat. Zažil jsem dokonce situaci, kdy se samička skaláry vytírala sama bez samce a chudera pak výtěr velmi srdnatě bránila až do totálního zmaru jiker.

Je tedy nutné, abychom o tomto měli od začátku dobré a fundované informace. Reprodukce ryb je skutečně otázka našich znalostí a připravenosti. Bude-li se vytírat například neonka obecná a po výtěru samičku od samečka oddělíte, platí pravidlo jednoho týdne. To je maximální odstup, doba, kdy dáme třít pár znovu. Takto můžeme tření opakovat do doby, kdy se samička opakovaně zaplňuje. Perioda se může opakovat i desetkrát. Poslední výtěry jsou ale slabší a slabší. Zmeškáme-li tento termín a z nevědomosti či nedostatku času necháme ryby delší dobu oddělené, samičky mnoha druhů ryb už se s tím nemusí vyrovnat, a jak jsem napsal výše, po čase může dojít i k úhynu. A jsme-li zrovna u neonek obecných, potíže s výtěry mohou nastat nejen při teplotě nízké, ale i při teplotě příliš vysoké. Jakmile tedy začnete řízeně ryby vytírat, měli byste rozhodně dokončit periodu.

Pan Marián tedy z nějakého důvodu „prošvihl“ periodu a v domnění, že ryby může vytírat, jak se to hodí jemu, došlo zřejmě k zatvrdnutí jiker u samičky parmiček čtyřpruhých. U těchto ryb je možnost, že se samička dožije běžného věku i s tímto handicapem, ale už nedojde ke tření. Někteří chovatelé se snaží zatvrdlé jikry sami ze samičky vymačknout, ale pozor!!! Toto rozhodně nedoporučuji, protože hrozí těžké poranění samičky s konečným následkem. Je pravda, že k dalšímu odchovu se již tyto samičky použít nedají. A ještě jeden poznatek z praxe. Je dobré časně zatvrdlé samičky nechat vytřít s určitým samečkem, který je velmi aktivní. Ale pozor!!! Pokud za nějakou tu chvíli s výtěrem neuspěje, musíte samičku oddělit, neboť hrozí její ubití. Tito samci jsou velmi dobří do chovu a dobře se vytírají se „zralými“ samičkami, ale jejich agresivita při odmítnutí samičkou je skutečně velká.

1. To, že se nám zdají ryby v akváriích zdravé, je povětšinou klam a je to asi tak, jako u všech tvorů, včetně nás lidí. Zdraví je skutečně věc velmi relativní, a když řeknete lékaři, že jste zdraví, můžete si povšimnout jeho podezíravého pohledu. Stačí potom chvilka podchlazení, nebo infekce a organismus může podlehnout velmi snadno nemoci. Zrovna tak je to s rybami. Tedy pozor na odpovídající podmínky pro chov. Začasto postačí umístění ryb do jiného prostředí, s jinými hodnotami vody a na pohled zcela zdravé a vitální ryby se v tu ránu změní v churavějící tvory. Jen ten, kdo to zažil ví, jak rychle a zhoubně tato změna nastává.

2. Existují různé praktiky řízené reprodukce ryb včetně hormonální aplikace (intraperitoneálně, intramuskulárně), ale pokud přivedeme akvarijní ryby do tření pouze změnou podmínek (zvýšení či snížení teploty vody, zvýšení obsahu kyslíku ve vodě, změnou chemických či fyzických hodnot vody, změnou intenzity či periody osvětlení, snižováním či zvýšením intenzity pohybu vody, individuální kombinací jednotlivců…), a neaplikujeme-li hormonální látky, hovoříme o výtěru přirozeném. Jde pouze o znalost biologie jednotlivých druhů ryb a o vytvoření odpovídajících podmínek, které jsou impulsem pro jejich přirozenou reprodukci.

Mám-li být nakonec ale zcela upřímný, jediná přirozená reprodukce může nastat z logiky věci pouze v prostředí přirozeném.