Nemoci ryb – parazitární nemoci

10.02.2008 | Žádné komentáře

Hned na začátku musím upozornit, že parazitů, kteří hospodaří na rybách je veliké, raději bych měl napsat ohromné množství. V akvaristice se pravidelně setkáváme s několika takovými infekcemi, které jsou více či méně známé, ale mám za to, že i těch několik málo druhů parazitů si mnozí pletou a tím i jejich léčbu.
Ale rád bych začal od začátku a tímto článkem alespoň naznačil problematiku parazitických nákaz.

Parazitární nemoci se rozdělují do tří základních skupin:
1. nemoci vyvolané červy – helmintózy
2. nemoci vyvolané prvoky – protozoózy
3. nemoci vyvolané členovci – artropodózy

Helmintózy jsou tedy infekce, které zapříčiní červi. Dále je ještě můžeme dělit na vnější, nebo vnitřní. Zde je dobré připomenout, že ryba nemusí být konečným hostitelem a mnohdy slouží jako mezihostitel. Všeobecně se dá ale říci, že vývoj parazitů napadajících ryby nesouvisí pouze s nimi. Jsou to například vodní ptáci, nebo ostatní vodní živočichové.

Helmintózy se dále dělí do šesti skupin. Monogenea, motolice, tasemnice, vrtejši, hlístice a pijavky. K jmenovaným asi nemusím v tomto stručném přehledu nic dodávat. Neodpustím si ale poznamenat, že mnozí zástupci těchto skupin jsou až neskutečně tvarově fantastičtí. Abych upřesnil, výtvarníci mnohých sci-fi filmů by si mohli vzít inspiraci. Myslím, že by tvarově a povahou tito zástupci hravě překonaly i ty nejbujnější fantazie.

Dovolte, abych se u této skupiny pozastavil zvláště u pijavek Piscicola geometra. Jsou to pijavky ne větší než 30 mm, které při přemnožení v přírodních podmínkách mohou způsobit velké problémy napadeným rybám. Neexistuje snad ubožejší pohled na rybu, která je doslova obalena těmito parazitickými červy. Do akvárií si můžeme tuto pijavku přenést buď jako již vyvinutého jedince, nebo v podobě vajíčka. Stačí k tomu sebemenší nečistota při třídění krmiva. Vajíčka těchto parazitů jsou kladena na různé předměty pod vodou, např. na rostlinách, kamenech, potopených kořenech atd. Vajíčka jsou dosti odolná díky kokonu, který je chrání dokonce i před vyschnutím. Této pijavky není v akvarijních podmínkách těžké se zbavit a dokonce i z napadené ryby. Pochybuji, že by mohlo v udržovaném akváriu dojít k masivnímu rozmnožení. Proč o pijavkách píši? Pijavky jsou totiž přenašeči další nepříjemné nákazy a to krevních bičíkovců z rodu Trypanosoma a Trypanoplasma, kteří se pijavkám rozmnožují v trávicím traktu. Pijavky totiž při přisátí na kůži ryby dokáží vyloučit do rány látky, které zabraňují srážení krve a s nimi též tyto bičíkovce. Krom samotné destrukce míst po napadení přenášejí tak pijavky z ryby na rybu další nežádoucí mikroorganismy způsobující druhotné potíže. Přes malou pravděpodobnost masivní nákazy těchto parazitů v akváriu musím ale upozornit, že například u plůdku kaprů postačí již pouze několik jedinců k tomu, aby došlo k jeho úhynu. Dokážete si sami představit, co by několik takových pijavek udělalo s malými akvarijními rybkami.

Protozoózy, prvoky způsobené infekce. Tato skupina má největší počet zástupců. Je dobré poznamenat, že i odborné knihy, zaměřené na cílené skupiny ryb, uvádějí pouze hlavní zástupce. Na demonstraci všech známých zástupců by jedna kniha rozhodně nestačila.
My si můžeme ale říci, že právě do této skupiny patří snad nejznámější parazitické onemocnění akvarijních ryb a tím je Piscinoodinióza. Píši o ní právě proto, že je často zaměňována s další častou infekcí, Ichtioftiriózou známou jako „krupička“.
Piscinoodinioózu způsobuje prvok Piscinoodinium pillurale. Parazituje na povrchu rybího těla, ploutvích a žábrách. Pozor, důležitý údaj: jeho velikost je maximálně jedna desetina milimetru. A tím se na první pohled liší podstatně od druhého parazita, totiž nálevníka Ichthyophthirius multifiliis(kožovce, tzv. krupičky), jehož trofonti mohou dosáhnout velikosti až jednoho milimetru.
Až na tento rozdíl jsou příznaky onemocnění skutečně podobné. Ryby se otírají o kameny a různé předměty. V dalším stadiu přestávají žrát a při pokročilé infekci se dusí.
Dobrá rada: při diagnóze kožovce dobře pomáhá zvýšená teplota. Sám zahřívám vodu na 33°C. Na rozdíl od oodiniózy se můžete kožovce docela dobře tímto způsobem zbavit. Zvolíte-li ale takovou léčbu, je nutné vydatně vzduchovat. Nezapomínejme, že v takto teplé vodě je minimální obsah kyslíku.
V posledních několika desetiletích, tedy v době, kdy se dostaly do Evropy importované ryby z asijských líhní, se objevily v našich chovech tropické druhy podobných parazitů, které jsou mnohdy velmi těžce léčitelné a neplatí na ně žádné dostupné postupy. Musím napsat, že se v běžných podmínkách od námi známých parazitů těžce odlišují.
To je ale úkol specialistů, vědců, kteří se problematikou parazitárních nemocí zabývají. Do té doby, než se objeví na trhu dostupný a vyzkoušený lék, je nutné zkoušet a kombinovat.

Do skupiny protozoóz patří též například známé onemocnění pod názvem hexamitóza způsobené bičíkovcem Hexamita salmonis. Chovatelé diskusů znají dobře toto onemocnění a je znám též lék. Nejčastěji se používá léčivo na bázi metronidazolu, entizol.

Dále bych rád jmenoval známou „neónkovou nemoc“ pleistoforózu. Ta má původ v mikrosporidii Pleistophora hyphessobryconis. Všeobecně je známo, že lék na tuto nemoc prozatím nebyl propracován a doporučuje se likvidace zbylé obsádky akvária a jeho důkladná desinfekce. Rád bych ale upozornil, že předcházení, nejen této nemoci, je opět ve známých pravidlech akvaristiky. Jedná se o stále dokola zdůrazňované zásady a to důslednou karanténu importovaných ryb, kvalitní a pestrou stravu, udržovat chovné zařízení v čistotě a ryby v dobré kondici.

Další nákazou z oblasti Protozoóz je Chilodonelóza. Je to klasická infekce zanedbaných akvárií. Nálevník Chilodonella piscicola je totiž nejspokojenější v chladné vodě a tam, kde je nedostatečné osvětlení. K masivním infekcím může dojít právě v akváriích s tropickými rybami, kde není zajištěna teplota nad 20 °C. Tento nálevník způsobuje masivní infekce žáber a kůže. Ryby s napadením žáber jsou apatické, shromaždují se u hladiny a lapají(troubí) po vzduchu. Následky zanedbané léčby jsou nám již známé: postupné vyčerpání a úhyn.
Pomůže malachytová zeleň či formaldehydové lázně, případně kombinace těchto dvou přípravků.

I když jsem si myslel, že v dnešním článku již problematiku parazitických onemocnění ukončím, je tato oblast, i při stručném pojednání natolik rozsáhlá, že se jí budu věnovat ještě v článku příštím.

Foto: zajímavá ryba z povodí řeky Amazonky – Osteoglossum bicirrhosum známá pod jménem Arovana. Je to skvost, ale do běžného akvária je bohužel nevhodná pro její velikost. Dorůstá až do 120 cm.

Ohodnoťe, prosím, článek

5/5 (1)

0 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Rubriky

Kalendář příspěvků

Únor 2008
Po Út St Čt So Ne
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
2526272829  

Další příspěvky blogu

Vzkazy 2024/5

Vzkazy 2024/5

V minulém článku jsem si dovolil napsat něco o rostlinách, no a protože jsou rostliny velkou i rozsáhlou součástí akvaristiky, nemohl zůstat článek bez odezvy. V tomto případě jde o Echinodory. Echinodory jsou skutečně velmi obsáhlou skupinou rostlin využívaných v...

Vzkazy 2024/4

Vzkazy 2024/4

Jednoduše musím napsat, závidím!!! Mám tady dotaz na odchov čichavců mramorovaných, tedy Trichogaster trichopterus. Konkrétně na jejich odkrm. To byly časy! Uvedu zde tedy vše, co si o těchto krásných rybách pamatuji a na co vzpomenu.   Tak, jako jsem začínal...

Vzkazy 2024/3

Vzkazy 2024/3

O živorodkách jsem psal mnohokrát, ale také jsem objasňoval, jak to s jejich pojmenováním je, a že je to skutečně tak trochu jinak. Takže vezmeme-li například ČELEĎ Poecilidae, tedy živorodkovití, to jsou snad nejznámější akvarijní ryby, kterým akvaristé dali...

Vše dobré do roku 2024 přeje kolektiv DAJANY   Karáskové jako škodiči a karáskové jako miláškové   Karas obecný - Carassius carassius, karas stříbřitý – Carassius gibelio, karas zlatý – Carassius auratus, Závojnatka – Carassius auratus auratus, karas...

Vzkazy 2023/28

Vzkazy 2023/28

Nejprve pěkný pozdrav všem chovatelům a akvaristům zvlášť. Štědrý den se kvapem blíží a mnozí z nás si oddychnou, až zasednou ke svátečnímu stolu, že to vše mají za sebou a u mnohých teprve zavládne ta pravá sváteční nálada a chvíle klidu.   Akvaristika je ale...

Může se ryba utopit?

Může se ryba utopit?

Případný úsměv nad dnešním titulkem není na místě. Ryby se skutečně můžou utopit a dokonce se to stává v akváriích poměrně často. Tedy nejen v akváriích. Stane se to vždy, když červené krvinky v krvi přestanou mít schopnost zásobovat tělo kyslíkem. Zkušenější už...