Předem bych rád upozornil na jednu nemilou skutečnost, která v tomto týdnu narušila korespondenci se mnou. Na několik dnů se z neznámých důvodů odpojil internet, a až po několikeré urgenci se dalo vše do pořádku. Myslím, že jsem stačil již odpovědět na všechny dotazy, ale pokud se tak nestalo, pošlete mail znovu, rád odpovím dodatečně. Mám totiž jasnou zprávu, že se během této poruchy prokazatelně jeden dopis ztratil kdesi v nekonečném labyrintu internetu a do mé pošty prostě nedošel.

Odpověď na dopis, z kterého část dnes zveřejním, jsem si nechal jako námět pro tento článek.
Náš čtenář Pavel mi napsal dopis o problémech s rostlinami, které po zakoupení a zasazení do akvária vždy uhynou. Celou „událost“ pak popisuje těmito slovy: rostlina je nějakou dobu v pořádku a posléze se rozpadnou listy a rostlina zmizí. Pavel potom odstraní zbytky kořenů, to aby ve dně nezahnily a zakoupí další rostliny, které mají ale po nějakém čase podobný osud. Co s tím? Odpověď na tento dotaz není jednoduchá a už vůbec ne stručná.

Co vše tedy vzít v úvahu a kde začít?
Možná se Vám bude začátek mé odpovědi zdát podivný, ale nejprve je dobré se ujistit, zda kupujete opravdu rostliny, které ve vodě rostou. Tedy rostliny vodní. V odborných prodejnách se mnohdy prodávají rostliny, které se sice jako akvarijní prodávají, ale jsou to rostliny bahenní, nebo třeba takové, které pod vodou rostou pouze část svého života. Možná jste již slyšeli o různých formách rostlin emerzních, submerzních a terestrických.
O emerzních rostlinách mluvíme tehdy, začnou-li rostliny, které rostou pod vodou, vyhánět čepele listů nad vodu.
Submerzní rostliny jsou ty, které rostou celý svůj život pod vodou, nebo tak můžeme nazývat růstové období rostliny, která je zrovna ve stádiu růstu pod vodou.
O terestrické formě mluvíme tehdy, jestliže rostlina roste z trvale vlhké půdy, nebo ze substrátu, který je zaplavován pouze do výšky kořenové části rostliny.

Poslední, tedy terestrická forma se využívá v pěstírnách u velkého množství známých akvarijních rostlin(Echinodory, Anubiasy, Cryptocoryny a další). Mnohdy se v článcích uvádí, že je to špatně, a že rostliny takto vypěstované se nehodí pro zasazení do akvária, tedy pod vodu. Je tím myšleno, že rostlina vypěstovaná v terestrické formě pod vodou již není schopna růstu a uhyne. Není tomu tak a je to omyl. Jde spíše o druh rostliny, myslím tím rostliny, které jsou vůbec schopny pod vodou vegetovat. Jako příklad si vezmu velmi známý rod rostlin pěstovaných v akváriích a to Echinodorus. Tyto, snad nejznámější akvarijní rostliny, jsou v pěstírnách pěstovány ponejvíce právě ve formě terestrické a až, když ji zakoupíte v odborné prodejně se sází pod vodu do akvária.

Vyloženě submersní druhy rostlin existují též a jako takové se naopak musí pěstovat pod vodou. Jedná se o známé rody leknínovitých(Nymphaceae), kalatkovitých(Aponogetonaceae), Cabombaceae, Hydrocharitaceae, rostliny z rodu Valisnerií, Egerie, Ceratophyllum a mnohé další, které v době sucha přežívají pouze v podobě podzemních oddenků.

Je ještě velké množství rostlin, které jsou více či méně přizpůsobeny k vegetaci pod vodou, a které můžeme v akváriu použít. U mnohých jde ale právě o to, abychom alespoň částečně znali nároky na pěstování a nedivili se pak, když rostlina začne nadzvedávat krycí sklo akvária, a nebo naopak zdánlivě zcela zmizí, tedy jak píše pan Pavel, jejíž listy se rozpadnou.

O co tedy jde?
Tak jako u začátku chovu ryb, tak i u rostlin bychom měli mít alespoň částečné znalosti a než zasadíme první rostlinu, přečíst si, a nebo se alespoň poradit jak na to a jaký druh vlastně zvolit. Konkrétně u pana Pavla si myslím, že jeho kroky jsou zřejmě ukvapené a hned vysvětlím proč.

S přesazováním vodních rostlin je to totiž tak. Použijete-li rostlinu submersní, nebo rostlinu vypěstovanou terestricky, téměř vždy se po přesazení do nového prostředí začne tomuto přizpůsobovat. Běžně se tedy stane, že i sebesilnější a dekorativně bezvadná rostlina se po nějakém čase(týden či dva) začne postupně rozpadat. Pozor ale, to není známka odumření rostliny! Je to pouze přetváření dosavadní formy ze stávajícího prostředí do prostředí nového. Je nutné si uvědomit, že rostlina, kterou osadíte své akvárium, vyrostla ve zcela odlišných podmínkách a mnohdy i ve formě, kdy vodu vlastně ještě „nepoznala“. To právě u rostlin vypěstovaných terestricky. Ale stane se to i s rostlinami, které jsou přesazovány z vody do vody, tedy i s rostlinami submerzními.
Vysvětlení je jednoduché, při přesazení rostliny dojde vždy k jejímu šoku. Ano i rostliny zažívají šoky a zrovna přesazení je pro rostlinu velmi drastické. Rostlina nemá možnost se volně přemístit(až na výjimky) tak, jak to známe u živočichů. Rostlina si zkrátka vytvoří takovou formu, která je pro to které prostředí jí typická. Proto se mnohdy rostliny stejného druhu sobě nepodobají a ani zkušený pěstitel podle tvaru listu mnohdy na první pohled nepozná, o který druh rostliny jde. To mnohdy prozradí až např. její květenství, které je neměnné, a podle kterého můžeme mnoho druhů rostlin teprve definitivně určit. Co to způsobuje se můžeme dlouze dohadovat, ale je jisté, že na tvar rostliny má vliv mnoho faktorů. Jde jistě o světelné podmínky, kvalitu vody jak chemickou tak fyzickou a jistě i kvalitu a složení dna, ve kterém je rostlina zakořeněna. Tedy, rostliny stejného druhu, které ale vyrostou v různých podmínkách se mohou svou podobou značně odlišovat. Co to znamená? Mnozí z Vás jistě již tuší kam mířím. Celé to tedy můžeme názorně shrnout do jednoho odstavce.

Přesazuji-li rostlinu, zkrátím na polovinu její kořenový systém. Dělá se to proto, že rostlina tak jako tak své původní kořeny po přesazení nevyužívá. Hned po zasazení do substrátu si totiž začne tvořit nový kořenový systém a první vlásečnice se začnou tvořit prakticky hned po přesazení. Jsou ale příliš slabé na to, aby dokázaly uživit nadzemní část rostliny, která je většinou již vzrostlá. Co se stane? Nadzemní část rostliny postupně odumře, ale zároveň s novým kořenovým systémem se začne tvořit postupně nová. Ta je potom již typická pro nové prostředí. Znovu opakuji, podoba rostliny se může mnohdy velmi odlišovat. Zajímavé je, že u různých druhů rostlin je stálost tvaru různá, některé druhy rostlin s tedy mění svoji nadzemní část v závislosti na prostředí podstatně a jiné zase méně. Sám jsem pěstoval kdysi několik centimetrů velký Echinodorus quadricostatus(tedy, alespoň tak jsem ho na jedné burze tehdy zakoupil) a po několika letech jsem ho věnoval jednomu známému akvaristovi. Ten měl zcela jinak zařízené akvárium a po několika měsících z několikacentimetrového Echinodoru se vyklubal nádherný, téměř půlmetrový exemplář jiného druhu Echinodoru. Zkrátka, prostředí v mém akváriu mu nevyhovovalo a tak vlastně živořil. V každém případě jsem to tehdy bral jako dobrou zkušenost a mnohé to o pěstování rostlin napovídalo.

Právě proto si myslím, že pan Pavel dělá zásadní chybu v tom, že netrpělivě rostlinu, která se teprve chystá na růst odstraní a stále dokola opakuje svou chybu. Zkrátka, zase jde o tu příslovečnou trpělivost.
A ještě něco, z výše uvedených důvodů je patrné, že je zcela zbytečné kupovat drahé, již vzrostlé rostliny. Je jasné, že se stejně přizpůsobí novým podmínkám a jako takové se rozpadnou a vytvoří novou formu. Při koupi rostliny tedy věnujte pozornost její celkové vitalitě, správnému zabarvení a síle kořenového systému, i když kořeny před sázením budete tak jako tak zkracovat.

Foto: Vkusně osázená nádrž(INTERZOO Norimberk).