V posledním dopise jsem obdržel dotaz na náhradní krmivo pro právě vylíhlé závojnatky. Z již uvedených článků je jasné, že můj názor je jednoznačný. Mimochodem, on to vlastně je názor všeobecný všech těch chovatelů, kteří se pokoušejí o odkrm právě narozených mimin umělým krmením a po mnoha peripetiích se přesvědčí o tom, že se nejedná pouze o příjem potravy plůdkem, ale o mnoho jiných věcí. Potěr, který právě strávil žloutkový váček a shání se po vnější, tedy po exogenní potravě, není odkázaný pouze na tuto potravu, ale i na prostředí, které mu vytvoříte. No a v tom je právě také kus kumštu.
Odkrmení plůdku umělou potravou, podávanou jako první, je u některých druhů opravdu možný. Druhá věc je ta, jak dopadne samotný plůdek v další fázi vývoje. Umělá potrava, tedy ta, která je vyrobená člověkem na základě již prověřených poznatků, je v drtivé většině ve formě vloček, všelijakých granulí či pudrů. Touto potravou, když ji použijeme v prostředí s právě rozplavaným potěrem bez citu a značných zkušeností, můžeme zlikvidovat prostředí, v němž se plůdek vyvíjí. Není tedy důležitá pouze ta skutečnost, zda plůdek umělou potravu opravdu přijímá, ale také množství potravy a způsob jejího podávání!
Tento dotaz se týkal konkrétně závojnatek a tak mohu s klidným svědomím uvést, že jsem tuto možnost zkoušel také. Závojnatky jsou velmi hltavé a jejich potěr se chová zrovna tak. Je tedy možné podávat právě rozplavaným závojnatkám náhradní stravu v podobě mikrogranulí či různých pudrů, ale pozor, jak jsem již výše uvedl, velmi opatrně! Na druhou stranu musím přiznat, že odkrmení závojnatek umělou potravou má za následek velmi nestejnoměrný růst a je nutné potěr dříve či později velmi pracně třídit. Rozdíl v růstu může být tak velký, že po krátké době dochází mezi stejně starými rybami ke kanibalismu. U závojnatek se tak děje zcela pravidelně, protože jejich potěr je značně nestejnorodý.
Nemyslím tím pouze jeho velikost, ale také mnoho rozdílných tvarových typů v jednom vrhu. Mám-li uvést příklad na toto téma, napadá mě zrovna rozdílnost tvaru ocasní ploutve. Rozhodně se lépe a rychleji prosadí jedinci s jednoduchou ocasní ploutví, jejichž výskyt je ve vrhu zcela běžný. Tito jedinci rychleji rostou už z toho důvodu, že jsou pohyblivější a dostanou se tak lépe k potravě. Ti se později stávají predátory požírající své sourozence, kteří jim nestačili v růstu. A je příslovečným pravidlem, že pozřou právě ty jedince, kteří by byli zrovna pro další chov zajímaví.
Nebojte se Artemií
Velkou část těchto trablů za Vás vyřeší miniaturní korýšek s rodovým názvem Artemia. Práce s ním je snad na první pohled pro někoho spletitá, ale po prvních krocích uznáte, že se s Artemií dá pracovat a zvláště pak, až budete mít první zkušenosti s odkrmením potěru. Rozdíl je obrovský a na první pohled příznivý.
Popis líhnutí vajíček Artemie je snad ve všech slušných publikacích, jen se vyvarujte složitých postupů a příliš spletitých návodů. Jsou-li vajíčka Artemií v pořádku a vhodně skladovaná, nebudete s nimi mít problém. V první řadě je dobré zjistit, zda plechovka s Artemiemi je v pořádku. Vajíčka se uchovávají ve vakuu, a proto při otevírání plechovky musí být slyšet zasyčení. To je právě z toho důvodu, že do plechovky vnikne při porušení obalu vzduch. Další důležitá věc je koncentrace soli v roztoku pro líhnutí.
Toto je poměrně jednoduché a vyzkoušené. Zkrátka, na 1 l vody použijte jednu vrchovatou polévkovou lžíci soli. Tento litr vody s rozpuštěnou kuchyňskou solí vytemperujte na 25 – 30°C a vložte vzduchovací hadičku bez kamínku. Roztok provzdušněte proudem vzduchu a nasypte do vody zarovnanou kávovou lžičku Artemií. Pravidlem je, že přibližně za 24 hodin se z vajíček vylíhnou malé nauplie, které jsou přímo lahůdkou pro většinu druhů akvarijních ryb. Toto krmivo se používá zrovna tak i při odkrmení mnoha hospodářských druhů ryb. Výhodou je, že vylíhlé nauplie Artemie jsou téměř stoprocentně bez možnosti zavlečení infekce mezi plůdek ryb, tak jak to známe u potravy přírodní. I tady však musíme dbát opatrnosti při podávání živých nauplií, protože vydrží živé pouze několik hodin. To se řídí hodnotami vody, v které nauplie zkrmujeme. Čím je voda tvrdší, tím déle nauplie vydrží živé. Pozor ale, vyvarujte se, aby po nakrmení zbyly na dně akvária uhynulé nauplie. Jsou totiž „výborné“ pro rozvoj nálevníků, nebo jiných zhoubných biologických kultur.
A nakonec ještě jedno zopakování již mnohokrát uvedené skutečnosti. Filtrační hmotu můžete propírat pod tekoucí vodou, nebo ještě lépe pod čerstvě natočenou vodou do vědra. Pozor ale, voda nesmí být horká a v žádném případě nesmíte použít domácí chemii. Mám na mysli savo, jar, nebo jiné prostředky. Zničíte tak to nejcennější, co ve filtru máte. Tím jsou bakteriální kolonie. Musíte-li z jakéhokoliv důvodu filtrační hmotu desinfikovat, počítejte s tím, že celková obnova funkce filtru bude trvat několik týdnů, to podle celkového stavu života v akváriu. Je docela možné, že se setkáte v tomto období i se zákaly vody. Je tedy na místě přestat krmit, nebo krmné dávky omezit na minimum.
0 komentářů