Nejen ryby chováme v akváriích

Je to generační stopa!!! Po přečtení dotazu od pana Bohumíra jsem si vzpomněl na svoje začátky a překvapení z tohoto objevu. Vajíčka Ampullarií, která lze najít kdekoliv nad hladinou vody mohou být skutečně záhadou a pro neznalého začínajícího akvaristu jistě i udivením tak, jako se to stalo kdysi mně.

Tento světle šedý až nažloutlý podlouhlý shluk vajíček připomíná na první pohled spíše housenku a až při bližším prozkoumání zjistíte, že jsou to vajíčka nalepená těsně na sebe, takže tvoří vlastně jakousi podlouhlou hromádku, vzdáleně podobnou celému houskovému knedlíku (omlouvám se za toto kulinářské, leč výstižné přirovnání), ale pochopitelně podstatně menší. Velikost normální snůšky je tak kolem pěti centimetrů délky a dvou centimetrů šíře. Zvláštností na nich je právě to, že jsou lepeny nad vodu. Pamatuji, že jsem první vajíčka Ampullarií nalezl poměrně dosti vysoko nad vodou a to na kovové tyči stojanu. Stojan byl natřen černě, takže kontrast byl dokonalý. Vzpomínám, jak jsem se k němu plížil a čekal, že se „to“ pohne.

Vajíčka kladou tito oblíbení vodní plži většinou v noci a tak je najde překvapený začátečník až v ranních hodinách, kdy jsou již pevná na omak. Tento objev může zapříčinit všelijaké dohady, protože Ampullarie je již dávno zpět ve vodě. Vápenná schránka vajíček způsobí, že po krátké době po nakladení vajíčka zatvrdnou a až do konce svého vývoje jsou tímto zároveň chráněna. Vajíčka nesmí zcela zaschnout a měla by mít stálou a dosti vysokou vzdušnou vlhkost. Pokud vajíčka zaschnou, již se z nich nevylíhnou mladí šneci.

Pamatuji si, jak jsem později čekal na první snůšku, kterou jsem v noci celou pozoroval. Je to až neskutečné sledovat, jak velký šnek se zjevnou námahou vyleze nad vodní hladinu a jedno vajíčko za druhým, pěkně pomalu postupně lepí do výše popsaného uskupení. Další zajímavost je, že šnek, který klade vajíčka nad vodou, po nakladení snůšky většinou do vody spadne. Na rozdíl od jedince, který vyleze zcela mimo vodu a cestu zpět si musí „odpochodovat“. Jsem si jist, že tito šneci jasně poznají, kdy kladou vajíčka nad vodní hladinou a kdy mimo ni.

V přírodě lze najít tato vajíčka též na stoncích rostlin, vyrůstajících nad hladinu. Mimochodem, takto nakladená vajíčka jsem již v minulosti mnohokrát objevil i v akváriu. Byla doslova přilepena na pevných řapících Echinodorů, konkrétně na rostlině Echinodorus fluitans, jehož listy začasto vyrůstají nad hladinu. Myslím, že takto nakladená vajíčka jsou na tom nejlépe i z toho důvodu, že jsou přilepena na vlhký podklad, tudíž hned tak nevyschnou.

Krom těchto korábů akvárií je možné ojediněle spatřit v akváriích podstatně větší druh podobných vodních plžů, kteří přišli do našich akvárií s pojmenováním Ampullaria gigas, což je pojmenování nesprávné. Tito opravdoví obři jsou z rodu Pomacea a skutečně jsem viděl tohoto obra ve velikosti cca 10 cm. Tak jak dorůstají do velkých velikostí, tak se i s chutí vrhají na vše zelené v akváriu. Pozor tedy, při nákupu nezaměňte tyto dva druhy a to Ampullaria australis s rodem Pomacea. Bohužel se tito dva rozdílní šneci dnes v mnoha pojednáních i odbornějších článcích ztotožňují, ale jsou to dva odlišné druhy.

Rozdíl mezi těmito druhy krom jejich velikosti a robustnosti ulit je též ten, že Ampullaria australis má velmi světle šedá, až výjimečně nažloutlá vajíčka na rozdíl od rodu Pomacea, kde se vyskytují rozličné barvy vajíček. Je možné spatřit vajíčka sytě oranžová, růžová a dokonce i nazelenalá. To podle jednotlivých druhů a podle jejich výskytu. Rozdíl v akváriu ale poznáte hned, protože šneci z rodu Pomacea se lačně vrhají na vše zelené v akváriu, takže likvidují s úspěchem i vodní rostliny. Žerou ale i ostatní potravu a rozhodně se nevyhýbají ani potravě podávané rybám včetně všech zamrazených přírodních krmiv. Před léty jsem byl u přítele akvaristy a ten tyto obry choval. Když jsem viděl, co dokázali udělat s molitanovým filtrem, opustil jsem nadšení pro jejich chov. Molitan byl téměř celý sežraný. A ještě na jednu zjevnou odlišnost bych rád upozornil. Ampullaria klade vajíčka vždy po jednom. Plži z rodu Pomacea vylučují vajíčka po dvou i více kusech.

Pozor na SAVO!!!

Se zděšením jsem si přečetl některé rady na internetových stránkách o použití sava v akvaristice. Savo je dobrý pomocník a zvláště se osvědčilo při desinfekci pomůcek či celých akvárií. Pozor ale na nepřesná dávkování v procesu léčby akvarijních ryb!!! Zkušení akvaristé dobře vědí, o čem píšu. Toxicita tohoto prostředku ve větší koncentraci než je nutné, je přímo šílená a dávkování při případné léčbě tedy MUSÍ BÝT VELMI PŘESNÉ! Akvaristé, kteří používají savo k léčbě akvarijních ryb ho berou jako běžnou věc a zřejmě nekladou důraz na přesnost při radách začínajícím akvaristům, ale znovu opakuji, pozor na dávkování! Všeobecně se dávky pro léčbu přibližují hodnotám 1 ml sava na padesát až jedno sto litrů akvarijní vody, to podle citlivosti jednotlivých druhů ryb, nebo podle druhu použití. Přičemž 1 ml na padesát litrů vody je hraniční dávka.

A nakonec jednu zkušenost pro všechny, kdo se zabývají výtěry akvarijních ryb a zvláště pak těch „složitějších“, jak se mnohdy pojmenovávají druhy ryb, které nám často dávají zabrat. Jde o zkušenost se skvělou tetrou Hemigrammus rhodostomus. O této tetřičce je známo, že se její jikry vyvíjejí ve velmi měkké vodě se základní hodnotou vodivosti kolem dvaceti microsiemens. V nádrži, kde jsem měl asi tak do dvou set vzrostlých semenáčků Barclaya longifolia, jsem měl několik těchto mladých jedinců. Tak, jak dorůstaly Barclaye, dorůstaly i rhodostomy a tak jsem jednoho dne objevil mezi již bujným porostem Barclayí několik kusů potěru rhodostom, které se v té spleti rostlin ztratily svým žravým rodičům a dorostly do samostatného potěru.

V první vteřině mě ale napadlo něco jiného, vždyť ta voda je běžná voda z vodovodu, která je sice tady u nás v horách podstatně měkčí než jinde, ale přesto… Vzal jsem do ruky ihned konduktoměr a naměřil neuvěřitelných 180 microsiemens. No, překvapený jsem byl, ale hned mi zároveň došlo, že rostliny udělaly své a voda byla jinak téměř bez tvrdosti a prosta dusíkatých látek, takže pro vývoj jiker takřka panenská. Onen potěr jsem pochopitelně odlovil, dokrmil do dospělosti a dál rozmnožil běžnou cestou.

Tímto bych pouze rád reagoval na nejrůznější a mnohdy ortodoxní tematické články a dohady ohledně hodnot vody pro výtěry akvarijních ryb. No zkrátka, proto je tak krásná!

Přeji hezkou neděli a za týden tady u nás opět nashledanou.