Dnešní odpověď na dopis Jana je tak trochu osobní, ale zveřejním ji též proto, že může být ponaučením i vodítkem pro další činnost mnohým, kteří se chystají na aktivní akvaristickou činnost. Aktivní v tom smyslu, že jim bude akvaristika přinášet nejen uspokojení duševní, ale přispěje i tak trochu do rodinného rozpočtu. Pozor, dnešní odpověď není rozhodně o profesionálních chovech. V dnešním článku půjde tedy o obchodování s akvarijními rybami na našem trhu a zároveň snad objasním i trochu víc.

Jde o to, že ekonomické vstupy do chovu, tedy hlavně energetická náročnost a cena vody, se od dob minulých, dejme tomu 20 let nazpět, značně liší a ceny ryb se v obchodech u některých druhů ryb téměř nezměnily. Ekonomické nároky na chov jsou dnes podstatně vyšší. K tomu musíme vzít v úvahu pracovní a časové nároky, které jsou oproti časům minulým pro mnohé z nás daleko větší a čas kdysi věnovaný zálibám, trávíme dnes ponejvíce relaxací, abychom zvládli další pracovní dny. To je realita a jí se také musíme přizpůsobit. V tomto případě půjde tedy o konkrétní zamyšlení nad tím, zda se pustit do rozsáhlejší akce s reprodukcí ryb, než pouze udržovat jedno či dvě okrasná pokojová akvária.

Ještě bych se rád zmínil o tom, že drobných chovatelů je dnes logicky mnohem méně, než bylo dříve. Tedy v době, kdy náklady a časový prostor pro chov ryb byly mnohem příznivější.

Zajímavé na tom je, že navzdory této skutečnosti je v dnešní době mnohem více obchodů s akvarijními rybami, tedy mnohem větší trh. Jak je tedy možné, že chovatelů ubylo a obchody s akvarijními rybami jsou jich plné? Bylo by to na delší povídání, ale alespoň zkráceně objasním situaci. Stalo se to změnou politických a následně i společenských podmínek po roce 1990. Ocitli jsme se v „neoraném“ obchodním prostoru, kde se teprve začaly tvořit podmínky pro podnikání, které na západ od naší hranice již mnoho let fungovaly. Tím, že jsme byli dlouhé roky odděleni od světa svobodného podnikání se stalo, že ještě do dnešní doby musíme dohánět kontakty a zkušenosti našich kolegů v západním prostoru. Tedy naštěstí pouze s obchodem, protože zkušenosti a znalosti z oboru akvaristika nám nechyběly a dosud nechybí a musím asi trochu neskromně napsat, že naši chovatelé akvarijních ryb byli a jsou z celého světa na té nejvyšší úrovni.

V té době, po roce 1990, se tak mnoho akvaristů vrhlo na podnikání v oboru a více či méně se jim dařilo. Nastala doba velkého rozkvětu importů, exportů i reexportů. S množstvím importovaných akvarijních ryb se v naší zemi roztrhl pověstný pytel a s ním nastaly i mnohé potíže. Skutečností ale bylo, že na náš trh ve velkém vstoupily ryby z celého světa a hlavně z asijských líhní. Mnozí si mohou říci…konkurence. Ano, byla a je to konkurence našim chovatelům, ale musím v zápětí dodat, že ryby odchované v našich akváriích jsou stále ty nejkvalitnější.

Na trhu tak vzniká paradoxní situace, kdy majitelé menších či větších velkoobchodů, kteří ryby nakupují a prodávají, si stěžují na to, že samotní chovatelé jim „pod rukou“ prodávají ryby do specializovaných obchodů a tím vlastně ničí trh. Největším problémem je to, že chovatelé sami za ryby nepožadují tak výraznou cenu, jako velkoobchodníci, kteří ryby musí od chovatelů nejprve nakoupit a až následně je prodat ještě se ziskem.

Můj názor je ten, že tento obchod, tedy obchod se zvířaty určenými do zájmových chovů, není obchod na stejné úrovni jako například obchod s potravinami či ponožkami! Nelze přirovnávat ani k jiným komoditám, běžně se na trhu vyskytujícím. Manipulujeme se živými tvory, kteří by měli mít na naší Zemi ze strany člověka respekt. Prozatím tomu tak vcelku rozhodně není, ale jsem přesvědčen, že v daleké budoucnosti tomu tak bude. Doposavad se podobné projevy chování člověka ke zvířatům pouze simulují navenek a vzývají na předvolebních agitacích, ale společnost ještě není na tak vyspělém stupni, že by dokázala živé zvíře uznat jako tvora, který tak jako on prožívá své pocity a cítí bolest. Prozatím jsou živá zvířata v lidském právním řádu vedena jako věc, tudíž i obchod s nimi podléhá podobným pravidlům. Tedy zatím.

Výše uvedené úvahy nás též okrajově zavedly do problematiky obchodu s akvarijními rybami. A protože vše souvisí se vším, tak i tyto informace úzce souvisí s budováním líhně akvarijních ryb. Základní otázka všech výrobců a potažmo i obchodníků není všeobecně v problematice výrobní, ale v marketingových úvahách. Podobně je tomu i v aktivním chovatelství. Pro zkušeného chovatele, předpokládám, že chovatel bez zkušeností a znalostí by se do poloprofesionálního chovu nepustil, je tato otázka též podstatná a bez konkrétních úvah v oblasti odbytu svých odchovů by se ani do takové akce pouštět neměl. Co mu budou platné plné nádrže krásných odchovů, když je v ten pravý čas nebude schopen prodat?

A právě v tu chvíli, kdy se budete snažit prodat první odchovy, se setkáte s obchodníky všeho druhu. Téměř všichni se budou snažit koupit co možná nejlevněji, což je pochopitelné a není na tom z hlediska obchodu konec konců nic až tak špatného, ale… Právě v tu chvíli bude důležité, abyste znali cenu svých ryb. Jako jejich stvořitelé si můžete vybrat ze dvou základních cest. Budete doslova chrlit velké množství ryb za nízkou cenu, nebo zvolíte spíše jejich kvalitu? Ten první případ vede zcela jasně k méně kvalitním odchovům a k větší dřině. Druhá možnost mi byla vždy blíže a hlavně z hlediska přístupu k chovatelství je velmi důležitá. Ale právě ten druhý způsob je náročnější na konkrétní znalost obchodního prostředí. Ono je totiž podstatné, s kým se na poli obchodu potkáte a s kým budete ochotni spolupracovat.

Snad jedinkrát se mi stalo, že jsem za své ryby dostal víc, než jsem sám požadoval. Je tomu již téměř třicet let, kdy jsem přinesl tehdy ještě do akvaristiky ve Spálené ulici k Milanu Chvojkovi odchov cichlid z rodu Geophagus. Pozorně si je prohlédl ještě v sáčku s brýlemi na nose, po chvíli je přelovil do připraveného akvária a k mému velmi milému překvapení prohlásil, že sám sebe okrádám a zaplatil za ně téměř dvojnásobnou cenu. Byla to pro mne tehdy velmi potřebná lekce. Dokázal ocenit jako odborník kvalitu ryb a zároveň jejich pravou hodnotu. Milan Chvojka byl akvarista a jako takový prokazoval tomuto oboru i příslušnou čest.

V nedávné minulosti se již zdálo, že prodejní řetězce nebudou ryby vykupovat od chovatelů samotných a dávaly postupně přednost velkoobchodům. Takové nařízení nemohl provozovat člověk, který akvaristice opravdu rozumí! Odmítnout českého akvaristu může pouze nezkušený amatér. Dnes se trh se zvířaty postupně vrací do situace před „velkým třeskem“ v roce 2000. Bude to ale ještě nějakou tu dobu trvat.

O nákupu a prodeji akvarijních ryb by se daly opravdu napsat romány, ale dnes bych rád skončil jednou úvahou podstatnou pro každého, kdo se chystá na dráhu alespoň poloprofesionálního chovatele. Je dobré si pamatovat, že schopný a profesionální obchodník dá vždy přednost chovateli samotnému! Každý, kdo se v této branži pohybuje, ví, o čem píši. Kvalitní odchovy se v dnešní době na trhu rozhodně neztratí, a když, je to vina samotného chovatele. Obchodů s akvarijními rybami je na trhu spousty, jde o to, vybrat pro spolupráci ty nejlepší a to přece každý zkušený akvarista téměř na první pohled rozpozná!