Pstruh v akváriu

11.10.2009 | 1 komentář

Přeji hezký den, pane Bohumíre, Váš dotaz mě zaujal, protože jsem před jistou dobou sám prožil takovou touhu a nakonec jsem ji také realizoval. Na rozdíl od Vás ale musím napsat a veřejně se přiznat k tomu, že já pstruhy miluji nejen jako Vy z hlediska jejich nádherného těla i zabarvení, ale i pro zcela nízké, byť přirozené pohnutky…

Nicméně pstruh, ať vezmeme různé rody, druhy či variety, je určen v umělých chovech vyloženě pro „výrobu masa“(oficiální termín) a ať si o tom pomyslíte cokoliv, je to strohá skutečnost. Za dlouholetou praxi našich vynikajících pstruhařů bylo napsáno a vydáno již několik učebnic a pojednání o chovu pstruhů, ale všechny se týkaly umělého chovu i reprodukce pro využití pstružího masa. Přesto je pstruh nádherný obratlovec z vodní říše, který stojí za pozornost chovatele i z hlediska jeho krásy a projevu. I když pstruh žije i v našich domácích vodách, je pro laika na první pohled nelogické, že jeho chov je v akváriu mnohem složitější, než chov tropických ryb, jejichž domovina je daleko od naší vlasti. Pravdou ale je, že chov pstruha v akváriu je možný a tak se mohu podělit o několik osobních zkušeností. Jen bych rád pro úplnost připomněl, že v hospodářských chovech se z lososovitých ryb chovají ponejvíce pstruzi duhoví, pstruh obecný-potoční forma, siven americký, lipan podhorní a některé druhy síhovitých druhů ryb.

Bylo by z mé strany klamné popisovat zkušenosti chovu pstruhů v akváriu všeobecně a proto uvedu osobní zkušenosti s chovem domácího pstruha, a to pstruha obecného, potoční formu, tedy: Salmo trutta morpha fario. Všichni zástupci lososovitých jsou excelentní zástupci rybí říše, ale ať je to jak je, zrovna tento druh je ze všech snad ten nejkrásnější. Předem se omlouvám všem rybářům i profesionálním chovatelům, je to jen a jen můj názor a jiný pohled na krásu pstruhů pochopitelně respektuji. Inu, proti gustu…Neodpustím si ale popsat v krátkosti mé pocity při pohledu na mateční pstruhy duhové, chované v závěsných sítích na přehradě.

Ten den byl nádherný, svítilo slunce a voda v přehradě byla klidná. Nic nenasvědčovalo tomu, že se pod hladinou prohání hejno překrásných zvířat. Stál jsem, koukal na tu nádheru a opíjel se čerstvým voňavým vánkem, přicházejícím z vodní plochy. Ten klid byl předzvěstí něčeho, co jsem mohl bez podobné předchozí zkušenosti stěží tušit. Spíše intuitivně jsem cítil, že se ke mně zezadu přibližuje člověk. „Krása viď“, zaslechl jsem a pouze pokýval hlavou. Několik krátkých chvil jsme stáli vedle sebe a potom se to stalo. Musím ještě dodat, že onen člověk byl šéf tamního rybářství a já byl pozván na víkend z přátelské pohnutky. Tedy, mělo to vše ještě jeden důvod. Měl jsem se podívat na importované pstruhy duhové.
Vzduchem se mihla přítelova ruka a z ní vyletělo „hejno“ drobných válečků. Byla to potrava pro pstruhy. Snad ještě dříve, než se první pelety dotkly hladiny se rozvířila doposud klidná hladina vody a co se dělo pak bych Vám přál vidět. Je těžké popsat krásu mrštných rybích těl v dopadajícím slunci. Barvami se jen hemžily a zlatá střídala všechny možné barvy v duhové podobě tak, jak napovídá i název tohoto krasavce. Ryby byly zdravé a plné síly. Jejich velikost a mohutnost mě překvapila a podle ní bych spíše odhadoval, že koukám na poměrně vzrostlé kapry.

I to možná ovlivnilo můj budoucí plán a tak jsem jednoho dne při návratu ze Šumavy odvážel i veliký plastový pytel s dvěma pstruhy. Jeden byl chycený v potoce, byla to potoční forma našeho pstruha obecného a druhý byl pstruh duhový, chovaný v místních sádkách. I když jsem věděl o nebezpečí, které skýtá převoz takových ryb bez kyslíku, přesto jsem si byl jist, že po dobu tří hodin se nic nemůže stát. Stalo a já z toho byl dlouho špatný. Jeden pstruh, i přes moji veškerou snahu, během cesty uhynul. Byl to duháč. I přes poměrně pečlivý výběr se stala chyba a já vezl domů ne zcela vitální rybu s tělesnou vadou. To jsem nemohl ale tušit, neboť vada byla latentní. Zůstal tedy pstruh potoční a tak jsem se pustil do připravovaného plánu.

Etologie(biologie chování) tohoto pstruha je z hlediska akvaristiky na zcela jiné koleji, než chování tropických druhů ryb. Asi všichni víme, že tento krasavec žije převážně v horských potocích a řekách, tedy chladných a proudících vodách plných kyslíku. Když k tomu vezmu v úvahu, že je to též dravec, který žije většinu svého života teritoriálním životem, musím vše podřídit těmto ukazatelům a podmínky v akváriu tomu přizpůsobit.

Tehdy, coby již pokročilý akvarista, jsem měl poměrně slušné, i když amatérsky vyrobené, vybavení po stránce technické a tak nebyl problém vytvořit odpovídající podmínky. Měl jsem jedinou starost a to s chladnou vodou. Uvědomil jsem si ale, že jde hlavně o kyslík a o proudění vody. V tu dobu jsem bydlel na Žižkově ve starém činžovním domě. Ten byt měl velmi chladnou kuchyň i v letních měsících a právě tam jsem situoval akvárium pro pstruha. Již předem jsem slepil dlouhou a poměrně nízkou nádrž. Mám-li být akurátní, myslím, že rozměry byly: 140x35x50, tedy téměř 250 l. Dno jsem pokryl oblázky ve velikosti cca 2 – 4 cm a do jedné třetiny umístil krásný velký křemen, který vyčuhoval nad hladinu, za jehož tělem vznikla jakási tišina. Do opačného prostoru jsem umístil tehdy ještě podomácku vyrobené čerpadlo z plastové trubky, motorku z gramofonu a lodního šroubu používaného při stavbě modelů lodí. Tím jsem vodu v akváriu dostatečně rozpohyboval a pod výtok čerpadla jsem umístil vzduchovací kamen s velkou kapacitou aerace. Jen pro představu, jako zdroj vzduchu mi tehdy sloužil zubařský kompresor. Zkrátka, byly to průkopnické časy.

S rostlinami to bylo již předem vyřízené, protože by nebyly schopny v takto vybaveném akváriu vegetovat. Když jsem umístěné přístroje zapnul, přišlo mi, že se voda v akváriu začala vařit. Po dokončení všech příprav jsem tedy přivezl onoho krasavce a vpustil do akvária. V postatě ihned zaujal místo za velkým kamenem a vlnivým pohybem těla se vystavil tam již mírnějšímu proudu. Voda měla teplotu 18°C, pH bylo mírně nad 7 a tvrdost střední. Jen jsem tehdy ještě nemohl použít velmi drahé oxymetry a tak jsem nemohl změřit přesný obsah kyslíku ve vodě. Z jejího projevu bylo ale zřejmé, že je v ní kyslíku dostatek. Denně jsem měnil jednu třetinu vody v akváriu za čerstvou přímo z vodovodu. Pro chov pstruha je vhodné zajistit obsah kyslíku ve vodě kolem 10 mg/l. Kolísání obsahu kyslíku ve vodě, nebo jeho dlouhodobější pokles pod hodnotu 6 mg/l je nebezpečný. Vše bylo velmi hezké a projev pstruha potočního v akváriu nesmírně zajímavý. Když mi asi tak po měsíci začaly docházet živorodky, jejichž ohromné množství pstruh spolykal, začal jsem se zajímat u kamarádů rybářů o malé nástražné ryby. Pověstný trn z paty mi vytrhl kamarád, od kterého jsem dostal doslova pytel slunek. Co myslíte? Za měsíc bylo po něm a problém se opakoval.

Celý můj článek je pravdivý a popisuji vše tak jak se stalo proto, abyste si vzali příklad a nepodceňovali rozhodně přípravu. V dnešní době je vše jednodušší jak z technického hlediska, tak se sháněním potravy. Musím ale poznamenat, že do akvária bych už rozhodně nepouštěl odrostlého jedince, ale několik malých ryb. Doporučuji se seznámit s některou rybářskou líhní a tam si pstruží plůdek obstarat. Má to i tu výhodu, že v době, kdy ho budete odebírat bude již převeden na umělou potravu a nebudete mít se sháněním potravy takový problém. Na druhou stranu ale musím uvést, že pohled na lovícího pstruha je neopakovatelný zážitek.

Přeji tedy, aby se Vám záměr podařil tak jako kdysi mně a hlavně, pozor na velmi specifické podmínky chovu pstruha v akváriu. A ještě něco, tento počin můžete realizovat pouze do doby, než ryby v akváriu začnou projevovat své přirozené teritoriální nároky. Pak jde do tuhého. Stejně ale celý etologický cyklus nemůžete prožít, v době rozmnožování totiž pstruzi potoční migrují a takové podmínky nejsou možné v domácím prostředí vytvořit. Jste-li ale opravdu milovník těchto ryb, sám poznáte, že v určité době jejich vývoje bude nutné tyto krasavce vypustit do vhodné přírodní lokality.

Ohodnoťe, prosím, článek

4.5/5 (8)

1 komentář

  1. matej

    krasa taky chovam okouny a slunecnice pestre v akvarku miluji to

    Odpovědět

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Rubriky

Novinky

Kalendář příspěvků

Říjen 2009
Po Út St Čt So Ne
 1234
567891011
12131415161718
19202122232425
262728293031  

Další příspěvky blogu

Vzkazy 2024/8

Vzkazy 2024/8

Pozor na letošní jaro!!! Bude asi ještě překvapení a tak pozor na teploty vody v rybníčcích. Bude asi ještě zamrzlo, a tak kdo nemáte ryby nachystané na ledový krunýř, ještě raději počkejte několik týdnů. V tomto případě jde hlavně o závojnatky. Prostě je nechte...

Vzkazy 2024/7

Vzkazy 2024/7

Neomezujte či hned neměňte svoji aktivitu u akvárií pouhými doporučeními v nejrůznějších článcích, které najdete na internetu. Je dobré se poučit, ale vždy s rozumem. Když mám chvíli, pročítám internet a zvláště pak články s akvaristickou tématikou a v mnohých je...

Vzkazy 2024/6

Vzkazy 2024/6

Není to dlouho, tipl bych to tak na tři měsíce, kdy jsem popisoval funkčnost a možnou opravu akvarijních čerpadel. Lze tedy snadno a rychle vyhledat v minulých článcích. Pozor ale, ještě tedy jednou a v krátkosti. Levná akvarijní čerpadla jsou určena vlastně svojí...

Vzkazy 2024/5

Vzkazy 2024/5

V minulém článku jsem si dovolil napsat něco o rostlinách, no a protože jsou rostliny velkou i rozsáhlou součástí akvaristiky, nemohl zůstat článek bez odezvy. V tomto případě jde o Echinodory. Echinodory jsou skutečně velmi obsáhlou skupinou rostlin využívaných v...

Vzkazy 2024/4

Vzkazy 2024/4

Jednoduše musím napsat, závidím!!! Mám tady dotaz na odchov čichavců mramorovaných, tedy Trichogaster trichopterus. Konkrétně na jejich odkrm. To byly časy! Uvedu zde tedy vše, co si o těchto krásných rybách pamatuji a na co vzpomenu.   Tak, jako jsem začínal...

Vzkazy 2024/3

Vzkazy 2024/3

O živorodkách jsem psal mnohokrát, ale také jsem objasňoval, jak to s jejich pojmenováním je, a že je to skutečně tak trochu jinak. Takže vezmeme-li například ČELEĎ Poecilidae, tedy živorodkovití, to jsou snad nejznámější akvarijní ryby, kterým akvaristé dali...