Už titulek napovídá snahu o schůdné řešení nějaké úlohy. Ano, dnes bych měl, co možná nejsrozumitelněji, objasnit panu Pavlovi a patrně nejen jemu, pojem životní rovnováha v akváriu. Píše se o ní, mluví se o ní, ale marně se pan Pavel snažil najít jednoduché a přitom vystihující pojednání o tom, co se pod tímto termínem vlastně rozumí. I když si myslím, že na toto téma bylo již napsáno dosti prací, které stojí za pozornost.

Jasně, asi všichni, a nemusíme být zrovna letitými akvaristy, víme, co se pod tímto pojmem rozumí ve vztahu k přírodním podmínkám všeobecně, ale když se zamyslíte nad rovnováhou v akváriu, zjistíte, že jednoduché a přitom vystihující řešení vlastně neexistuje. Je to mimochodem také z toho důvodu, že akvárium je zcela umělé prostředí vytvořené člověkem za pomoci živých i neživých přírodnin a bohužel též odkázáno téměř výhradně na jeho dobrou vůli. Jinými slovy, po zařízení akvária se může příroda v něm chovat jakkoliv odpovědně a funkčně, ale když se o akvárium bude starat člověk bez citu pro věc, vědomostí a pochopení biologických vztahů, akvárium je odkázáno k záhubě!

Pod tímto pojmem, tedy pod pojmem životní rovnováha, naleznete mnoho různých odkazů spojených s rovnováhami vztahujícími se k lidskému zdraví a životosprávě, s rovnováhami vztahů v přírodě, s rovnováhami ve smyslu vyzbrojení světových mocností a tak bychom mohli pokračovat. To, co nás ale zajímá ve vztahu k akvaristice, je rovnováha biologická.

Mám-li být hned zpočátku akurátní, měl bych uvést co možná nejvýstižnější a nedlouhou specifikaci tohoto pojmu. Nu dobrá tedy: „Biologická rovnováha je schopnost ekosystému udržovat se bez podstatných změn, nebo se vracet po výrazném vychýlení do původního stavu.“ Tak a je vlastně vyřízeno! Stručné a výstižné pojmenování věci často vyřeší mnoho problémů a nabídne jejich řešení. Tato věta je ale pouze klíčem k neuvěřitelně rozsáhlému bludišti otázek. Ale nechme bludiště bludištěm a vraťme se k biologické rovnováze.

V miniekosystému, jak bychom mohli též akvárium nazvat, se děje mnoho věcí a Vy jistě již z minulých článků víte, že jde krom toho viditelného, živého světa (živočichové, rostliny), také a hlavně o svět skrytý našim očím. Jedná se o bakterie, řasy, nálevníky a mnohé jiné neviditelné organismy, které jsou pro akvárium nepostradatelné. To dlouhé, poslední slovo minulé věty je pro význam tohoto článku velmi důležité. Bez činnosti těchto neviditelných organismů by neexistovalo akvárium jako takové, neexistovaly by ani vztahy v přírodě a neexistoval by konec konců ani samotný život na naší zemi tak, jak ho známe. Tento, velikostí nevýznamný, ale svou činností nepostradatelný život, má ale také více stránek.

Velmi zjednodušeně ho můžeme pojmenovat a dělit na organismy, které nám pomáhají a na organismy, které bychom raději v akváriu neviděli. Ony ale spolu souvisejí tak úzce, že bez sebe mnohdy nemohou existovat. Zkrátka, zbavíme-li se byť v dobré víře jednoho organismu, potažmo zahubíme i ty další. Zrovna tak naopak, zaviníme-li svým nevhodným chováním k akváriu přebytek jednoho organismu, bude to mít neblahý vliv na celé akvárium, potažmo i na organismy, které jsou v akváriu jako dominantní našemu zraku. Tedy na živočichy a rostliny, pro které vlastně akvária zakládáme.

Konec konců, uvedu snad ten nejznámější případ, který popisuji patrně již po sté. Při léčení ve společenském akváriu antibiotiky, vyhubíme s nevítanou infekcí i bakteriální kolonie, které nutně potřebujeme ke zdárnému vývoji života v něm. Zakrátko se projeví ve vodě zákal a nebudeme-li informovaní o tom, co se vlastně právě v akváriu děje a nezvolíme-li ten správný postup jak akvárium v tuto dobu vést, skončí to katastrofou.
Pozor tedy, mnohdy uvádím a se mnou i jiní autoři, že mikrobiologický život v akváriu není vidět, není spatřitelný či že je neviditelný, ale při porušení rovnováhy těchto organismů se projeví velmi viditelně a to právě nějakou tou pohromou. Je možné s nadsázkou napsat, že právě v době, kdy ho nevidíme, nebo se nijak extrémně neprojevuje, je na tom naše akvárium nejlépe. Pozor, tato věta ale zdaleka neplatí všeobecně a budeme-li ji brát jako definitivní, může být zavádějící.

Ona rovnováha v akváriu, nebo vlastně biologická rovnováha je tedy velmi zjednodušeně stav, kdy potřeby všech organismů v akváriu jsou naplněny a kdy jeden druh neohrožuje bytostně a trvale druhý. Vidíte sami, že ve své podstatě se toto nemůže povést, ani kdybychom zapojili do systému v akváriu moderní a velmi drahou techniku. V akvaristice tedy mluvíme o přiblížení k biologické rovnováze. Potom záleží již jen na našich znalostech a citu, zda se nám povede udržovat život v akváriu trvale na dobré úrovni či budeme neustále s projevy v akváriu bojovat.

Kolik druhů ryb se v akváriu chová?

Tato otázka je velmi nepřesná a museli bychom vědět, zda myslíme akvárium jako pokojový objekt či akvária velkých rozměrů, jako například na veřejných výstavách. Jasně, že jde o velikost ryb, protože to je vlastně rozhodující při jejich chovu. Mám-li ale uvést, kolik druhů se „potuluje“ po našich akváriích v našich domácnostech, nebudu daleko od pravdy, když uvedu číslo 500. Soudím tak i z toho důvodu, že naše nejlepší akvaristiky nabízejí ve svých akváriích na pět set druhů ryb. K tomuto údaji musím ale zároveň poznamenat, že mnoho druhů z těchto pěti set, tedy rozhodně většina, jsou druhy chované poměrně málo a některé z nich vzácně.

Tak nám zbude asi tak 150 druhů, které jsou chované v akváriích běžně. K těmto číslům bych ještě rád dodal, že existuje mnoho variet od původních druhů. Jsou to právě ty, které jsou v akváriích chovány velmi často.