Tedy, abych uvedl titulek na pravou míru. Pro mnohé, zvláště pro chovatele, je to slůvko běžné a srozumitelné, pro mnohé možná tajemné, pro mnohé neznámé a pro mnohé se již stalo, nebo se může stát slovo CITES dokonce noční můrou. Ale vsadím se, že jste se již téměř všichni s tímto slůvkem setkali. Jaký je tedy význam slova CITES a co pro nás znamená?
CITES – zkratka anglických slov pro Úmluvu o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Jinak se jí také říká Washingtonská dohoda či konvence. To z toho důvodu, že právě v tomto městě byla v roce 1973 podepsána.
Tato dohoda je mezinárodní a vlády jednotlivých států ji podepsaly na základě alarmujících informací, které dokazují, že se z přírody vytrácí původní druhy jak živočichů, tak rostlin. Tato dohoda se nevztahuje pouze na živé jedince, ale jsou v ní zahrnuty i neživé exempláře a výrobky z nich. Z názvu této dohody vyplývá, že se jedná o vztahy v obchodním styku, ale CITES též ošetřuje i neobchodní případy. Jedná se například o nakupování a dovážení suvenýrů vyráběných ze zvířat i rostlin z dovolené. A může se tak stát i u suvenýrů, o kterých byste nikdy neřekli, že nějaké povolení potřebují. Jde například o kožešiny, výrobky ze slonoviny, určité druhy mušliček od moře, zakoupený kaktus či utrženou rostlinu. Dokonce se může stát, že se dostanete do problémů při převozu sušených bylin či semen takto chráněných rostlin. Do této kategorie ale patří třeba i tradiční východní medicína, která je vyrobena z částí chráněných živočichů i rostlin. Jsou dobře známé lihoviny v lahvích, kde je doslova naložen celý had. Už vůbec nedoporučuji, tak jak bývalo v nedávné minulosti zvykem, dovážet například živé želvy či jiná živá zvířata z dovolené jako suvenýr. I na tyto náhodné dovozy zvířat musí být udělena výjimka a to pro každý jediný exemplář. Tato výjimka platí po celou dobu života toho určitého druhu a v případě budoucí změny majitele je nutná předložit. Tato zvířata musí být označena podle daných veterinárních předpisů. Pozor ale, v rámci EU platí jiný typ povolení(permit) než pro vývoz či dovoz takového zvířete mimo území EU. Můžete namítnout, že ještě Vaši rodiče si přivezli z Bulharska…Jiná doba, jiný mrav a hlavně i jiné postihy.
Vrátím se do roku 2005 kdy úmluvu CITES již podepsalo 169 států světa, které ji více či méně dodržují. Když jsme u těch čísel, u rostlin je výčet jednotlivých chráněných druhů již hodně přes 25 000 a u volně žijících živočichů více než 5000 druhů. Tato čísla se rok co rok mění a stále narůstají.
CITES je rozdělen do tří základních skupin:
CITES I – do této skupiny patří druhy přímo ohrožené vyhubením a je s nimi zakázáno obchodovat.
CITES II – v této skupině jsou druhy, které by mohly být vyhubeni intenzivním obchodem s nimi, a proto je nutná regulace obchodu.
CITES III – jsou to druhy, které jsou ohrožené pouze na území určitého státu. Tyto státy si sami žádají o zařazení toho kterého druhu do CITES.
Ještě připomenu, že Evropská unie zařazuje druhy z těchto tří skupin ještě do čtyř kategorií(příloh), tedy A,B,C,D.
Co pro nás tato informace znamená? Doslovná citace: „Povinná registrace zůstává zachována pro živé savce, ptáky a plazy většiny druhů z přílohy „A“ a některých druhů z přílohy „B“.“ Toto nařízení upravuje vyhláška č. 227/2004 Sb. Důsledek je jednoduchý, Každý vlastník zvířete z této skupiny, dlouhodobý držitel, ho musí zaregistrovat. Na základě této registrace je vystavován tzv. Registrační list. Tento doklad ovšem není dokladem o původu zvířete, ale doložením o registraci zvířete. Obsahuje některé údaje o zvířeti(čísla dovozních povolení, datum narození zvířete, případně i údaj o rodičích zvířete, okolnosti jeho získání…) a stává se platným dokladem v případě nutnosti prokazování původu zvířete. Registrační list platí pouze na území ČR a nepovažuje se za doklad o legálním původu exempláře.
Z toho je tedy jasné, že při zakoupení jakéhokoliv zvířete, které je uvedené na seznamu CITES, je nutné žádat doklad o legálním původu exempláře a na základě toho si ho potom zaregistrovat na příslušném úřadě(bod 2.). To je nutné brát v úvahu při nákupu zvířete jak v odborných prodejnách, tak na burzách či při osobním styku. Na tuto radu je dobré dbát, protože Vás to uchrání před možnými potížemi. Tak jako tak, dnes je to již věc paragrafů a příslušných vyhlášek. Pro ČR – zákon 100/2004 Sb.-zákon o obchodování s ohroženými druhy. K tomuto bodu se též vztahuje vyhláška o obchodování s ohroženými druhy č.227/2004 Sb..
Orgány CITES:
1. Ministerstvo životního prostředí – výkonný orgán CITES. Vydává vývozní a dovozní povolení
2. Krajské úřady, správy chráněných krajinných oblastí a národních parků, orgány rostlinolékařské péče. Provádějí povinnou registraci exemplářů a poslední z nich potom vydává osvědčení pro uměle vypěstované rostliny. Toto osvědčení se používá místo vývozních povolení.
3. Česká inspekce životního prostředí, referát druhové ochrany a CITES – kontrolní orgán.
4. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, samostatné oddělení – Vědecký orgán CITES.
Tak se na mne po přečtení dnešního článku moc nehněvejte za příliš technický obsah, ale CITES zkrátka k chovatelství patří a do budoucna bude patřit čím dál tím víc. Tento článek je ale pouze informativní a budete-li shánět další podrobnosti, obraťte se buďto na uvedené orgány, nebo použijte internet. Chtěl jsem pouze poukázat na některá úskalí, která nás při koupi nového chovance mohou potkat. Zároveň tím reaguji na některé články z internetové studny informací, které zavádějí z mnoha důvodů tyto povinnosti na slepou kolej.
Foto: interiér INTERZOO 2008
0 komentářů