Jestliže jsem v minulých dvou článcích popsal mechanické a fyzikální příčiny nemocí, dnes bych se rád zmínil o zbývajících dvou vnějších příčinách a těmi jsou chemické a biologické.

Chemické příčiny nemocí

Všichni dobře víme, jak je dnešní prostředí zatíženo chemikáliemi různého typu. Ať jsou to hnojiva, ochranné látky proti hmyzu na polích, prací prášky, mycí prostředky, exhalace a mohl bych jmenovat ještě pěkně dlouho. Ze všech těchto používaných prostředků se vinou nesprávného používání mnohdy stane hrozba pro životní prostředí a tím pochopitelně i pro veškeré živočichy. Ať přímo, nebo nepřímo, například hromaděním chemických látek v potravinovém řetězci. To pochopitelně postihne i rybí populaci v přírodě. U ryb je toto nebezpečí o to hrozivější, že jejich přirozené životní prostředí, voda, je dobrým rozpouštědlem pro mnoho chemikálií a tak se často právě ve vodě začnou tyto chemikálie hromadit. To je právě příčinou přímého ohrožení rybí populace.
Je možné, aby se z podobných důvodů dostaly chemikálie také do akvária? Odpověď je jednoduchá, ano. Možná si mnozí ani neuvědomí, jak nebezpečné pro ryby v akváriu jsou například výpary ředidel při lakování některými druhy barev. Otravu může způsobit i prostředí nasycené kouřem z cigaret. Stačí, aby byl v té samé místnosti umístěn vzduchovací přístroj a do akvária se dostane z kouře mnoho toxických látek.

Nejde ale zdaleka pouze o prostředí, ve kterém je akvárium umístěno. Mnohdy si můžeme takový malér způsobit sami, např. vložením nevhodného dekoračního předmětu přímo do akvária(špatně ošetřený kořen, nebo kameny či mušličky od moře), nebo použitím závadné vody. Mnohokrát jsem upozorňoval na to, že by se měly při pravidelné údržbě akvária měřit základní hodnoty vody. Měřit pravidelně kyselost vody, tedy pH, je přímo nutností. Velké výkyvy hodnot pH jsou závadou a zároveň signalizací, že se v akváriu cosi děje.

Časté výkyvy pH hodnot se také projevují ve vodě měkké. Zjednat nápravu není až tak jednoduché, jak by se na první pohled zdálo. Větší stability vody měkké se může docílit buď stabilizátory, nebo pravidelnou výměnou části vody. Na trhu se v odborných obchodech dají sehnat různé přípravky pro úpravu měkké vody do stabilizovaných hodnot a záleží jen na Vás, jaké si zvolíte. Pozor při úvaze, jak stabilizovat vodu v akváriu. V případě měkké vody je obvyklé, že se hodnoty pH pohybují směrem do kysela. Během několika hodin se může stát, že hodnoty klesnou pod pH 4. To je kritické a v takto kyselé vodě dochází brzy k úhynu ryb. Na rybách v tomto případě můžete pozorovat jakési šedé cáry. Jsou to právě zbytky ochranného slizu, který se v takto kyselé vodě naruší.
V tomto případě mohu z vlastní zkušenosti doporučit přípravek pH BASIC, z dílny fy. DAJANAPET, který umí podle potřeby kyselost vody nastavit a udržet na té správné hodnotě. Pozor ale! Takové prostředky nejsou samospasitelné. Je nutné brát v úvahu skutečnost, že ošetřená voda je vlastně uměle držena v určitých mantinelech a tak se k ní musíme také chovat. Myslím tím její častou kontrolu a při výměně části vody upravit na původní hodnotu.

Ta druhá možnost je asi ta jednodušší a rozhodně ne ta horší. Jde o častější výměnu vody v pravidelných intervalech.
Je jen na chovateli, aby si periodu výměny vody vyzkoušel a potom aplikoval. Není-li ale akvárium přerybněné, povětšinou postačí pravidelná obměna části vody při údržbě jednou týdně.
Volal mi kdysi kamarád, abych k němu hned přijel. Byl jsem svědkem, jak se po výměně vody změnilo akvárium v otřesný hřbitov. Po rozboru vody v laboratoři se později zjistilo, že se v ní objevily fenoly. I takové nemilé překvapení Vás může potkat. Proto je důležité doplňování vody kontrolovat, i když se odebírá z vodovodní sítě. V čerstvé vodě se dá někdy zjistit odchylka od normálu na první pohled. To když se při napouštění začne na hladině tvořit pěna(ihned přestat doplňovat vodu!), nebo není-li voda průzračná. Ten druhý případ bývá ale většinou z hlediska zdraví ryb neškodný, protože jde většinou o mechanické znečištění, které rybám neuškodí, je ale velmi nepříjemné z hlediska estetického a je nutné dát dobrý pozor na filtrační hmotu, kterou je třeba proprat hned, když je voda v akváriu opět čirá. Zkušení chovatelé si nechávají vodu odstát do druhého dne v připravené nádrži. V tomto případě vyloučíte mnoho problémů.

Biologické příčiny onemocnění

Do této kategorie patří napadení ryb plísněmi, bakteriemi, patogenními viry a v akváriích dosti často i parazity. Toto téma je v podstatě nevyčerpatelné, ale rád bych upozornil na prvotní projevy těchto biologických příčin.
Velmi zjednodušeně se dá říci, že běžně se vyskytující plísně, tak jak je známe z akvárií, se projevují jako bělavé či šedé chomáčky na pokožce ryb. Mohou se projevit u jediné ryby a nebo jako infekce na těle celé rybí obsádky. To je ale vzácností a děje se tak zejména v zanedbaných akváriích, kdy prudké poklesy pH mohou narušit ochranný sliz. Proti plísním existuje mnoho léčiv od různých výrobců. Při léčbě se postupuje podle návodu každého výrobce. Ještě něco bych rád uvedl. Onemocní-li jediná ryba z akvária, je dobré ji umístit do karanténní nádrže a léčit samotnou. Onemocní-li většina ryb v akváriu, léčíme ryby v akváriu samotném s tím, že provedeme razantní údržbu celé nádrže. Je nutné odstarnit z filtru filtrační hmotu, zvýšit teplotu alespoň o tři stupně Celsia a omezit dávky krmiv na minimum. Jsou-li ryby dospělé, po dobu léčby krmiva nepodáváme.

Bakteriální nákaza na povrchu ryby je povětšinou také projev až druhotný. Jak bylo již uvedeno, stane-li se, že ryba či celá rybí obsádka bude oslabena např. poklesem teploty, nízkým pH v akváriu, nebo poraněním od agresivní ryby(dravce), může se napadení bakteriemi projevit jako infekce a zasáhnout většinu ryb. Jinak se postup léčby praktikuje jako u plísní. Jen prostředky jsou jiné a řídíme se vždy radou výrobce. Pozor, nikdy nepoužívejte léčiva prošlá! Při léčbě bakteriálního napadení se používají povětšinou antibiotika.

Viditelné bakteriální napadení se projevuje povětšinou šedavým povlakem na povrchu těla ryby či na očních bulvách. Snadno lze též rozpoznat bakteriální rozpady ploutví. Pro akvaristu je ale největším problémem určit správně typ bakterie. Již jsem se zmiňoval, že bakterie nelze určit, až na výjimky, pod mikroskopem a tak je nutné použít vyšetření metodou namnožení bakteriálních kultur v laboratorních podmínkách. Nemáme-li tuto možnost, musíme se spolehnout na svoje vlastní zkušenosti. Pro začátečníky bude nejlépe, poradí-li se se zkušeným akvaristou.
Možná pro Vás bude zajímavostí, že léčba ryb neprobíhá pouze přidáním medikamentu do vody. Jedná se o lázně s různě dlouhou dobou trvání. Rozdělují se na ponořovací, krátkodobé a dlouhodobé. Léčiva se ale podávají též v potravě, nebo se u větších druhů ryb aplikují pomocí injekční stříkačky zavedením sondy do žaludku.
Na jedno bych ještě rád upozornil: při jakékoliv léčbě věnujte zvýšenou pozornost momentálnímu zdravotnímu stavu ryb a jejich bezprostřední i dlouhodobé reakci na aplikovaná léčiva.

Příště se zmíním o parazitických nákazách.

Foto zaslal pan Stanislav Hovorka z Hořic: Eichhorna crassipes – květ