Arapaima gigas(Arapaima stříbrná), nebo Huso huso (vyza velká)?

Titulek dnešního článku je pro mnohé z Vás jistě nerozluštěnou tajenkou, ale hned to napravím. Někteří akvaristé zřejmě budou tato dvě pojmenování znát, ale rozhodně ne z praxe a již vůbec ne z praxe dlouhodobé. Proč se tedy ocitly tyto dva názvy vedle sebe a proč bychom o nich měli něco vědět?

Pokusíte-li se napsat pojmenování těchto ryb do vyhledávače na internetu, možná se budete divit. U obou totiž zjistíte, že se jedná o největší sladkovodní ryby na světě. Jak to tedy je? Obě tyto ryby mají více společného a to například velmi starý původ. Označení, jako žijící fosilie u obou není vzácností a jejich lov se stal činností rybářských labužníků. Konec konců, zrovna lov se bohužel stal jednou z příčin, že těchto ryb v přírodě kvapem ubylo.
Rozdíly bychom našli v jejich původu a výskytu, ovšem velikost je právě to, co je v mnoha pojednáních spojuje a to právě ve zmínce o největší sladkovodní rybě. Zatímco běžná velikost zástupců těchto ulovených ryb není až tak ohromující, záznamy o maximální velikosti chycených exemplářů jsou překvapivé.

Vyza velká, která se loví jak v řekách tak v moři, má svoje prvenství v délce těla přes osm metrů. To je ale exemplární velikost, běžná délka těla ulovených vyz se pohybuje od jednoho do tří metrů. V dobách před sto a více lety se lovily velké exempláře i na našem území, ale přehrady zabránily nejen u nás migraci těchto korábů vodních toků.
Arapaima stříbrná má uznanou délku těla přes šest metrů, tedy menší než vyza, i když její lovná velikost je též kolem jednoho až dvou metrů. Je pochopitelné, a bylo by to divné, kdyby tomu tak nebylo, že neověřené údaje o délce těla těchto ryb jsou ještě smělejší.

Vyza velká patří mezi jesetery a přestože jeseteři jsou všeobecně zástupci větších druhů ryb, vyza velká je z nich největší. V mnoha článcích najdeme více nesrovnalostí jak o velikosti této ryby, tak o jejím rozmnožování, počtu jiker, časovému úseku dospělosti i ve váze. Pravdou je, že mnozí autoři detaily svých článků opisují od druhých a tak se mnohdy stane, že kdesi v minulosti napsané nesprávné údaje se nesou časem a pouze solidní výzkum a lidská zkušenost je v tu pravou dobu odhalí a opraví. Vyza velká se v přírodě vyskytovala i na našem území a poslední záznam o jejím odchytu z řeky Moravy je ze začátku minulého století, tedy téměř před sto lety!

Arapaima velká patří mezi ostnojazykovité(Osteoglossidae) a je z nich též největší. Do této čeledi patří také velmi oblíbená a z akvárií známější ryba z povodí řeky Amazonky a to Osteoglossum bicirrhosum(arovana stříbrná). Tato ryba, i když též ne malého vzrůstu, je se svými sto dvaceti centimetry menší příbuznou arapaimy a v mnohých akváriích ji můžeme spatřit ve společenství velkých druhů ryb.

Vysvětlení hádanky o prvenství velikosti těchto dvou impozantních druhů ryb začne být zřetelnější, začneme-li se zabývat jejich výskytem. Zatímco arapaima pochází ze sladkých vod povodí řeky Amazonky, u vyzy velké najdete výskyt též v řekách, i když evropských, ale také v mnoha mořích(Kaspické, Černé, Azovské, Jaderské) a v tom bude asi ten háček. Zatímco arapaima je výhradně sladkovodní ryba, vyza velká žije podstatnou část svého dlouhého života(150 let i více) v moři. Vyza velká se v dospělosti vrací do velkých řek proti proudu, aby tak, jako například lososi, dala světu své potomstvo. Vyza velká tedy není rozhodně pouze rybou sladkovodní a tak ji s arapaimou stříbrnou není možné v tomto směru férově srovnávat. Je ale zajímavé vzít v úvahu, že žraloci, jako velcí konkurenti vyzy velké co se týká velikosti, jsou vlastně paryby. Takže jako zástupci ryb pravých na naší Zemi jsou vyzy velké vlastně vůbec největšími druhy ryb.

A jaký je vlastně rozdíl mezi rybou a parybou?

V zásadě by se dalo napsat, že ryby mají kostru tvořenou kostmi, zatímco paryby chrupavkou. Co ale na toto rozdělení řekne pokročilý akvarista, který ví, že jeseteři a tedy i vyzy, mají kostru tvořenou též chrupavkou a přitom je zařazujeme mezi ryby pravé? Odpověď je taková: Zatímco paryby měly vývojově vždy chrupavčitou kostru, prapředci jeseterů měli kostru pevnou, tvořenou kostmi a až jejich druhotná adaptace dala vzniknout chrupavčité podpoře těla.

I když tedy těmto dvěma skvělým zástupcům rybí říše vezmeme jejich lidský spor o největším sladkovodním rybím zástupci, rozhodně to nic neubere na výjimečnosti a dnes již vzácnosti jejich výskytu na naší Zemi.
Nakonec bych rád ještě pro úplnost poznamenal, že naopak délka nejmenších, zatím známých druhů ryb na naší Zemi, je v dospělosti osm milimetrů.