Vzkazy (52) – 100 let Poecilia reticulata v Evropě

1.11.2008 | Žádné komentáře

Nevím, zda je to náhoda, ale v poslední době jsem dostal již několik dotazů na léčivo s názvem entizol. Tedy, entizol je název přípravku, jehož účinnou látkou je metronidazol. Toto léčivo se využívá v humánní medicíně a působí proti parazitickým prvokům. Na otázku kde ho sehnat je tedy jednoduchá odpověď, tedy v lékárnách, nebo u veterinářů. Je možné ho obstarat i na některých akvaristických burzách, pozor ale, dá se pochybovat, zda takto zakoupená léčiva budou opravdu účinná, protože původ léku v tomto případě nemusí být rozhodně originální.

Entizol se používá v akvaristice již řadu let a je výborným prostředkem zvláště při léčení ryb z rodu Symphysodon, tedy terčovců. Používá se k likvidaci cizopasných bičíkovců z rodu Hexamita a Spironucleus.
Za mé praxe jsem se setkal s mnoha návody na dávkování a doporučovalo se mnohdy ve zcela odlišném režimu. Mohu ale s klidným svědomím napsat, že tablety, které se prodávají v lékárnách jsou použitelné v dávce 1 tableta na 50 l vody. Nevím ale opravdu, zda jsou v dnešní době všechny tablety svou gramáží shodné a tak uvedu ještě dávkování, které doporučují odborné publikace. Tam se uvádí dávka 2-4mg na 1 l vody. Je též důležité zvolit tu správnou délku koupele. U té je to podobné jako u dávkování, ale běžně se tato dávka léčiva používá na 2-3 denní koupel. Mám odzkoušeno, že po 48 hodinách je koupel dostačující. Metronidazol se střebává do krve žábrami.
Nakonec bych ještě rád uvedl, že entizol se nepoužívá k léčení ryb pouze v akvaristice, ale v hospodářských chovech je využíván též k léčbě lososovitých ryb.

100 let Poecilia reticulata v Evropě

Z dopisu od Jóži na téma paví očko jsem vyčetl, že ne vždy je věc pochopena tak, jak se v různých článcích na internetu uvádí. Z konceptu dopisu jsem usoudil, že Jóža je zřejmě ještě méně zkušený akvarista a patří spíše do akvaristického dorostu(potěru). V akvaristickém klubu jsme mladým adeptům říkali „pulci“. Moje odpověď je ale pro všechny, kteří se zajímají či někdy zajímali o chov pavích oček, gupek, pávčat, retikulátek, nebo jak se těmto akvaristickým pokladům všelijak v historii říkalo. Zmiňuji se o nich též z toho důvodu, že v letošním roce je tomu právě 100 let, kdy byly přivezeny do Evropy.

Nevím, která akvarijní rybka by se mohla za svou historii pochlubit více variantami, než právě paví očko. Nejedná se zdaleka o formy barevné, ale též o mnoho forem tvarových. Je možné jednoduše napsat, že se paví očko z důvodu tvarové variability stalo za dobu své historie velmi vděčným genetickým objektem. Dokonce si myslím, že je velice málo chovatelů, kteří tuto rybku ještě nechovali.

Popsána byla již v roce 1859 a její původní výskyt je směrován do oblasti jižní Ameriky a to do států Venezuela, Barbados, Trinidad, Brazílie, Guayana. Těch území je nepochybně mnohem více a v poslední době, např. v roce 1982, byly uskutečněny pozorování a odchyty tohoto rybího druhu na území Peru a Mexika. V různé odborné literatuře naleznete fotky divokých forem z těchto oblastí. Je možné se ale zaznamenat stáletrvající diskuzi, zda se opravdu jedná o původní druhy. U těchto divokých, nebo chcete-li přírodních forem je ale patrné, že nemají tak extrémně vyvinuté ploutve a i zbarvení je vybledlejší. Mnohé vyšlechtěné formy jsou též často mohutnější než přírodní. Přírodní výskyt těchto rybek je zřejmě ještě více hojný, než si dovedeme představit. Jejich výskyt byl zaznamenám, podle literatury i ve vodách brakických. Jejich původní velikost, ♂ 3.5 cm a ♀ až 6 cm. Půjdeme-li ale do extrémů výskytu pavích oček, můžeme je dnes již objevit ve vodách téměř na celém světě. Děje se tak za přispění akvaristů a v Evropě je můžeme spatřit na různých místech např. tam, kde je celoročně k dispozici teplá voda. Tedy v teplých přírodních pramenech či ve vodách s odpadovou teplou vodou, např. u elektráren. Jak jsem ale již napsal, to není pochopitelně jejich původní domovina. V nejednom z minulých článků jsem se zmiňoval, že jsme s kamarády před více jak čtyřiceti lety tyto rybky lovili v Olšanském rybníčku v Praze na Žižkově. Byly tam po celý rok a na jaře jsme je tam vídali opět. Opravdu nevím, zda je tam pravidelně nějaký akvarista rok co rok vysazoval, nebo zda přežily zimu. Zajímavostí je, že tento rybníček byl zřejmě součástí nějaké pražské stoky, protože vím, že v jednom místě v zimě nezamrzal. Bylo to u jakéhosi tunelu, který zřejmě vedl do pražské kanalizace.

Z pohledu chovatele jsou paví očka mnohdy tvrdým oříškem a pouze opravdu zkušení a znalí praktici mohou s jejich chovem uspět. Na tomto místě bych rád napsal, že představy o chovu těchto rybek jsou leckdy scestné a pouze neznalí začátečníci prohlašují, že tato rybka je vlastně akvaristický odpad. Nehledě na hanebnost této formulace je nutné vzít v úvahu zejména nároky na chov a hlavně znalost alespoň základů genetiky. Vždyť jenom názvy jejich forem by zaplnily tuto stránku. Kombinace variet těchto rybek je hlavně v proměnnosti hřbetní a ocasní ploutve, v jejím tvaru a zabarvení. Důležitá je též celková vitalita, tvar a držení těla. Tyto aspekty se posuzují hlavně u samečků, ale již delší dobu se též posuzují samice tohoto druhu. Hodnotí se zbarvení, vitalita a zrovna tak tvar a vybarvení ploutví. Specializace na paví očka je u některých chovatelů již mnohaletá a jsou známí takřka po celém světě. Soutěžní exponáty se zasílají na výstavy dokonce i letecky.

Zajímavostí u těchto rybek je to, a platí to i pro některé ostatní druhy živorodek, že při nebezpečí dokáží samice pozdržet nebo dokonce přerušit porod živých mláďat i o několik hodin. Běžný vrh trvá v průměru dvě hodiny a počet mláďat je velmi rozdílný. Záleží na vyšlechtěné varietě a na vitalitě samic. Již v minulých článcích jsem se zmiňoval, co může ovlivnit vitalitu ryb. Faktorů je více, ale u pavích oček je podstatná vhodná potrava a též kvalita a teplota vody. Vrátím se ale k počtu mláďat z jednoho vrhu. U prošlechtěných „kmenů“ se může pohybovat pouze kolem několika málo desítek jedinců. Existují ale formy, u kterých můžete napočítat i několik set kusů. Mám-li hovořit o vlastní zkušenosti, nejpočetnější vrh jsem zaznamenal před lety u tzv. ruských oček(sytě oranžová forma) – přes 200 ks.

Nejlepších výsledků jsem dosáhl v době, kdy jsem očkům podával kombinaci živé potravy v podobě komářích larev(černý komár Culex pipiens), nitěnky a Cyclops. Tuto kombinaci jsem doplňoval potravou rostlinnou. Vhodné jsou též kvalitní vločky rostlinného původu. V dnešní době bych jednoznačně doporučil vločky nebo tablety vyrobené ze sladkovodní řasy jménem Spirulina.
Je zajímavé, jak se na těchto rybkách pozná nekvalitní krmení a neodborná péče. Již v druhé generaci se objeví slabší jedinci a začne se projevovat tzv. efekt ohnutého těla. To je špatně!

A tak až uslyšíte, že paví očka jsou pouze do počtu či jakýsi odpad akvaristů, vzpomeňte na těchto několik řádků a věřte, že o těchto rybkách se napsaly již mnohastránková pojednání a dokonce i celé knihy.

Foto: Radek Kupča

Ohodnoťe, prosím, článek

Ještě nehodnoceno

0 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Rubriky

Kalendář příspěvků

Listopad 2008
Po Út St Čt So Ne
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930

Další příspěvky blogu

Vzkazy 2024/5

Vzkazy 2024/5

V minulém článku jsem si dovolil napsat něco o rostlinách, no a protože jsou rostliny velkou i rozsáhlou součástí akvaristiky, nemohl zůstat článek bez odezvy. V tomto případě jde o Echinodory. Echinodory jsou skutečně velmi obsáhlou skupinou rostlin využívaných v...

Vzkazy 2024/4

Vzkazy 2024/4

Jednoduše musím napsat, závidím!!! Mám tady dotaz na odchov čichavců mramorovaných, tedy Trichogaster trichopterus. Konkrétně na jejich odkrm. To byly časy! Uvedu zde tedy vše, co si o těchto krásných rybách pamatuji a na co vzpomenu.   Tak, jako jsem začínal...

Vzkazy 2024/3

Vzkazy 2024/3

O živorodkách jsem psal mnohokrát, ale také jsem objasňoval, jak to s jejich pojmenováním je, a že je to skutečně tak trochu jinak. Takže vezmeme-li například ČELEĎ Poecilidae, tedy živorodkovití, to jsou snad nejznámější akvarijní ryby, kterým akvaristé dali...

Vše dobré do roku 2024 přeje kolektiv DAJANY   Karáskové jako škodiči a karáskové jako miláškové   Karas obecný - Carassius carassius, karas stříbřitý – Carassius gibelio, karas zlatý – Carassius auratus, Závojnatka – Carassius auratus auratus, karas...

Vzkazy 2023/28

Vzkazy 2023/28

Nejprve pěkný pozdrav všem chovatelům a akvaristům zvlášť. Štědrý den se kvapem blíží a mnozí z nás si oddychnou, až zasednou ke svátečnímu stolu, že to vše mají za sebou a u mnohých teprve zavládne ta pravá sváteční nálada a chvíle klidu.   Akvaristika je ale...

Může se ryba utopit?

Může se ryba utopit?

Případný úsměv nad dnešním titulkem není na místě. Ryby se skutečně můžou utopit a dokonce se to stává v akváriích poměrně často. Tedy nejen v akváriích. Stane se to vždy, když červené krvinky v krvi přestanou mít schopnost zásobovat tělo kyslíkem. Zkušenější už...