Co všechno je akvarista schopen udělat, aby mu rybí mimina rostla stejnoměrně a hlavně nepřestávala růst? Nebo bych měl možná napsat začátek takto?: Co všechno musí akvarista udělat, aby… Tak nebo tak, v dnešním článku se budu věnovat dopisu od pana Pavla, který pojednává právě o nestejnoměrném růstu mladých mečovek, tedy, živorodek druhu Xiphophorus helleri. Mimochodem, u ostatních druhů ryb má nestejnoměrný růst potěru podobné příčiny. Pan Pavel se ptá, zda je nějaká možnost jak zajistit, aby mladé mečovky rostly stejnoměrně.

Tedy, porod u „živorodých (1)“, nebo zdárný výtěr jiných oblíbených druhů ryb, je vždy v životě akvaristy významnou událostí a jak ho zvládne, záleží pouze na nervovém systému toho kterého chovatele. Musím zde napsat, že dlouho očekávaná úspěšná reprodukce může přivodit i lehké, ve vzácných případech i těžké nevolnosti či záchvaty hysterie na nejrůznějších úrovních. V drtivé většině je ale všichni prožíváme radostně a hlavně s uspokojením. Zvláště pak, čekáme-li či snažíme-li se o reprodukci určitých druhů ryb již mnoho měsíců či dokonce let…

Toto ale není zdaleka vše, co je s vývojem plůdku spojeno, výtěr je pouze začátek začasto dosti strastiplné cesty. Po zdárném výtěru a potažmo i po rozplavání potěru nás čekají další povinnosti a hlavně dlouhodobá starost o celou snůšku. Je pouze na nás, jak se s tím vším popasujeme a jak využijeme již nabyté zkušenosti. Je bohužel pravdou, že zmařených výtěrů z neznalosti je a bylo vždy mnoho, ale musím také napsat, že nejenom výtěrů samotných. I když se výtěr zdaří, v dalších dnech po výtěru samotném se dá pokazit ještě mnoho věcí a než se odchované ryby dostanou do stadia, kdy se již dokážou zdárně přizpůsobit danému prostředí a nehrozí jim zmar, což může trvat i několik týdnů, můžeme ještě sami již zdánlivě odolný potěr zlikvidovat nesprávným přístupem. To ostatně znají všichni, kdo se odchovem akvarijních ryb zabývají.

Ale…, již v počátku prvního zakrmení plůdku (larvální perioda vývoje plůdku) nás čekají mnohá překvapení a nejsme-li připraveni, i zklamání. Při odkrmu plůdku jde tedy o mnoho jednotlivých aspektů, které je nutné si osvojit a skutečně důsledně dodržovat. Je též nutné dodržovat průběh vývoje plůdku a respektovat jeho nároky a to nejen na potravu. Už z povahy věci je zřejmé, že pracujeme s nesmírně křehkými tvorečky, kde jedna malá nepozornost zaviní jejich nesprávný vývoj či dokonce i zmar. To vše ale tkví v přípravě jak teoretické tak praktické a zároveň také v naší vynalézavosti. Zkrátka, musíme při tom myslet!

Tedy, již při prvním zakrmení ovlivňujeme další osud rybích mimin. Nevhodně zvolená první exogenní (vnější) potrava hned v počátku likviduje naší snahu o zdárný vývoj plůdku. Generační ryby, jakož i jejich potěr, jsou striktně závislé na nás a nemají šanci si potravu obstarat samy tak, jako to dělají v v přírodě. Je velkou chybou a přímo chovatelským zločinem od všech možných autorů, že doporučují u mnoha druhů ryb podávat plůdku jako první potravu umělou, tedy neživou. Všeobecně se uvádí, že je možné touto potravou odkrmit drtivou většinu akvarijních ryb. Pozor na tyto rady, jsou zcela klamné a vysvětluji si je pouze tím, že autoři knih a podobných článků prostě od sebe tyto nesmysly opisují. Pro zdárný růst a zároveň zdárné ukončení celého cyklu rybí populace je nezbytně nutné!!! používat potravu živou již od prvního zakrmení. Není to zcela snadné zvláště proto, že ne všechny druhy živé potravy jsou vhodné pro všechny druhy ryb.

Naštěstí pro akvaristiku nám příroda nadělila Artemii. Rozhodně netvrdím, že je všespasitelná a vhodná pro všechny druhy ryb, ale pro drtivou většinu z nich ANO!

Další aspekt této problematiky spočívá v tom, kdy vlastně potěru podat první potravu po strávení živného váčku. Je to věc zvláště důležitá, protože v některých případech hraje čas důležitou roli a počítá se doslova na hodiny. A další překvapivá zpráva bude pro mnoho začínajících ta, že ne pouze u plůdku hraje čas roli, ale také u potravy. Budete-li totiž zkrmovat čerstvě vylíhlou Artemii, bude mít rozhodně lepší nutriční hodnotu, než ta, která je již delší dobu vylíhlá. Nehledě na její rozdílnou velikost.

Podávání potravy je též spojeno s čistotou vody a rozhodně se správným dávkováním. Pozor na zákaly vody! Ty omezují příjem potravy až do úplné likvidace plůdku, nehledě na tvorbu dravých druhů nálevníků, kteří mají za následek to samé. V malé elementce, kde prvně plůdek krmíme, je téměř nemožné bez značných ztrát odkalovat a tak zbývá pouze opatrnost a střídmost. Jasně, někteří ze zkušených čtenářů mnohou namítnout: „Jak u kterých ryb“. Budou mít pravdu, ale všeobecně se výše uvedené praktiky musí dodržet.

Pokročím-li s odkrmem dále, dostanu se do období klidu, kdy se plůdek vyvíjí z protopterygiolarvární fáze do fáze pterygiolarvární, tedy, ploutevní lem kolem těla se začne dělit (diferencovat) na jednotlivé ploutve, které jsou podepřeny kostěnými paprsky. Tato fáze je již odlehčením pro chovatele, nikoliv však znamením, že již nemusíme být ostražití. Ještě bych rád uvedl, že neodhadneme-li správný typ či velikost živé potravy zpočátku, tedy v prvních dnech života plůdku, stejnoměrnost růstu již neustojíme a ryby se budou dále vyvíjet nestejnoměrně.

U živorodých ryb máme ale velkou výhodu, že většinu problémů za nás řeší příroda, tedy samičky samy. Vývoj embryí se odehrává v těle samičky a na svět přijdou již plně vyvinutá a samostatná mláďata, která jsou již schopna přijímat potravu. Neznamená to však, že pro tyto potěry výše uvedené skutečnosti neplatí. Právě naopak. U živorodek si musíme hlídat obzvláště další z uvedených veličin a to kvalitu vody. Pochopitelně, že u ostatních druhů též, ale zvláště u živorodek je dobrá kvalita vody podmínkou pro další zdárný a stejnoměrný růst a vývoj potěru. Proč zrovna u živorodek? Je to z toho důvodu, že živorodky mají nedokonalé trávení a jsou všeobecně znační znečišťovači akvarijní vody.

Po opuštění jiker z těla matky a rozplavání doporučuji pravidelné krmení živou potravou a u živorodek zvláště kombinovanou s potravou rostlinnou. Dále pak pravidelnou výměnou vody v akváriu za čerstvou. Osobně vyměňuji část vody rybám denně a živorodkám rozhodně větší část než rybám ostatním. Důležité je pravidelné odkalování a to vždy před výměnou vody. Pozor na zanesené filtry! Budete-li splňovat tyto požadavky, je jasné, že Vaše potěry budou v akváriu jako klenoty, zdravé, silné a pravidelně narostlé.

1) Poznámka autora: Všeobecně se o rybách rodu Xiphophorus a Poecilia, tedy o běžně chovaných druzích v akváriích, hovoří jako o živorodkách, ale skutečné živorodky to vlastně nejsou. Pravé živorodky v akváriích jsou například ryby z rodu Gudea. Rozdíl mezi těmito rybami je ten, že skutečná živorodka vyživuje embryo z vlastního živného systému, které je s matkou spojeno živným vláknem, tak jako například u lidí placentou. Kdežto živorodky „nepravé“ pouze uchovávají v tělní dutině již oplodněné jikry, které nejsou spojené přímo s matkou živným systémem, a po nějakém čase, v tomto případě přibližně po jednom kalendářním měsíci, je z těla samička vypudí. Mládě se potom líhne v ten moment, kdy jikra opouští tělo samičky a jikrný obal praskne. Tehdy je již mládě dobře vyvinuté a schopné se o sebe ihned postarat. Mláďata nepravých živorodek se tedy vyvíjejí v těle samostatně a využívají k tomu živiny z vajíčka, tedy z jikry.