Vzkazy 2012/13

23.06.2012 | Žádné komentáře

Začátkem tohoto týdne jsem slíbil našemu věrnému čtenáři Josefovi, že mu v dnešním článku objasním, proč se na našem trhu objevují závojnatky ponejvíce z importu a ne od našich zkušených chovatelů. Tento dotaz ho napadl poté, co si přečetl, že drtivá většina závojnatek pochází ze všech možných líhní po světě, jen ne od nás. Z velkého a dlouhotrvajícího zájmu o chov závojnatek jsem usoudil, že dnešní článek nebude zajímat pouze Vás a tak plním svůj slib na těchto stránkách. Mimochodem, pan Josef spekuluje právě o tom, že by se z nedostatku tuzemských odchovů mohl pokusit právě o vyplnění tzv. „díry v trhu“.

Ta myšlenka je na první pohled správná a logická, ale jen do té doby, než získáme opravdu vlastní a erudované zkušenosti s chovem závojnatek. Kolik chovatelů se o toto již pokoušelo!? Z mnoha mých cest po republice vím, že se o tuto aktivitu pokoušelo, a asi ještě pokouší, i několik rybářských organizací… Chov závojnatek ale není rozhodně věc rybářské aktivity ve smyslu průmyslového chovu ryb. Je to zkrátka práce pro specialisty, kteří musí vzít v úvahu specifiku tohoto chovu a naučit se zároveň alespoň základy genetiky.

Hned v začátku a ve stručnosti bych se mohl zmínit o tom, že jde ponejvíce o důvody ekonomické. To souvisí především s polohou naší vlasti, myslím tím pochopitelně polohu zeměpisnou. To, že se po roce 1990 postupně zvyšují nároky na ekonomické vstupy do chovů je všeobecně známé a musím napsat, že tento trend není zdaleka u konce. A druhá velmi významná otázka je prostor. Závojnatky jsou velmi náročné na velikost nádrže a na množství vody. Tedy, nemám teď zrovna na mysli pět závojnatek ve dvousetlitrovém akváriu někde v bytovém interiéru. Myslím tím tisíce a tisíce závojnatek v chovném zařízení. Tam už akvária nestačí a v této souvislosti bych se spíše, ne až tak žertem, měl zmínit o rybníkářství. Větší líhně v zemích, kde se tyto ryby odchovávají, mají plochu několika fotbalových hřišť, na kterých je umístěno mnoho set objemných rybníků či nádrží a produkují doslova miliony závojnatek (Florida, Asie, Izrael…). Tato zařízení není z pochopitelných důvodů možné zásadně dotovat energií vyrobenou člověkem.
V mnoha minulých článcích jsem psal o tom, jakým způsobem se chovatel skutečně pracně, pln dlouholeté praxe a vědomostí může dopracovat k opravdu dobrému a produktivnímu chovu závojnatek. Dnes tedy vyberu některé z rad a zkušeností a tedy posuďte sám.

Vezmu v úvahu jediný výtěr, který vyprodukuje dejme tomu dva až tři tisíce jedinců. Po odkrmu nejmenšího plůdku ve stadiu protopterygiolarev trvá tři týdny, než je možné tyto „pišišvory“ poprvé třídit. Jde skutečně o odbornou a velmi titěrnou práci. Z těchto dvou až tří tisíc jedinců vyberete dejme tomu tisíc ryb, které jsou obchodně a typově dále použitelné. Zbylé jedince lze velmi dobře použít jako potravu pro dravé ryby.
Zbude-li nám tisíc ryb, postačí ještě na další týden až dva jedna velká, dejme tomu pětisetlitrová nádrž. A v tuto chvíli je důležitá další zkušenost a to s údržbou takto plného akvária a hlavně již též s častou výměnou vody. V tomto stavu je důležité zapojit průtok. Nejlepší zkušenost je s průtokem čerstvé vody, tedy vody ze systému. Zprvu jí není třeba až tak mnoho, ale velmi rychle náročnost na množství vody stoupá. Nestane-li se tak, závojnatky přestanou téměř růst a mnoho jich začne hynout. Toto se zprvu může nahradit pečlivou starostí o filtry, ale sami byste poznali, že je to práce téměř nekonečná a po několika dnech již ani to nestačí. Voda začne žloutnout a to je již cesta do „pekel“.

V tomto stadiu je velmi důležitý druh potravy a její množství. Přírodní potrava je jasně nejlepší, ale myslím, že v takovém množství jí disponuje málokdo. Zbývá potrava umělá a tam nastává další problém. Budete-li mít k dispozici málo vody, musíte logicky omezit podávání potravy a tím omezíte růst. Závojnatky při své specifičnosti mají velký díl odpadu, tedy, nedokonalé trávení. Znamená to masivní rozklad exkrementů na amoniak, dusitany a dusičnany, tedy velmi nebezpečné dusíkaté látky. Na jakoukoliv biologickou rovnováhu v tomto případě zapomeňte. O dusíku v akvaristice jsem psal již mnohokrát a dočtete se o něm též v poradně Ing. Filipa. Zkrátka, je to jed, který umí v nadměrném množství velmi rychle pohřbít celé akvárium! A nadměrné množství se vytvoří v akvarijní vodě v podobných podmínkách velmi rychle. Je tedy nutné začasto měřit obsah dusičnanů!

V šesti až sedmi týdnech znovu třídíme potěr a to je již třeba snůšku rozdělit do dalších akvárií. Při dostatku čerstvé vody a prostoru závojnatky velmi rychle rostou. Z tohoto množství vyberete pouze několik geneticky vhodných jedinců, které použijete dále do chovu a využíváte zpětné křížení s rodiči. Generace F 0, tedy generační ryby, musí být přesně označeny a umístěny v chovných nádržích, aby nedošlo k záměně. Jejich hmotnost může dosáhnout půl kilogramu i více. To ale pouze u některých variet. Naopak, existují i variety malého vzrůstu. Ty jsou pro akvaristiku vhodnější.

A to je další důležitá vědomostní disciplina! Poznat a vyznat se alespoň rámcově v tom, jaké vlastně jsou možnosti odchovu a jaké variety budou pro nás dostupné. Rozhodně nepočítejte s tím, že po zakoupení překrásných ryb z nich odchováte ty samé. Většinou se dopracujete ke zklamání z toho, že odrostlé potěry od těchto ryb vypadají zcela jinak a hlavně, těch podobných rodičům je pouze několik jedinců. Jinak tomu je u velkých chovných zařízení, kde se ryby v ohromném množství třídí na určité „ustálené“ variety. Stoprocentní ustálenost u závojnatek ale neexistuje!!!

Z jednoho úspěšného výtěru zbude několik set použitelných ryb pro prodej, ale budete-li se snažit tyto odchovat v akváriích bez průtoku a dotace čerstvé vody, dá to hoooodně práce a porostou dlouhou dobu. Celý chov tedy bude značně neekonomický! A za těchto podmínek si představte výtěrů deset, sto i více. Zlaté neonky, podotknul by můj přítel, který se chovu teter věnuje celý život.

Ano, lze odchovávat závojnatky v našich poměrech, ale v takovém množství, které by skutečně pokrylo byť náš malý trh, je to v amatérských podmínkách nemožné. A co tedy profesionálové? No právě, ti si dokážou spočítat, že takové zařízení by bylo ekonomicky téměř neuživitelné.

A i když jsem výše popsal téměř jako nemožné odchovávat ekonomicky závojnatky v našich podmínkách, sám se těmto krásným rybám věnuji již více než deset let, ale v množství, které by rozhodně nepokrylo ani roční potřebu rodiny. V akvaristickém slangu bych asi napsal, že si s nimi hraji. Přesto jsem se koncem loňského roku dočkal zcela svojí variety.

Nakonec se ale zmíním o tom, že by bylo možné i u nás vybudovat chovné zařízení, které by ekonomicky prosperovalo, ale v kombinaci s jinými varietami karase zlatého, tedy v kombinaci se známými karásky do zahradních bazénů, které nejsou až tak náročné na teplotu vody.

Po těch několika létech praxe se závojnatkami musím ale napsat, že jejich chov je krásné dobrodružství, při kterém, a to uvádím téměř vždy s úsměvem, se občas setkáte i s úspěchem.

Ohodnoťe, prosím, článek

Ještě nehodnoceno

0 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Rubriky

Kalendář příspěvků

Červen 2012
Po Út St Čt So Ne
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
252627282930  

Další příspěvky blogu

Vzkazy 2024/5

Vzkazy 2024/5

V minulém článku jsem si dovolil napsat něco o rostlinách, no a protože jsou rostliny velkou i rozsáhlou součástí akvaristiky, nemohl zůstat článek bez odezvy. V tomto případě jde o Echinodory. Echinodory jsou skutečně velmi obsáhlou skupinou rostlin využívaných v...

Vzkazy 2024/4

Vzkazy 2024/4

Jednoduše musím napsat, závidím!!! Mám tady dotaz na odchov čichavců mramorovaných, tedy Trichogaster trichopterus. Konkrétně na jejich odkrm. To byly časy! Uvedu zde tedy vše, co si o těchto krásných rybách pamatuji a na co vzpomenu.   Tak, jako jsem začínal...

Vzkazy 2024/3

Vzkazy 2024/3

O živorodkách jsem psal mnohokrát, ale také jsem objasňoval, jak to s jejich pojmenováním je, a že je to skutečně tak trochu jinak. Takže vezmeme-li například ČELEĎ Poecilidae, tedy živorodkovití, to jsou snad nejznámější akvarijní ryby, kterým akvaristé dali...

Vše dobré do roku 2024 přeje kolektiv DAJANY   Karáskové jako škodiči a karáskové jako miláškové   Karas obecný - Carassius carassius, karas stříbřitý – Carassius gibelio, karas zlatý – Carassius auratus, Závojnatka – Carassius auratus auratus, karas...

Vzkazy 2023/28

Vzkazy 2023/28

Nejprve pěkný pozdrav všem chovatelům a akvaristům zvlášť. Štědrý den se kvapem blíží a mnozí z nás si oddychnou, až zasednou ke svátečnímu stolu, že to vše mají za sebou a u mnohých teprve zavládne ta pravá sváteční nálada a chvíle klidu.   Akvaristika je ale...

Může se ryba utopit?

Může se ryba utopit?

Případný úsměv nad dnešním titulkem není na místě. Ryby se skutečně můžou utopit a dokonce se to stává v akváriích poměrně často. Tedy nejen v akváriích. Stane se to vždy, když červené krvinky v krvi přestanou mít schopnost zásobovat tělo kyslíkem. Zkušenější už...