První slůvka této skvělé písně jsem použil dnes z čistě praktických důvodů. Léto se ztrácí a tak, jako již po několikátý rok touto dobou upozorňuji na skutečnost, že s tímto faktem musíme počítat a zařadit ho mezi naše nastávající chovatelské povinnosti. Na první pohled by snad mohlo jít o zahradní rybníčky a všelijaké nádrže plné okrasných ryb, ale i naše akvária v bytech budou prožívat změny a tak bychom o nich měli vědět.

Změna letního období v období zimní zahrnuje dvě zásadní změny, které se našich chovů týkají. Těch změn je pochopitelně více, ale zvláště na tyto dvě si musíme dát všeobecně dobrý pozor a brát je v úvahu. Je to změna délky a intensity světelného toku a změna teplotního režimu. Mimochodem, již několikrát jsem se zmínil v nejrůznějších článcích, že změny ročních období jsou naše akvária schopna vnímat i v prostředí, kde bychom to nečekali, a kde se zdánlivě tyto proměny vnějších vlivů nemohou projevit. Musíme si ale potom položit otázku, zda jde pouze o proměny vnější, tedy světelné a tepelné. Jistěže nejde! Jsem přesvědčen, že tyto změny působí na život v našem akváriu i tehdy, bude-li umístěno ve sklepení bez oken, kde se zdánlivě nemají možnost projevit. Tyto změny se dějí i v tomto izolovaném prostředí i v tom případě, máte-li v akváriu pouze tropické přírodniny, což je velmi zajímavé.

Vrátím se ale k těm změnám, které bychom měli rozhodně brát v úvahu. Změna teploty způsobí ve venkovním rybníčku, že ryby přestávají postupně přijímat potravu, a že je tedy nutné její podávání omezit. Neučiníte-li tak, zbylá potrava se na dně nádrže začne proměňovat v nežádoucí dusíkaté látky. Dusíkaté látky v nadměrném množství mohou zavinit katastrofu. Zkrátka, způsobí otravu prostředí a v zimních měsících pod ledem nebudete mít přehled o tom, co se vlastně v rybníčku děje. Vše zjistíte až na jaře, kdy po roztání ledu spatříte již pouze uhynulé jedince a na jakékoliv nápravy bude již pozdě.

Na konci léta a se začátkem listopadu je též nutné zahradní rybníky „uklidit“. Znamená to běžnou každoroční údržbu v podobě odstranění zbytků usychajících a vadnoucích rostlin jak ve vodě, tak na břehu. Zbylé části rostlin působí potom ve vodě tak, jako nespotřebovaná potrava. Jde o organickou hmotu a té je třeba se před zimou v těchto chovných zařízeních co možná nejpečlivěji zbavit. Každá organická hmota se díky bakteriím mění v amoniak a ten je velmi toxický. Je pravda, že jiné druhy bakterií si dokážou s dusíkatými látkami docela dobře poradit, ale nikoliv v nadměrném množství. Pozor tedy na organickou hmotu v zahradních nádržích a zvláště pak v zimě, kdy nemáte takovou možnost kontroly a tak se může lehce Váš milovaný rybníček změnit v pohřebiště!

Podzim v akváriu

V akváriích při běžném provozu se může docela dobře stát, že se povrch dekorace i dna může potáhnout nevítaným a nevzhledným povlakem hnědé barvy. Stává se to obzvláště v těch akváriích, která se zařizují v ten rok zjara. Akvárium si po celé léto žije vlastním životem a jeho režim využívá pochopitelně i denní světlo, které v tu dobu získává na intenzitě a do akvária dopadá přes okno s větší či menší intenzitou. Nádrž tedy začneme chránit a volíme slabší intenzitu umělého přisvětlování. Takový režim potom vydrží přes celé léto a akváriu se zdánlivě daří.

V době, kdy denní světlo začne ale slábnout, tedy na podzim, se v akváriu začnou dít právě z tohoto důvodu nevítané změny. Pochopitelně to závisí na umístění akvária v místnosti vzhledem k oknu a právě i z těchto důvodů je dobré akvárium v bytě umístit do co možná nejtemnějšího koutu a osvětlovat umělým osvětlením. Změny se potom akvária tolik nedotknou. Rozsivka, všeobecně akvaristy nazývaná hnědá řasa, je sice na rozdíl od jiných „živých povlaků“ v akváriích poměrně lehce odstranitelná, ale je to práce zcela zbytečná a nekonečná, protože po krátké době se utvoří zas a tak to jde stále dokola. Je lépe zamezit jejímu růstu a to tak, že akváriu vrátíme ten správný režim. Není téměř možné marně bojovat stále dokola s rozsivkou fyzicky, ale rozhodně je lepší použít cestu biologickou. Je to vlastně velmi snadné…, nevytvářet pro její růst vhodné podmínky. Znamená to snadnou nápravu, použít intenzivnější umělé osvětlení.

Dalším důležitým ukazatelem je obecně změna teploty. Pravda je, že topná tělíska se již bez problémů dají obstarat prakticky v každém specializovaném obchodě, ale jistě existují akvária, která nejsou touto technikou vybavená. Mohou to být právě taková, která vznikla v letních měsících, kdy je na určitém místě, kde akvárium zařizujeme, přijatelná teplota. Jde například o ložnice, chodby obytných domů, zimní zahrady, pracovní místnosti atd., ale myslím, že v tropickém akváriu by toto vybavení nemělo rozhodně chybět. Při poklesu teploty venku se kradmo v tuto dobu snižuje i teplota v místnosti. Jasně, že při minimálním ochlazení tuto změnu my lidé zvláště neřešíme, protože stačí se přiobléci a chlad je vyřešen. Tak to praktikujeme až do doby, kdy je třeba začít topit, Jenže právě to je období, kdy si mnozí na akvárium a teplotu v něm téměř nevzpomenou zvláště pak, když ryby přijímají podávanou potravu a zdají se být v pořádku.

Je to ale mýlka a po nějaké době se začne teplotní deficit projevovat i v akváriu, kdy se už v místnosti topí a teplota vody je dá se říci i pro ryby přijatelná. Řešíme pak následně zbytečné problémy se zaplísněním či bakteriální infekcí, která je dědictvím právě oné přechodné doby, kdy v akváriu poklesla teplota dejme tomu trvale o tři stupně. Některé druhy ryb jsou zrovna na takový zdánlivě nevelký pokles teploty vody citlivé, zvláště pak, trvá-li delší dobu.

Nepodceňujte tedy zpočátku nepatrné změny ve změně počasí koncem léta a věnujte pozornost základním potřebám ryb v akváriích i ve venkovních rybníčcích. Určitě se to vyplatí a rozhodně nejen Vám a Vašim financím, ale především tím neohrozíte život ve Vašem akváriu!