Co to je za nesmysl? Řeknou si mnozí z Vás a zvláště pak ti zkušenější. Prachová potrava je vlastně slangový výraz pro mikroplankton a ten se odjakživa přece loví speciálními sítěmi a nikoliv sbírá! O co mi dnes ale jde? V minulém článku jsem popisoval některé důvody, proč a jak zakrmovat potěry ryb. V týdnu jsem vedl na toto téma dlouhý telefonický rozhovor s naším čtenářem, který měl zájem o ještě podrobnější objasnění této problematiky.

Ono to celé není až tak snadné v případě, že bych měl předat zkušenosti komukoliv, kdo není vybaven základními potřebami pro tuto činnost, například mikroskopem, a nemá tudíž potřebné vědomosti a zkušenosti. Pokusím se ale dnes objasnit jeden z osobních poznatků, kterým jsem v minulosti zachránil mnoho potěru problematických druhů ryb. Píšu o tom i z toho důvodu, že podobný přístup i zkušenost může být pro mnohé vodítkem i pomocí v dalším chovu.

Jak asi všichni víme, to, co předkládáme našim rybám v akváriích, není jejich přirozená potrava, i když ji většinou velmi dobře přijímají. No, co jim nakonec také zbývá, že? V drtivé většině prachová, tedy živá a bezpečná potrava nalovená v přírodě postačí k odkrmení téměř všech druhů rybího potěru bez negativních následků. Opět zdůrazňuji slůvko bezpečná! Pozor ale, nejde pouze o odkrmení, ale u některých druhů ryb jde také o další životní biologické projevy, tedy o látky, které právě s první potravou přijímají. Jde tedy o další vývoj celého organismu a jednoduše řečeno, v některých případech se může stát, že nevhodné odkrmení plůdku (velikost, nutriční hodnota a druh potravy), má vliv na jeho další vývoj a dokonce v dospělosti i na zabarvení, celkovou vitalitu, velikost těla i na reprodukci.

V dnešním článku pominu schopnost některých druhů ryb určitou skupinu potravy přijímat, protože se to podstaty této problematiky netýká. Jde tedy zvláště o nutriční hodnoty potravy a její vhodnost z hlediska dalšího vývoje rybího organismu. Je všeobecně známo, že pravidelné podávání hmyzu a jeho vývojových stadií rybám, má velmi uspokojivé výsledky zvláště při jejich reprodukci. Jednoduše, hmyz je u běžně chovaných druhů ryb zkrátka jejich nejbližší přirozená potrava, i když s původními druhy hmyzu z jejich domoviny neshodná. Jen vzpomeňte na některé druhy teter, které nejsou v dospělosti schopné tření právě z tohoto důvodu. A i když se výtěr zdaří, výsledek je nevalný. Například u obecných neonek vyhledáváme obtížně plodné samce. Pokuste se ale tyto ryby od jejich raných stadií odkrmit vývojovými stadii pakomárů a rozdíl je v kladném slova smyslu neporovnatelný.

No jo, řeknete si ale, kde taková raná stadia vzít a jak vlastně na to? Přesně tak jsem se kdysi ptal sám sebe, ale abych sehnal odpověď od mých jinak sdílných kolegů, to ani náhodou. Ne, že by nechtěli, ale nevěděli. Udělal jsem tedy to, co dělám dodnes v podobných chvílích, začal jsem se studií pakomárů a jejich vývojem. Netrvalo dlouho a výsledek byl na světě. Nebudu zde pracně popisovat kde, a jak jsem se k informacím dopracoval, bylo by to zdlouhavé, ale věřte, že to v dnešní době otevřených informací, zvláště pak na internetu, není žádný problém. Pro mne to tehdy znamenalo sehnat několik knih a skript ze středních škol, což rozhodně nebyl úkol těžký. Zkrátka, kdo chce…

Popíšu dnes tedy pouze základní informace, z kterých i bez dalšího studování hmyzího života můžete obstarat svým potěrům tolik ceněný „komáří prach“.

Po odstěhování z Prahy na venkov jsem si obstaral závěsný rybochovný bazén a umístil ho na zahradě, aniž bych ponejprv tušil, že mi poslouží i pro tento účel. A právě po několika sezónách jsem jeden rok neumístil do bazénu na léto ryby. Postačilo zalovit v rybníku plankton a umístit ho do bazénu. Po měsíci jsem již sklízel buchanky, ale co mě zajímalo více, byly snůšky pakomárů. Snůška pakomárů z čeledi Chironomidae vypadá jako nepatrná rosolovitá šištice, plovoucí těsně pod hladinou vody. K jejímu objevení je potřeba velmi dobrého zraku a trpělivosti, neboť velikost je skutečně nepatrná. Jde o centimetrové, téměř neviditelné transparentní rosolovité protáhlé kokony, ve kterých jsou ve dvoušroubovici umístěná vajíčka. Tyto kokony jsou nepatrným vláknem přichyceny na vodní blánu. Toto stačí pro jejich další vývoj.

Po několika dnech prohlížení hladiny jsem skutečně objevil první snůšku vajíček. Věřte nebo ne, ale měl jsem ohromnou radost. Teorie se potvrdila a tak jsem slavil první komáry. Jen tak okrajově se musím zmínit i o své rodině a zvláště pak o mé ženě. Ta sice se mnou radosti podobného charakteru sdílí, ale sledovat mne, jak se plížím dlouhé hodiny kolem bazénu s nosem na vodní hladině, to bylo asi trochu moc. No co vysvětlovat? Byl jsem až po uši ponořen do objasňování vývoje potravy pro moje čudly. Na její otázku, co to tam stále dělám, jsem pouze mávl rukou a ryl nosem v bazénu dál. Asi myslela, že jsem se z té akvaristiky již totálně pomátl. A když jsem začal po několika dnech nacházet další a další kokony, vylepšil jsem to ještě hlasitými výkřiky plnými radosti. Nakonec se už ani neptala, ale bylo znát nepatrný pohyb za záclonou a byl jsem též svědkem, jak žena s uklidňujícím tónem v hlasu konejší děti.

Ke sběru kokonů jsem použil běžnou skleněnou „fajfku“, kterou používáme v akvaristice. Po nálezu několika kusů, jsem již nacházel kokony bez problémů. Zrak si přivykl a hlavně, víte co hledat. Po sběru tak čtyřiceti kokonů, které jsem umístil do elementky s tou samou vodou, jsem ji umístil na sluníčko a čekal.

Výsledek na sebe nedal dlouho čekat, ale k totálnímu vítězství jsem měl ještě prožít důležitou zkušenost. Hned třetí den jsem prohlížel opět elementku s kokony a zjistil, že ve vodě jsou pouze jakési zbytky čehosi. Ať jsem se snažil sebevíc, nic jsem ve vodě neviděl. Byl jsem zklamán a přemýšlel, co se mohlo stát. Ale zkušenost mě opět vrátila do hry, jak by řekl komentátor tenisového zápasu. Zašel jsem do líhně a vybavil se lupou. Pohled přes elementku, na kterou svítilo slunce, byl impozantní. Skrz lupu jsem viděl, že se voda hemží miniaturními tvory. Bylo jasno a hned jsem kapku vody umístil pod mikroskop. Neuvěřitelné! Srdce mi bušilo jako pumpa z vodárny. Voda v elementce byla doslova napěchovaná právě vylíhlými larvami pakomárů.

Nakonec bych rád upozornil, že je nutné krmit tímto vzácným a velmi dobrým krmivem skutečně znale. Předložíte-li potěru již odrostlé larvy, můžete zavinit, že naopak larvy zlikvidují celou snůšku potěru. Ale pokud budete krmit s těmito larvami odpovědně, nemůžete dát potěru prakticky lepší potravu. Tak tedy, nasbírejte si prach!

Jo, a moje žena? Té jsem vše samozřejmě později objasnil a dověděl jsem se, že již vážně uvažovala o mé hospitalizaci v některém z „uklidňujících“ ústavů.