Chladné, ale krásné jaro je v Lužických horách. Vody je dostatek (alespoň prozatím) a tak je vlastně vše v pořádku. Posílám tedy pěkný pozdrav od nás z Lužických hor.
Nejprve bych rád napsal něco panu Janovi a podělil se s ním o jednu docela obyčejnou a jednoduchou „fintu“. Rád bych ale, kdybyste se zamysleli a sami si otestovali své znalosti. Popíši Vám, o co vlastně v dopisu jde, a jaký problém mám vyřešit…

Jan si před časem koupil čtyři závojnatky a do dnešního dne je bez problémů chová. Jsou bezvadné, jak píše Jan, a tak se jednoho dne dočkal i překvapení. Asi tak po půl roce se v akváriu objevila spousta jiker. Protože ale pan Jan s nimi neměl pražádné zkušenosti, ani netušil, že se závojnatky chystají vytírat a nebyl na to připravený. A tak v krátkosti všechny jikry zmizely. Není se také čemu divit, je to velmi oblíbená pochoutka snad všech druhů ryb. Pan Jan se ale nedal! Začaly přípravy a vedle akvária se závojnatkami se zanedlouho objevilo ještě jedno, menší akvárium. Jan začal studovat, hledal na internetu a dopracoval se též na stránky Dajany. Zde si přečetl o těchto rybách několik článků a stačilo už pouze vyčkat.

Netrvalo dlouho a vše začalo nanovo zrovna tak, jak se dočetl. U akvária trávil většinu volného času a jednoho dne se v akváriu začaly dít věci. Jedna závojnatka hned od rána pronásledovala druhou a rypcem ji ponoukala ke tření. Jan poznal jasné příznaky tření zvláště potom, když si pozorně prohlédl rypec domnělého samce. Byl celý posetý výrůstky v podobě špičatých vřídků. Jasně poznal podle popisu třecí vyrážku a tak obě ryby přendal do již připraveného akvária. Tření bylo bouřlivé a trvalo až do odpoledne. Mohu Vám prozradit, že si Jan vzal ten den dovolenou, protože zkrátka nemohl propásnout ten slavnostní a vzrušující okamžik.

Přesto zjistil, že jeho příprava nebyla až tak perfektní, ale i tak zachoval mnoho jiker. Když skončilo tření, přendal závojnatky zpět do chovného akvária a začala muka. Vylíhnou se rybky, nevylíhnou? Na druhý den byl hned zrána překvapen, že mnoho jiker začalo měnit barvu a zbělaly. Dostatečné množství jich ale zůstalo „čirých“ a Jan správně usoudil, že jsou to ty oplodněné. Jeho nadšení ale postupně opadalo, protože plíseň na neoplodněných jikrách kvapem narůstala a zachvátila většinu i zdravých jiker. Snažil se tedy plesnivé jikry odstranit, ale zdravé se do plísně zamotávaly a nešly oddělit. Další den bylo v akváriu tolik plísně, že se téměř všechny zdravé jikry pokryly plísní též a zbylo jich zdravých pouze několik a to pouze ty, které byly osamoceně nalepeny až pod hladinou, takže k nim plíseň nedorostla. Jan byl z toho všeho zklamán a tak se rozhodl napsat dopis k nám do Článků. Ptá se co s tím a jak by měl postupovat, jestliže se mu ještě povede výtěr opakovat?

Pokuste se situaci vyřešit logickou úvahou z vlastní zkušenosti, než dočtete článek. Já ale ještě úlohu malinko stížím a přidám jeden oříšek. Tuto situaci lze vyřešit bez přidání chemických přípravků.

Ještě Vás ale musím upozornit na to, že větší množství odchovaných závojnatek potřebuje též velké množství vody. Znamená to, že byste měli mít připravenou také odchovnou nádrž, tedy tzv. bazén! Ať v přeneseném slova smyslu, tak skutečný. Po výtěru závojnatek Vám najednou přibude velké množství hladových krků. Neuvádím to z důvodu podávání velkého množství potravy, ale pro mnohé možná překvapivě z důvodu potřeby časté výměny vody. Závojnatky jsou všeobecně poměrně dosti tolerantní ryby na obsah dusíkatých látek ve vodě, ale hranice je velmi křehká a tak může velice rychle nastat katastrofa v podobě úhynu celého potomstva. Někdy to trvá opravdu několik málo hodin a již není cesty zpět. Copak zpočátku, to postačí k uchování plůdku výtěrka, ale ryby rychle rostou a tak…A navíc, z tohoto množství zbude po přebrání pouze několik málo desítek použitelných jedinců. To ale až za dva-tři měsíce a do té doby je nutné vynaložit velké úsilí na to, abyste všechny udrželi alespoň v dobré kondici.
Dovolte mi malou úsměvnou úvahu: chov závojnatek by měl být předmětem ekologické výchovy na školách. Potom by si děti jistě začaly vážit čisté vody! Tato poznámka je sice úsměvná, ale čiší z ní mnoho pravdivého.

Tak a teď je čas na vyřešení úlohy. V akváriu, kde jsou neoplodněné jikry spolu s oplodněnými, zvýšíme teplotu na 28°C a tím urychlíme jejich vývoj. Do dvou dní se plůdek vykulí a plíseň tak nestačí zachvátit zdravé jikry. Je tu ještě jedno řešení a to takové, že si můžete dát práci a postupně bílé, tedy neoplodněné, jikry odstranit. To je ale při počtu i několika tisíc jiker dosti časově i psychicky náročná práce. Našinec by řekl, že je to pěkná„piplačka“. Existuje ale ještě jedno řešení, které zaručuje téměř stoprocentní oplodnění jiker a tím je umělý výtěr, neboli „v ruce“. Je to již stará technika a je bezpodmínečně nutné si ji velmi opatrně osvojit. Nejlépe u specialisty, protože špatným zacházením s rybami můžete trvale poškodit jejich zdraví, nebo je usmrtit. Tato praktika se běžně používá v hospodářském rybářství. Vytírají se tak uměle i velké druhy ryb. Podle zákona je však při podobných praktikách nutné ryby tzv. uspat.

Vzkaz pro Evu

Larvy komárů i pakomárů jsou, dá se říci, téměř přirozená a výtečná potrava pro mnoho druhů akvarijních ryb. S tříděním živých larev je mnohdy tak trošičku problém, protože jejich výskyt je všude tam, kde je jakákoliv louže, tedy i velmi mělká voda. Se sběrem pochopitelně nalovíte i mnoho „nečistot“. Asi by bylo nejlépe, kdybych opět posloužil vlastní zkušeností.

Nalovené komáří larvy dejte do akvária s čistou vodou. Nemusíte vzduchovat a tím, že se voda nepohybuje, klesnou nečistoty na dno a živé larvy potom opatrně odlovte a zkrmte. Jen jedno upozornění: akvárium s vodou, kde budete larvy přechovávat, MUSÍ být v chladu, jinak Vás čeká pohroma, kterou zažili snad všichni akvaristé. Larvy se totiž v teplé vodě velmi rychle vyvíjí a do rána by mohli již vylíhlí komáři zamořit celý Váš byt či dům. Ta zkušenost je pro mnohé děsivá. Já si prožil toto dobrodružství s miliony komárů v žižkovském bytě a ve tři hodiny ráno je pronásledoval s vysavačem v ruce. Velmi zábavné!