Do tohoto roku jsem vyšel s několika nevyřízenými dotazy, které se nahromadily na konci roku minulého a tak se budu snažit je postupně odpovědět. Mimochodem, osobně zodpovězené dotazy by měly být již kompletně vyřízené a tak prosím, pokud ještě čekáte na nějaký, připomeňte se, díky.

Konec roku byl u mne totiž ve znamení zvýšené pracovní aktivity a tak je docela dobře možné, že mi nějaký z dotazů proklouzl.
Dnes bych se rád zastavil u živé potravy, podávané rybám do akvárií v zimním období. Hned na začátku musím upozornit na to, že i v zimě se běžně živá potrava lovila a šlo pouze o to, jak silný byl led. Ve výbavě akvaristy se tedy obvykle objevovala i sekerka.

Tu letošní zimu ale považuji z tohoto hlediska za velmi přívětivou a nic nebrání tomu se na živou potravu vypravit. Vzpomínám na velmi příjemné chvíle strávené v zimě u rybníka, kdy jsme se scházeli s kolegy běžně. Dokonce to došlo tak daleko, že jsme někteří z nás nosili při větším poklesu teploty pod nulu i termosku s kávou či čajem a při společném lovení jsme si dělali jakési romantické schůze plné příhod a vzájemných poznatků z chovu.

Před časem jsem psal povídání o jednom starším pražském kolegovi, který se vydával za potravou, jak on vždy říkal „na blechy“, i v zimních měsících a vstával z tohoto důvodu v brzkých ranních hodinách, aby se tramvají a autobusy dopravil k rybníku. Ta příhoda měla tu pointu, že z důvodu pokročilého věku jednou při lovu neodhadl situaci a skončil, tak jak byl, pod ledem. Kdyby ho tehdy nevytáhl kolega, který zcela náhodou přijel také na lov, jistě by tam dočista zamrzl. Tento akvarista následně doslova utekl z nemocničního ošetření a jeho důvod? Kdo by se postaral o moje ryby!? Toto většina ošetřujících asi nechápala, ale mnozí z našeho „rybníka“ tomu asi velmi dobře rozumíme. Ten akvarista byl všeobecně známý a žil ještě dlouhou dobu, než se odebral do nebeských líhní. Mimochodem, dožil se bezmála sta let!

Teď mě napadla jedna vzpomínka…, u jednoho z pražských rybníků jsme měli pod břehem, u staré vrby, skrytou sekerku, která pamatovala mnoho let akvaristických schůzek. Zdali tam ještě je?

Ale abych se dostal zpět k věci. Pan Aleš se dotazuje právě na to, zda i v zimním období je dobré lovit a používat potravu z přírody a zda nevadí, „že se přinese z tak studené vody“. Pane Aleši, NEVADÍ a je pravidlo, že v zimním období byla potrava, tedy když zrovna byla, vždy velmi kvalitní a dokonce se dal nalovit i krásně čistý „prach“. To platí dodnes, jen je třeba znát okolí svého bydliště do vzdálenosti i více kilometrů, z důvodu výběru vodních ploch v závislosti na ročním období a výskytu planktonu. Nedaleko za Prahou, tam kde končil jeden městský autobus, se dokonce kolem Vánoc nechal nalovit nenahraditelný vířník, který měl nádherně skořicovou až načervenalou barvu. To je ale již dávno historie, myslím, že zrovna tam dnes stojí jakási hala.

Krom přírodní potravy lze ale velmi dobře doplnit rybí jídelníček potravou živou, kterou si můžeme „vyrobit“ přímo doma. Mnozí akvaristé znají jistě mnoho takových druhů hmyzu, nálevníků či například červů. Mohu namátkou jmenovat výborné banánové mušky (Drosophily), nebo červy – mikry, grindal, či roupice, z nálevníků – trepku. Zvláště grindal můžu směle označit za vybranou lahůdku snad všech menších druhů akvarijních ryb, jen pozor na jednostrannost při podávání, rozhodně nedoporučuji krmit těmito červy trvale každý den.

A co takhle mšice, které jsou výbornou potravou, ale u nich je už dobré znát jejich biologické zařazení. Mšic známe několik set druhů a jen některé se pro naše účely hodí. Některé druhy mšic je možné chovat uměle i v zimních měsících. Pro tento účel bych doporučoval obrátit se přímo na akreditovanou laboratoř a obstarat si čistou kulturu některých mšic, například z rodu kyjatek, které se pro tento účel skvěle hodí.
Pane Aleši, doporučuji tedy, abyste se blíže zajímal o tuto problematiku a pročetl si ve starších článcích některé údaje, které se přímo tohoto tématu týkají. Je ale jistě možné vyhledat v knihách či na internetu další a další informace, kterých je jistě dost a dost. Jen jedno doporučení: je nepochybně důležité, rozhodnout se pro určitý druh takto chované potravy z hlediska potřeby jednotlivých rybích druhů, ale je též důležité vzít v úvahu, budu-li vůbec moci tento hmyz či jiné druhy v domácím prostředí chovat.

Šneci v akváriích

Ať kdo chce či ne, tito tvorové se v našich akváriích vyskytují od nepaměti a mnozí tento výskyt považují za něco špatného či nevítaného. Z vlastní zkušenosti ale musím napsat, že zrovna plži jsou mi sympatičtí a za léta praxe jsem zjistil, že bez jakýchkoliv pochyb jsou v akváriích důležití či potřební.

Pravdou je, že při přemnožení některých běžných druhů plžů v akváriu může nastat problém a je tedy dobré jejich stav kontrolovat. Někteří akvaristé pronásledují každého byť sebemenšího šneka v akváriu z důvodu poškozování rostlin, ale to je také zanedbatelná škoda a ze zkušenosti vím, že šneci se zajímají hlavně o odumírající a změklé části rostlin a tak vlastně až tak na rostlinách neškodí. Plži se dají též použít pro mnoho druhů ryb jako potrava a pro některé druhy jsou plži dokonce zcela nepostradatelní.

Na druhou stranu je ale poměrně široce rozšířená ne zcela pravdivá informace, že šneci akvárium čistí. Ona to není až tak nepravdivá informace, ale musíme si o tom něco říci. Šneci sice spoustu nejrůznějších zbytků a dokonce i trusu ostatních živočichů pozřou, ale na druhou stranu vzhledem k nedokonalému trávení z nich spoustu exkrementů zpět vyjde a tak jsme téměř tam, kde jsme byli na začátku, ale tato jejich činnost je přece jen k něčemu dobrá. Plži dokážou trus mnoha druhů ryb, které ho mají tzv. rychlerozupustný koncentrovat, a jak říká můj kolega, granulovat. A tak vlastně přispívají k soudržnosti toho, co by se za daleko kratší dobu ve vodě rychle rozpadlo a následně rozpouštělo a tak by ji značně znehodnocovalo. Onen kolega má dokonce šneky zařazené do technologie chovu pavích oček. Používá při chovu velké plže z rodu Ampullaria a ti mu „uklízí“ trus od oček do kompaktních granulek, které on pravidelně odkaluje. Jejich spolupráce takto funguje již několik let!

A nakonec bych rád upozornil na skutečnost, že nejrůznější druhy plžů je možné využít i při výtěrech ryb, jako čističe prostoru u právě vylíhlých potěrů. Zbaví prostor elementky od obalů jiker i zbylé potravy a přispívají tak k údržbě prostředí, kterou by jinak akvarista velmi těžko prováděl. Je dobré mít vždy v záloze několik plžů a použít je tam, kde to situace vyžaduje. Mnohokrát za mou praxi mi tito velmi zajímaví a milí živočichové již pomohli a tak se nikdy nezříkám jejich přítomnosti v akváriích, i když je nutné z pochopitelných důvodů dbát na to, aby se v akváriích nepřemnožili.