Tak je to opět tady! Prázdniny a vše co k nim patří. Vynechám nekonečné vyjmenovávání všemožných prázdninových aktivit a hned půjdu k věci. Mezi volnočasové letní a podzimní radovánky patří též sbírání hub. Platí to zvláště pro milovníky této velmi rozšířené činnosti, ale též pro ty, kteří produkty ze všelijakého prolézání lesního mlází a křovisek využívají ku svému kulinářskému prospěchu. Proč se ale o houbaření zmiňuji na akvaristických stránkách? No, jistě by bylo podivné, kdyby tomu bylo jen tak. Mám k tomu totiž dobrý důvod.

V koši plném hub se najde mnoho těch, jenž se pro mnoho z nás zdají být k nepoužití z prostého důvodu a to, když jsou červavé. I když „skalní“ houbaři tvrdí, že červavé houby jsou nejchutnější, většina z nás stejně ty napadené ze sbírky vyčlení. Ty se potom zabalí do novin s oškrabanými zbytky a buď se spálí v kamnech, zkompostují se, a nebo se vyhodí do odpadu. A co s tím vším má dělat akvárium? Už asi tušíte. No jistě, červíci! Je jich v takové houbě spousta. A co na to Vaše ryby? Ty jen mlsně koulí očima za sklem a trpí. Jak ale na to? Jakým trikem se zmocníme jednotlivých červíků z hub, aniž bychom museli kousek po kousku tahat pracně pinzetou? Pomoc je jednoduchá. Do menší misky napusťte studenou vodu a červavé houby do ní vložte. Po chvíli bude dno v misce pokryté červíky. Vše přelijte přes hrubší síto. Houby se zbytky zůstanou v sítu a červíci propadnou do připravené sklenice. Vodu potom opatrně slijte a červíky můžete zkrmit. Jen je dobré dát pozor na jejich velikost, ale pro většinu běžných ryb je jejich velikost ideální. A zrovna tak jako vždy i tady platí pravidlo o střídmosti. Důležité je nepřekrmovat! Červíci jsou totiž dosti tuční. A budete-li na výletě u známých, jednoduchá pomoc. Napadené houby zabalte do novin a vezměte je domů. Doma potom stejnou úpravou získáte pro své miláčky v akváriích tuze milý dárek.

Opět ty závojnatky

Mám tu dnes ještě jedno důležité sdělení, i když jsem o podobné problematice psal již mnohokrát. Jde o závojnatky a o jejich stále větší oblibu. Kde je tedy ten problém? Je to právě v tom, že jejich umístění v akváriích je i přes mnohá upozorňování stále podceňováno a prostředí v akváriích pro ně je často nevhodné. Následné zklamání nového majitele je vlastně již jen dopadem mnoha nešťastných událostí. Vše začíná vlastně již v původu závojnatky. Je důležité, abychom ještě než si zakoupíme závojnatky v odborné prodejně, zjistit u prodavače něco o jejich původu. Prodavač by měl být poučen, zda se jedná o závojnatky importované, či jsou-li odchované u nás, našimi chovateli. Je to z toho důvodu, že importované ryby jsou zpočátku náchylné na přemístění a vyžadují bezpodmínečně nejméně několikatýdenní karanténu. Nikdy se nespoléhejte na to, že ryby z importů by měly projít karanténou již u prvotního obchodníka, tedy ve velkoobchodu. Znovu tedy upozorňuji, že karanténu si musíme zřídit sami doma, konec konců, patří to mezi povinnosti každého akvaristy. Není to až tak složité ani nákladné. V mnoha článcích na těchto stránkách jsem se o zařízení karanténního akvária zmiňoval.
Tím nechci říci, že jiné ryby než z importu by karanténované být neměly, ale zrovna ty z importu to potřebují nejvíce.

Další důležitá věc je ve varietě, v tom, jak závojnatka vypadá, tedy ještě jinak, čím se liší od původního druhu. Kdybych měl vyjmenovat a popsat alespoň ty základní typy, neskončil bych ani v půlnoci. Rada je ale poměrně jednoduchá a v této problematice se může alespoň částečně orientovat i začátečník. Jak tedy na to? Vždy je dobré pozorně sledovat tělo závojnatky, kterou chceme zakoupit. Nezáleží až tak na barvě, ale na tvaru ryby. Toto platí i pro většinu ostatních chovaných ryb. Čím větší odchylky od původního tvaru těla, tím obtížnější je potom její chov a následně i odchov. Co to pro nás znamená? Vezměte vždy v úvahu tvar těla, tvar ploutví, chybějící, nebo zvětšené(závojové) ploutve či jiné anomálie na těle. U závojnatek jich je mnoho a liší se již na první pohled. Možná jste již slyšeli různá pojmenování závojnatek. Nebehledka, teleskopka, lví hlava, bublinoočka, oranda, ryukin … Některé závojnatky jsou pojmenované podle tvaru těla, některé podle jména chovatele, ale vždy se jedná o vyšlechtěné variety karase zlatého, který je doma na východě naší Země, tedy v Asii. Porovnáte-li tuto původní, tedy přírodní formu karase zlatého s některým typem závojnatky, hned poznáte o čem píši.

U závojnatek se tyto odchylky cílevědomě šlechtí již více než tisíc let a je to také na první pohled patrno. Uvidíte-li u takové krasavice vyboulené oči a ještě ke všemu obrácené vzhůru a k tomu bude chybět například hřbetní ploutev a ocasní ploutev bude viset jako vodopád ke dnu akvária věřte, že i když se Vám bude líbit sebevíc, nemůžete ji umístit k pavím očkům a neonkám! To v žádném případě nedoporučuji. A vůbec, z kombinace neonek a závojnatek mi jde tak či tak mráz po zádech.

Věřte tedy, že závojnatka není zcela běžná a nenáročná ryba a její chov podléhá poměrně zásadním pravidlům. Rozhodně si nikdy nekupujte závojnatku do již zařízeného akvária s běžnými druhy malých druhů ryb. Nejen proto, že závojnatka má ve zvyku „bagrování“ ve dně(vyhledává potravu), ale též proto, že patří mezi větší druhy ryb a nejen omylem by moha nějaká ta malá rybička posloužit závojnatce jako jednohubka. Ale zcela jednoznačně má krom vyjmenovaných nevýhod jiné nároky, než klidné a podstatně menší akvarijní rybky. Je třeba si též uvědomit, že i potrava je zcela odlišná a krmit dlouhodobě závojnatku potravou pro běžné druhy akvarijních ryb je pro ni velmi nebezpečné. Je to z toho důvodu, že závojnatka patří sice k všežravcům, ale neměla by mít v potravě více než čtyřicet procent proteinů a zrovna tak je to i s tuky. Trvalé krmení energeticky vydatným krmením způsobuje závojnatkám ztučnění jater. To se potom projevuje neschopností koordinace pohybu a závojnatky nejsou schopny se plynule potopit.

Byl bych nerad, aby byl tento článek brán jako kritický k chovu závojnatek. Naopak, když se zařídí vhodná nádrž pro tyto skvosty, je to překrásná podívaná a je skutečnou lahůdkou pro oko každého milovníka vodního světa.