Hezký nadcházející týden Vám přeji z Lužických hor. Tady u nás je krásná mlha, mrholí a lehký podzimní vánek odlupuje ze stromů a keřů lístek za lístkem. Zkrátka, podzim jak má být. Zrovinka nedávno jsem četl v internetových zákoutích o tom, že pochmurné počasí dokáže u lidí vyvolat právě takovou náladu a u některých dokonce i agresivitu. Hnedle jsem vzpomněl na mého krásného samce z rodu Trichogaster, který byl sice překrásný tělem, ale pominutý duchem. I když, ono to bylo taky trochu jinak, no posuďte sami…
Nejen u lidí, ale i u ryb se dá vypozorovat změna chování při změně kvality prostředí, ve kterém žijí. U ryb se nejedná o mrholení a mlhu, ale o změnu fyzických, biologických či chemických hodnot vody. Nerad bych zevšeobecňoval, ale jsou jistě u mnoha druhů ryb jedinci, kteří jsou více či méně změnou kvality vody ovlivňováni a jejich jinak přijatelná povaha se rázem změní na povahu agresora. Je zajímavé, jak málo jsem našel článků s touto tématikou a tak dnes budu „vařit“ ze svých zkušeností.
Nejsem výzkumník s potřebným technickým vybavením a tak, byť velmi zajímavé poznatky, nejsou mnohdy dotaženy dokonce, ale mnohé z nich mi již pomohly objasnit chování některých druhů akvarijních ryb v našich akváriích.
Začnu s již zmiňovaným samcem z rodu Trichogaster, tedy s čichavcem šedým, var. Cosby. Ten byl typickým představitelem lability rybí povahy. Musím ještě napsat, že jeho tělo bylo nádherné nejen z hlediska vybarvení, ale i jeho velikost byla mimořádná. Tento krasavec mě nakonec přivedl k myšlence, o které je dnešní článek.
Jeho chování bylo od jeho juvenilního věku, dá se říci, běžné a až když dorostl do dospělosti, začaly se u něj projevovat agresivní sklony. Zprvu jsem ho nechával s ostatními(hejno osmi kusů), ale později musel být separován do samostatné nádrže. Pro samotku jsem se rozhodl, až když ubil jednu samici z hejna. Do té doby jsem sice pozoroval jeho nadmíru dominantní chování, ale nikdy ne s následky. Musím ještě pro úplnost dodat, že zrovna u tohoto druhu se takové chování u některých jedinců a zvláště potom u samců občas projevuje.
Bylo mi ale divné, že v mé přítomnosti jsem téměř nikdy tak důsledné chování predátora u něho nepozoroval. Vždy se něco semlelo, když jsem byl na delší dobu mimo domov.
Při mém návratu jsem pozoroval u ostatních ryb odřeniny po celém těle a hlavně i jejich chování bylo výjimečné. Hejno bylo vyděšené, poschovávané po všech koutech a zmiňovaný samec vévodil celé nádrži. Klasicky jsem ale, jako vždy po návratu, odkalil všechna akvária a vyměnil část vody v nich. Situace se zklidnila a v běžném režimu se nic podstatného v akváriu s čichavci dále nedělo. Až zase při mém odjezdu mimo domov! Rozhodnutí, oddělit agresivního samce, přišlo až po nálezu uhynulé samice, která byla doslova ubitá. Celou detektivku jsem vyřešil, až když mě napadlo, že takové chování může nastat nejen z přirozené vlohy, ale i z jiných důvodů. V mé přítomnosti se přece nic tak závažného nedělo. K agresi docházelo téměř vždy, když jsem odjel na více než dva dny z domu. Z přirozené ješitnosti jsem na okamžik pomyslel na to, že se mu stýská, ale…
Tady u nás v Lužických horách nám teče voda z vodovodu, jako přichystaná pro určité druhy teter. Tedy měkká, 6,8 pH a téměř bez uhličitanů s celkovou tvrdostí ke 3° dGH. Zkušení a ostřílení akvaristé již možná tuší. Ano, tato voda, tedy měkká voda, je velmi nestabilní, a když se akváriím nevěnuji co den, vždy se něco semele. V nádržích, kde je hojnost rostlin, a kde krmím pouze občas je situace vyvážená a stabilnější, ale v akváriích s odrůstajícím plůdkem či dorůstajícími generačními rybami musím vodu měnit a měnit. Proč? Prolistujte v historii článků a odpověď jistě najdete. Zkrátka, již po několika málo hodinách dochází ke změně kvality vody a hlavně pH. To sice hraje zpočátku malou roli na výdrž chovaných ryb jako na celku jejich fyzického zdravotního stavu, ne však na jejich psychiku. Teď možná někdo namítne, že psychika u ryb je spíše něco z fantastiky. Nikoliv, ryby a zrovna tak i ostatní zvířata mají své psychické stavy! Prožívají stavy klidu, vzrušení, pohody i stresu. Toto Vám jistě potvrdí každý, kdo má s chovem zvířat něco společného..
Abych tedy dokončil tento téměř detektivní příběh, ještě se zmíním o tom, že onen samec byl jinak velmi plodný a odpovědný rodič a při plnění rodičovských povinností neměl v hejnu konkurenci. Zkrátka, přišlo to na něj vždy, když pH kleslo k 6. Když jsem si toto uvědomil a zároveň mnoha měřeními potvrdil, začal jsem postupně zkoušet vliv změny pH na psychiku a chování ryb různých druhů. Je pochopitelné, že se změnou pH se mění i jiné hodnoty vody, hlavně dusíkaté látky, ale z výše uvedených důvodů jsem měl možnost v domácích podmínkách měřit pouze některé z nich. Dnes již můžu prohlásit, že změna pH vody v akváriu má jistě vliv na psychiku ryb a rozhodně u některých druhů i na jejich agresivitu. Mimochodem, toto se mi potvrdilo i u některých druhů cichlid a u živorodky Xiphophorus helleri.
Toto je právě onen v mnoha článcích zmiňovaný chovatelský fištrón, nebo chcete-li zkušenost z praxe. Takové poznatky těžko vyčtete a když, tak Vám samy o sobě mnohé nenapoví. Tento poznatek byl pro moji další praxi důležitý a mnohdy jsem díky tomu odchoval i jinak problematické druhy ryb. Z těchto střípků se skládá dohromady poznání a zkušenosti chovatelů v různých oborech. Jsou mnohdy téměř nepodstatné, ale když si je spojíte dohromady a dokážete je využít v další praxi, často se stanou nepostradatelnými.
0 komentářů