Rád bych ještě doplnil odpověď na dotaz ohledně plžů. Přišel záhy po zveřejnění předešlého článku a myslím, že je pro mnoho majitelů akvárií poměrně zajímavý. Souvisí s tím ještě jedna zajímavost, která je spíše z oblasti jasnovidectví. To je ale také mnohdy podloženo věděním a zkušenostmi.

Abych to tedy vše vysvětlil a dal do toho správného tvaru…

Aleš mi poslal dopis, ve kterém si stěžuje, že má problém právě opačný. Ať si obstará do akvária jakéhokoliv šneka, nikdy déle nevydrží a po nedlouhém čase zmizí. Důležité bylo sdělení, že šneci, ať jsou zpočátku vždy krásní a v dobrém stavu, mají za krátký čas problémy s ulitou. Zkrátka, jejich ulita zprvu ztratí syté zabarvení a později se rozpadá, až plž zcela zmizí.

Tento problém není až tak výjimečný. Ulita plžů je tvořena převážně z vápníku, který plži přijímají z prostředí akvária (v přírodě pochopitelně ze svého okolí), tedy i z vody. Plži získaný vápník uskladňují v trávicí žláze a používají ho ke stavbě ulity. Ulita má více vrstev a je to velmi důmyslně zařízená součást těla plžů. Dalo by se napsat, že je to vlastně jeho vnější kostra.

Nemá-li plž ve své potravě dostatek vápníku, čeká ho smutný osud a brzký konec. Proto musíme všude tam, kde nemáme k dispozici vodu alespoň průměrných hodnot tvrdosti, vodu upravit, nebo alespoň podávat plžům potravu hodnotnou na vápník. Velmi měkká voda je v akvaristice žádaná všude tam, kde se vytírají ryby s nárokem právě na měkkou vodu. Pro provoz běžného akvária je ale měkká voda méně vhodná. Je totiž poměrně nestabilní a může docházet k častým výkyvům chemických hodnot a s tím souvisejících potíží. Je nutné ji často obměňovat a pravidelně měřit hodnoty pH. Dojde-li k podstatnějším výkyvům pH, musíme zakročit a vyměnit část vody ihned.

Je dobré též vzít v úvahu, že pokud chováme ryby v akváriu v měkké vodě, musíme být velmi obezřetní v počtu ryb na velikost akvária. V akváriích s tvrdou vodou, dejme tomu v nádržích s africkými cichlidami, můžeme chovat poměrně velké množství ryb najednou a při výkonné filtraci a pravidelné údržbě se nebude dít nic zvláštního. Je nutné si uvědomit, že africké cichlidy patří mezi větší druhy.

Vyměníte-li ale v takovém akváriu tvrdou vodu za vodu měkkou, již během několika hodin můžete zaznamenat odchylky od původních hodnot vody a to odchylky nežádoucí. Zvláště pak tam, kde se bohatě krmí a ve vodě se hromadí dusíkaté látky.
A rada nakonec? Co se plžů týká, je nutné jim zajistit vyhovující podmínky tak, jako každému chovanému tvoru. Tedy, zajistit dostatečně odpovídající kvalitu vody a to takovou, jakou jsem popsal výše a podávat jim odpovídající potravu. Kdekdo si může povzdychnout: „To tedy ještě tak! Těm potvorám ještě upravovat vodu!“ No a jsem opět na začátku.
Vůbec nejlepší by bylo, ponechat v akváriu takové živočichy, kteří jsou spokojeni zrovna s takovým prostředím, jaké je ve Vašem akváriu přirozené. To znamená, chovat vždy to, čemu vyhovuje zrovna taková voda, která teče z Vašeho vodovodu. Jenže je to mnohdy právě naopak, toužíme zrovna po něčem, co vyžaduje zcela jiné prostředí, než bychom bez problémů mohli zajistit. A tak upravujeme vodu i dekoraci, krmíme tím, co je pro nás nejméně dostupné a pěstujeme rostliny, které nám nerostou a nerostou.

A tak je běžné, že někomu šneci lezou z akvária, protože je jim už malé, a někdo zase po nich touží a ne a ne je udržet při životě. Tuto kapitolu skončím opět nám všem velmi známou větou. Pro chovatelství a to hlavně pro chovaná zvířata, je velmi důležité vždy vycházet z poznatků chovu a včas se s nimi obeznámit! Nebo, a to je také časté doporučení, napište na naše stránky sem na Dajanu. Nebude Vás to stát ani haléř a v Poradně, nebo v Článcích se jistě doberete, bude-li to v našich silách, pravdy a potřebných informací.

Jo, abych nezapomněl, ještě něco k tomu výše uvedenému jasnovidectví. V tomto případě jde o jasnovidectví spíše z té oblasti jasna, než z oblasti vidin. Zkrátka, když jsem pisateli odepisoval, čistě odhadem, na základě letitých zkušeností jsem uhodl, kde bydlí. Letitá zkušenost s hodnotami vody z různých oblastí naší země může opravdu něco napovědět. Je to ale opravdu věc spíše náhody, i když podložené mnoha zkušenostmi.

Je to pouze rutina?

Před mnoha lety jsem odpovídal, to bylo ještě na Zvířetníku Neviditelného psa, na dotaz jednoho začínajícího akvaristy, který se zajímal o to, zda po tak dlouhé době, po kterou chovám ryby, se ještě vůbec těším na jejich výtěry, nebo spíše, zda ještě vůbec cítím uspokojení při rozmnožení některého z běžnějších druhů ryb. Připadalo mu, že po tak dlouhé praxi musí být chov ryb pouze rutina, nebo snad prvotní nadšení z objevování sklouzne do pocitu běžné práce.
Takové dotazy nejsou až tak vzácné a musím se přiznat, že mě vždy potěší. Pravda je taková, že po přečtení podobné úvahy vzpomenu na začátky a to je vždy, a asi ne pouze u tohoto oboru, velmi příjemné. Pochopitelně, že technické a ostatní zázemí nebylo na takové úrovni. Většinu potřeb a dokonce i potravu pro ryby jsme si vyráběli doslova doma na koleně, ale vzpomínky jsou zřejmě právě proto krásné.

Vrátím se ale k výtěrům ryb a k jejich chovu. Dnes jsem již zcela přesvědčen, že tato činnost nikdy nezevšední. Tedy alespoň u mne ne. Vytírám-li dodnes jakékoliv druhy ryb, mám z dobrého výsledku vždy radost a pochopitelně cítím i uspokojení. Ono je to myslím asi opačně. Právě proto, že se snažíte po celý život chovat ryby, víte, že úspěch může být vachrlatý, i když máte za sebou mnoho let dobré a úspěšné praxe. Zkušení akvaristé vědí, že přijde doba, kdy jejich oblíbené druhy ryb začnou „stávkovat“. V tu chvíli můžete dělat všechno možné a celé snažení může být marné. Stačí se přestěhovat a chov musíte upravit podle toho, jaké hodnoty vody máte k dispozici v novém bydlišti. U mnoha druhů ryb je to velmi podstatný článek v jejich reprodukci i v chovu.

Stane-li se a ryby se z nějakého důvodu ne a ne vytřít, nebo se jejich jikry nevyvíjejí tak, jak by měly, akvarista začne ihned pátrat po příčinách. Většinou přijde brzy na nějakou tu chybičku, kterou způsobil buďto sám, nebo třeba ne, ale téměř vždy se dříve či později dopracuje k výsledku. Stanou se ale věci…Zkrátka, nemusí celé to snažení vždy dopadnout podle představ a to je potom zle. Ego akvaristy je narušeno, trápí ho špatný spánek, chodí jako mátoha a stále dumá, čím by to asi mohlo být. Ten pocit známe všichni, co se akvaristikou zabýváme po celý život a myslíme, že už máme ledacos za sebou a prostě umíme. Ten pocit je hrozný! A i z tohoto důvodu máme všichni velkou radost z toho, když se nám byť po tisící povede výtěr našich miláčků na sto procent.