Tak tu máme další slunovrat, zimní, a musím napsat, že pro mne je to ten milejší. Od dvacátého druhého dne tohoto měsíce se začne prodlužovat den, a i když to zpočátku hned tak nepoznáme, postupně se denní dávka světla bude zvětšovat a s ním i tolik potřebná energie a to nejen v nás. Ale ať si nás zima ještě nějakou tu dobu potrápí, hned po ní následuje v roční posloupnosti jaro a to už je pořádný důvod k oslavě. Každoročně se na tyto dny těším i z toho důvodu, že je spojen s oslavou mně nejmilejší a tou jsou Vánoce. Pro mnohé z nás má tento svátek význam duchovní, pro mnohé je to zkrátka každoroční shon a „nerv“ a někteří přisuzují těmto dnům význam rodinné oslavy s mnoha hezkými obyčeji spojenými s obdarováváním těch nejbližších a chcete-li i nejmilejších. Zkrátka, každému, co jeho jest.
A co naši miláčkové v akváriích? Musím se přiznat, že moje nejdéle chované závojnatky to letos již nevydržely a daly se do bujného tření ještě před tím, než jsem měl v plánu, což mi udělalo velikou radost. Ony jsou na toto období už zvyklé a samy se každoročně připomínají, ale letos to vzaly „hopem“ a jak bych to napsal nejlépe, no zkrátka bez varování. První výtěr je na světě a patří k těm větším. Až po chvíli uvažování jsem přišel na důvod tohoto zdánlivě neběžného chování, a když si dám jednu a jednu dohromady, řešení je nasnadě. Před třemi nedělemi jsem řešil problém s vytápěním a tak jsem si vzpomněl, že se v líhni zvedla teplota a několik dní byla nad normálem. Stačilo pak už jen, že jsem začal podávat zvětšené dávky hmyzích larev, což ostatně dělám před Vánocemi vždy.
No a ty moje „Kačeny“ si myslely, že přišel čas a bác ho! K tomuto je ale nutné dodat, že mladší a dospívající ryby je třeba motivovat nejen zvýšenou teplotou, ale i intenzivnějším osvětlením a hlavně rozmanitější a bohatší stravou. Ta má velký význam z důvodu množství a vitality potěru. Aby to mělo ten správný účinek, je třeba s tímto režimem přijít již koncem listopadu. Mnoho druhů ryb tak postupně a nenásilně přivedete v prosinci k bohatým výtěrům. No a o Vánocích tak budete mít alespoň co na práci, aby se Vám žíly nezkrátily, jak neopomněla vždy připomenout moje bábi.
Ještě jednou akvária pod stromečkem
Pozor na zařizování nových akvárií a hlavně na režim v nich. I když jsem se již zmínil o vánočních dárcích v podobě akvárií, přesto musím ještě jednou před svátky upozornit na veledůležitou skutečnost a tou je postupné zatížení celého nově zařízeného akvária. Jak již všici dobře víte, je nutné brát akvárium jako jeden celek, tedy jako jeden živý organismus, a rozhodně se hned od začátku jeho života snažit o to, aby se celé prostředí nově zařízeného akvária nezahltilo dusíkatými látkami.
Doposud biologicky téměř „mrtvé“ prostředí, jakým nově zařízené akvárium rozhodně je, nesmíme tedy hned zpočátku „přerybnit“ a hlavně, nepodávat v prvních dnech úplné dávky potravy! Do akvária o obsahu dejme tomu padesát litrů, což jsou nejprodávanější sady, umístíme po několika dnech první ryby a to ve velmi omezeném počtu – a v prvních dvou dnech nekrmit. Až po dalším týdnu přidáme postupně další ryby, až se dostaneme dejme tomu po dvou měsících na konečný počet. A znovu ono otřepané, ale významné slůvko – NEPŘEKRMOVAT!!! O zařizování akvárií jsem ale již mnohokrát psal a tak je jen na Vás, podíváte-li se do historie Článků.
A nakonec ještě jednou – nekupujte s akváriem pod stromeček rovnou ryby!!! Ty si obstarejte až koncem týdne před Silvestrem, tedy, až bude již v akváriu odstátá voda, zapojená veškerá technika a zasazené rostliny. Je dobré do čerstvé vody v akváriu přidat dle návodu tzv. „startující bakterie“. Urychlí ve Vašem akváriu tvorbu bakteriálních kolonií, aktivuje filtr a tím i mnohem rychleji připraví celé prostředí v nově zařízeném akváriu pro akvarijní živočichy. Držím palce!
A ještě jednu vánoční…
Stalo se to před mnoha lety, kdy jeden akvarista ze „staré školy“ se každý Štědrý den vydával na cestu do nedalekého lesa k rybníčku, velikého sotva jako hokejové hřiště. Měl dobrý zvyk, a to „nakrmit svá akvária“ přírodní potravou, nalovenou zrovinka v magický den Vánoc. Tvrdil, že potrava nalovená na Štědrý den má takovou moc, že dává rybám sílu do celého příštího roku. Ten rok přišla ale zima o něco dříve a také sněhu napadlo více, zrovna tak, jako je tomu v letošním roce.
Cesta do lesíka se protáhla a sil kvapem ubývalo. Než se natěšený akvarista doslova dohrabal závějemi a ledovou krustou k rybníčku, bylo poledne. Čekala ho ještě jedna namáhavá disciplína, a to rozbít led na hladině. I to se ale záhy povedlo a tak Lojza, tak se obětavý akvarista jmenoval, začal chystat síť. Z ruksaku pak vyndal skládací tyče, vše smontoval tak, jak to má správně být a zanořil. Čtyřicet devět, padesát…, počítal osmičky v duchu a nadzvedl síť nad hladinu. Byl mráz a tak pospíchal, než ta dobrota v síti začne mrznout. Voda odtekla a Lojza si pochvaloval, že ho opět letos rybník nezklamal. Na dně sítě se usadila tmavá vrstva zimního planktonu. Putovala hned, tak jako i další, do velké plastové lahve s vodou. Za necelou půlhodinku bylo hotovo a Lojza jen litoval, že si nemůže vychutnat delší dobu atmosféru vánočního lesa. V takovém mrazu by rychle plankton v batohu zamrzal. Ještě v rychlosti vyndal z batohu sáček s kaštany a vysypal je do krmelce opodál. Ty schovával každý rok od léta ze stromu na zahradě, jako vánoční nadílku pro zvěř.
Cesta zpět se ve vyšlapaných cestičkách zprvu zdála snazší, ale jak síly ubývaly, ubývalo i nadšení ze snadného návratu a když došel Lojza domů, byl, jak se slangově často říká „na dně“! Ale co, hlavně, že mám dost planktonu. Další činnost ho příjemně zaměstnala a krmení „dravé zvěře“ mohlo začít. Lojza si doslova vychutnával pohled na rejdící ryby v akváriích lovící plankton, tu nejlepší potravu, kterou jim nejen o Štědrém dnu mohl předložit.
Tak, spráskl ruce šťastný Lojza, a teď potvůrky zase já! Zavřel za sebou dveře od líhně a vydal se do upravené seknice, kde měl vše nachystané. Již delší dobu se těšil na smaženého kapra se salátem podle receptu jeho staré mámy, která už několik zim s ním ten magický a krásný večer netráví. Vše bylo nachystané, vše bylo tak, jak si představoval. Na rozpálené plotně po chvíli vyprsklo sádlo z pánve a první kousky obaleného kapra se ponořily do škvířícího tuku. Hlavně mírně, hlavně pomalu, říkal si Lojza a stáhl pánev na okraj plotny. Sádlo se přestalo bujně škvířit a pouze po obvodu ryb se jemně tetelilo. Tak, tak je to správně… Lojza ještě nezapomněl přiložit bukové polínko a teď teprve měl za celý den chvíli pro sebe.
Televize pořádala v ten sváteční den tradiční pohádkové hody a Lojza měl pohádky rád. Proto se již celý týden těšil na tu známou, starou, na kterou se žádné svátky nezapomněl podívat. Pohodlně se uvelebil na starém kanapi, dal si pod hlavu péřový polštářek a vychutnával si kouzlo chvíle.
Probudil ho kouř a silný zápach ze spálené dobroty. Proboha!!! Pohled na hodiny…jsem já to ale …! Kde je sváteční večeře, kde je pohádka?!
Po rychlé nápravě věcí a odstranění spáleniny z pánve jeho kroky vedly hned do líhně ke svým miláčkům. Hlavně, aby tam bylo vše v pořádku, hlavně, aby se ryby svátečně poměly. A v pořádku to bylo! Při pohledu do akvárií se ustaraná tvář Lojzy z právě zlikvidované štědrovečerní havárie změnila v usměvavý a láskyplný pohled spokojeného chovatele. I to je akvaristika.
Za sebe a hlavně pak za celý kolektiv Dajany, přeji všem spokojeně prožité svátky a hlavně zdravé ryby!!!
0 komentářů