Hezký podzim přeji všem a příznivcům našich stránek dvakrát! Tady u nás v Lužických horách začíná to pravé období pro snění a nekonečnou inspiraci. Ponuro, ranní i podvečerní mlhy, plískanice, mrholení a vítr, který tomu všemu dodává neklidnou a tajemnou atmosféru. Ahá, řeknete si, Růžička se konečně pominul, ale to je omyl! Tento čas mám vskutku rád a celý rok na tyto dny čekám. Pravda, sice tiše, protože nechci být ukamenován okolím, ale konečně jsem ve svém živlu a zároveň využívám tu podzimní inspiraci pro náměty k článkům a povídkám. Tak mi promiňte ten pochmurný úvod a raději se budu věnovat našemu tématu.

Dnes tu mám konkrétní dotaz od naší milé kolegyně Evy na krásnou rostlinu a to Aponogeton ulvaceus. Předem bych rád odkázal na již některé údaje, které jsem uvedl na těchto stránkách. Za zmínku stojí článek z 31.5.2009.

Aponogeton ulvaceus(kalatka šroubovitá) je, jako ostatně většina Aponogetonů, skvělá rostlina vhodná právě pro pěstování v akváriích. Pochází z Madagaskaru, tedy z ostrova, který je pro nás chovatele suchozemce přímo exotickým rájem.
Tuto vodní krásku můžeme zakoupit v odborné prodejně buďto v podobě vzrostlé rostliny, nebo v podobě kulovité hlízy. V tom druhém případě se to ale stává výjimečně, protože importované hlízy povětšinou nechávají dovozci v pěstírnách dorůst, aby byla rostlina snad vhodnější, ale hlavně atraktivní pro prodej. Pro začátek se dá napsat, že je to rostlina velmi křehká a rychle rostoucí. Velmi dobře na ní poznáte denní přírůstky. V době, kdy jsem se kdysi začal zajímat krom akvarijních ryb též o pěstování vodních rostlin jsem zjistil, že mnohé co je o nich napsáno se neslučuje s mojí zkušeností. Další poznatky z praxe mě vedly ale k tomu, že je to vše tak trochu jinak. Jsou sice základní a neměnné taxonomické znaky, které jsou dané a u vědecky popsaného druhu by měly platit. V těchto údajích by se skutečnost rozcházet neměla. Jsou ale ukazatele, které jsou odlišné přímo astronomicky a bez znalosti těchto proměn není šance ihned rozpoznat byť již známý druh. Také z těchto důvodů často a rád uvádím, že akvaristika je vždy originální, a že zaručené návody povětšinou nefungují.

Tak se stalo, že jsem s jasným záměrem zasadil tento krásný Aponogeton po třiceti létech znovu, ale ve zcela jiném prostředí. V tom prvním případě rostl v Praze na Žižkově a v tom druhém v Lužických horách. V prvním případě měl vodu středně tvrdou, neutrální až slabě zásaditou a nad sebou 50 cm vody. Osvětlení umělé, teple bílá zářivka, teplota vody průměrně 24°C.
V tom druhém případě byl ve vodě vyloženě měkké se slabě kyselou reakcí, vodní sloupec 40 cm a osvětlení kombinované, tedy opět teple bílá zářivka + denní světlo. V tom prvním případě byla rostlina překrásná, asi tak 30 cm vysoká s 15 až dvaceti listy, jejichž délka byla v poměru délky řapíku a čepele vyvážená a šířka listů byla tak okolo 4 cm. V druhém případě byla rostlina ještě krásnější až krásně obludná. Tento tvar jsem použil zcela záměrně, protože její růst se po krátké době změnil ve zběsilé a nekompromisní zaplnění celé 300 l nádrže. Je pravda, že k rostlinám též chybí údaje o původu výskytu. Geneticky mohou být totiž odlišné a to se může též projevit na jejich rozdílném růstu v alternativních podmínkách v akváriích. V každém případě byla ta druhá rostlina mnohonásobně objemnější než ta první, pěstovaná v Praze. Bohužel jsem vývoj první rostliny v té době nedotáhl do konce a tak nemůžu porovnat její chování v době květu a později i sběru semen(výše doporučený článek z 31.5.2009). Tato zkušenost mnohé napovídá, nikoliv však potvrzuje.

Ať tak či tak je jasné, že striktní podmínky pro pěstování tohoto Aponogetonu nejsou nutné, a že roste jak ve vodě středně tvrdé, tak ve vodě měkké.

Rád bych se ale zmínil ještě o několika zvláštnostech v pěstování tohoto Aponogetonu. Budete-li se snažit o jeho kvetení a později i rozmnožení semeny, je dobré mu vytvořit období vegetačního klidu v podobě ochlazení vody až na 17°C. Zda 15 či 18°C je otázka, záleží též na světelných podmínkách, ale těch zimních v průměru 17°C mám vyzkoušených. V tomto případě na zimu zásadně omezí růst nových listů a tzv. zatáhne. Jeho hlíza do jara zesílí a po postupném oteplení vody po období zimního klidu se začnou dít prapodivné věci. Zarážející je hlavně rychlost růstu nových listů.

Necháte-li ale ulvaceus v zimním období ve vodě teplé přes 20 °C, zachová částečně růst listů, tedy nadzemní část, ale pouze v omezené míře. Rozhodně se pak z jara neprojeví s tak startující vitalitou jako Aponogetony pěstované přes zimu v chladnějším prostředí. Ale i v teplé vodě může dojít dokonce k celkové destrukci nadzemní části rostliny. Vysvětluji si to tím, že záleží na celkovém režimu alternativního pěstování, tedy intenzita a druh osvětlení, teplota vody a další, mnohdy nevýrazné, ale překvapivě významné ovlivňující faktory.

Nejednou se mi za mé praxe v obchodě stalo, že na podzim, při začátku zimního období přicházeli zákazníci s tím, že jim ulvaceus chřadne, a nebo že jim zašel. Pozor! Toto se stává u mnoha druhů rostlin a žel to mnohdy končí tím, že „zbytek“ rostliny její majitel vyhodí z akvária a tím ji vlastně zmaří. Je to omyl z neznalosti a bohužel, mnohdy i konec života rostliny. Rostlina si tímto omezením sama reguluje růst a potřebný odpočinek. Jaké je mnohdy překvapení v prvních jarních měsících, kdy se rostliny v akváriu opět objeví a velmi zdárně rostou. Po takovém odpočinku většinou dojde i ke květu a tvorbě semen. Z pochopitelných důvodů je dobré odstraňovat z akvária odumřelé části rostlin, ale vždy bychom měli vědět, co vlastně likvidujeme. K tomu bych ještě rád dodal, že většina akvárií umístěná v bytových podmínkách je ovlivněna byť částečně, denním světlem. Na podzim se začne intenzita a doba osvětlení snižovat a to je mnohdy příčinou nevyrovnaného růstu rostlin. Člověk tyto dny očekává, je na ně zvyklý a přesto ho ovlivňují. Tropické rostliny, v jejichž domovině průběh změn období probíhá ve zcela jiném režimu, toto velmi značně ovlivňuje a my si ani neuvědomujeme, že bychom měli s poklesem světelného toku také změnit tepelný režim akvária. Je ale pravda, že v dnešních akváriích jsou umístěny živé organismy téměř z celého tropického světa a tak bychom na druhé straně mohli poškodit ty. Je proto dobré vždy přihlížet k výskytu chovaných živočichů i pěstovaných rostlin a podle toho je do akvárií vybírat.

Rád bych ještě uvedl některé poznatky, jež jsou pro pěstování této rostliny též důležité. Trvalé umístění tohoto Aponogetonu v příliš teplé vodě bez období vegetačního klidu vede k jeho vyčerpání a z toho důvodu po několika sezónách hyne. Květenství je bílé, někdy slabě nažloutlé. Některá literatura uvádí květenství žluté. Toto jsem nikdy neviděl. Květenství má dva klasy a je samosprašné. Lepší je ale jeho umělé opylení. V článcích se též uvádí, že je dobré hlízu na podzim z akvária vyjmout a uložit ji do chladu a vlhka až do jara. Toto jsem nikdy nezkoušel a tak nemohu s čistým svědomím teorii potvrdit, ale je-li možné snížit teplotu vody přímo v akváriu kde ulvaceus roste, jistě si poradí sám.

Foto: Aponogeton ulvaceus – odrostlé semenáčky