Publikace- rubrika Články. Krátce pro paní Olgu i ostatní čtenáře.

Reakce na dopisy je zcela operativní. Je pravda, že někdy odkážu na jiný, tedy na článek k tématu se bezprostředně hodící, jindy si zase beru inspiraci z Vašich dotazů či potřebné údaje z článků minulých, ale začasto se stane, že raději napíšu článek nový, než abych pracně vyhledával v archivu. V tom případě se může stát, že údaje napsané například před šesti léty jsou obdobné, jako ty z článku nového, ale to je pochopitelně v pořádku. Bylo by špatně, kdybych psal o té samé věci v každém článku rozdílné informace, dochází pouze k odlišným formulacím. Zvláště pak, týkají-li se tak úzce specializovaných údajů.

Avšak nejdůležitější a bezodkladné odpovědi na Vaše dopisy jsou ty osobní, přímo do Vaší pošty. Bývá to povětšinou z důvodu naléhavosti řešení situace (praská akvária, neočekávané výtěry, infekce…). Nemalý díl komunikace s našimi čtenáři zabírá též telefonování. Skutečností je, že jsem již na internetu publikoval více než 500 článků a když připočítám publikace i z jiných médií, je jich ještě o poznání více a osobní odpovědi nepočítám. Není potom divu, že raději napíšu dílko nové, než bych pracně sestavoval z historie archivu. Ty články, které vycházejí třeba po několika létech v téměř nezměněné podobě, používám zcela výjimečně a to pouze v případě, že se plně shodují s daným tématem.

Zakládání akvária

Když čtu tento a podobné titulky, nemám z toho povětšinou valnou radost. Je to z toho důvodu, že články s tímto titulkem začínají velmi podobně a právě onou fyzickou akcí, téměř strojově podobným návodem na pořízení a vybavení akvária a hlavně ve smyslu doby, tedy, rychle, rychle. Nasypeme štěrk, napustíme akvárium, zapneme techniku, zasadíme rostliny… Objasnění tohoto je pochopitelně též nutné, ale článek s tímto titulkem by měl začínat: Koupíme si knihu a ještě lépe s doporučením autora, nebo: Obeznámíme se s biologií akvária…, zkrátka, ono známé a důležité spojení – nejprve alespoň základní teorii!

Koupit akvárium a doslova ho „nacpat“ vším potřebným, to je dnes, zvláště v době, kdy je možné vše poměrně snadno zakoupit, velmi snadné a myslím, že s tím má problém, krom ekonomické náročnosti, málokdo. Jak jsem již ale mnohokrát napsal, nejpodstatnější v začátcích jakéhokoliv chovatelství je cit pro věc, který dřímá v člověku, a který ho vlastně k chovatelství přivede. Nikoliv touha po něčem, co jsme viděli u kamaráda a toužíme po tom z důvodu naší lačnosti po senzaci. A ještě hůře, z důvodu našeho nenaplněného ega, tedy, z důvodu prezentace a vychloubání se před známými. To je příklad mnoha lidí, kteří si koupí kupříkladu hada a ještě k tomu jedovatého. To ale konec konců většinou dopadne velmi špatně.

Již jsem uváděl onen tragický případ, kdy si u nás v obchodě objednal zákazník dospělého leguána a hned se také ptal, zda ho po týdnu odkoupíme nazpět. Když jsme se pochopitelně zajímali proč, odpověděl, že ho má pouze pro jakousi párty, kterou pořádá a potom, že už ho nepotřebuje… V takovém případě je NUTNÉ podobné obchody vůbec neuskutečnit!

Celé je to v pochopení základního principu chovatelství a to v tom, že zacházíme se živými tvory, kteří mají neoddiskutovatelné právo na odpovídající prostředí, na naplnění životního cyklu a jsou odkázáni pouze na nás a na naše znalosti.

Z hlediska akvaristiky je začátek chovu poněkud složitější, než u jiných chovatelských záměrů. Je to z toho důvodu, že chovanci v akváriích žijí ve vodě. Akvaristika na nás hned zpočátku klade nároky na znalosti chemie, fyziky, vodní biologie, elektřiny a mohl bych asi jmenovat dále. Ono to vše na ten první pohled vypadá velmi složitě a začínající akvarista si při uvědomění těchto skutečností raději zakoupí plyšového medvěda. Ale když si nechá tyto skutečnosti objasnit pokročilejším kolegou, nebo vyčte z odborné knihy, zjistí milou skutečnost, že začátek není až tak složitý, jak se na první pohled zdá. Jde jen o pochopení základních nároků celého akvária. Berte zkrátka akvárium jako celek, jako jeden organismus, kterému MUSÍME porozumět a vyhovět jeho potřebám. Velmi důležité je pochopit vyváženost chemických a biologických vztahů. Jinak se nikdy nedopracujeme k našemu záměru, nebo snad snu, chcete-li.

Reálný počet potomstva (ptá se pan Pavel)

Je to sice pouze teoretická záležitost, ale zvážil jsem její umístění v dnešním článku i z toho důvodu, že si mohou mnozí udělat „obrázek“ o tom, jak dalece je možné plánovat domácí rybí hospodaření. Teoretická proto, že každý akvarista, tak jako každé akvárium, je odlišný a všici, i když se snažíme o totéž, jsme ve svém počínání rozdílní. Myslím tím to, že výsledky v chovu a reprodukci nemáme rozhodně shodné a to platí i o chovaných rybách i o jejich přípravě vzhledem k reprodukci. Záleží to na mnoha okolnostech, ale ta nejpodstatnější je lidská povaha, tedy šikovnost a znalosti toho kterého chovatele, protože na tom je striktně závislý celý chov.

Počet odchovaného potěru je tedy závislý na mnoha ukazatelích, ale přece jen je možné alespoň rámcově předat v tomto smyslu zkušenosti. Konkrétně u pavích oček je to velmi složité a pan Pavel asi nebude mít radost z odpovědi. Odchovávaná paví očka jsou dnes předmětem specializovaných skupin i jednotlivců akvaristů po celém světě.

Tedy, vyšlechtěné a přešlechtěné variety většinou rodí velmi málo kusů potěru. Zrovna u pavích oček můžeme očekávat velmi málo početné potomstvo. Není výjimkou, když samice těchto variet porodí třeba pouze deset jedinců. A opačný extrém je ten, že z jedné samice jiné variety může vyjít i několik set jedinců. Záleží tedy opět na znalostech chovatele. Podobně je možné popsat odchovy i od ostatních běžně chovaných živorodek. Počítejte ale s tím, a to platí u chovu ryb všeobecně, že odchované variety vyžadují všeobecně zvýšenou teplotu v průměrných hodnotách.

Skaláry jsou v tomto směru poměrně stabilní, ale záleží opět na chovateli, protože jde o ošetření jiker a jejich líhnutí. I zde existují rozdíly v počtu potomstva od různých variet. Musím ale napsat, že jejich plodnost je skutečně obrovská. Když vezmeme v úvahu, že jsou skaláry schopné tření každý týden, jednoduchými počty dojdeme k tomu, že za jeden měsíc je možné „sklidit“ od jednoho páru kolem dvou tisíc jedinců, ale pochopitelně i mnohem více.

Plodnost neonek je také obrovská a při znalosti věci nebudete například s červenými neonkami vědět, kam s nimi. U neonek specielně je to vše otázka kvality a odpovídajících hodnot vody a její biologické čistoty. Techniky odchovu neonek jsou též rozdílné. Znám akvaristy, kteří množí neonky po párech a také ty, kteří vytírají celá hejna. Obojí je možné a závisí na tom, jakou techniku si ten který akvarista zpočátku osvojí. Všeobecně se dá říci, že kladné osvojení odchovu běžných teter vede k velmi početným potomstvům.

Ryby labyrintní, myslím ty, které jsou v našich akváriích běžně chované, například ryby z rodu Colisa, Trichogaster a například i Helostoma, mají velký počet potomstva, který se počítá na stovky i na tisíce, ale pro začínající je trochu obtížné si osvojit odkrmení jejich potěru, protože vyžaduje v prvních dnech mikroplankton. Takže z jednoho tření čichavců modrých je možné odchovat dva tisíce i více jedinců, ale při neznalosti problematiky jich udržíte třeba pouze několik.

Ještě bych se rád zmínil o rybách, kterým říkáme všeobecně sumci. Běžní sumci z rodu Corydoras (paleatus, schultzei…) se třou velmi ochotně a jejich potomstvo je také v poměrně velkém množství. Počítáme je na stovky, ale například u příbuzného rodu Brochis můžeme zaznamenat i tisíc kusů.

Z tohoto velmi řídkého článku je patrné, že počet potomstva nezávisí pouze na rybách samotných, ale skutečně na šikovnosti a odborných znalostech akvaristy samotného.