V reakci na dotaz jsem se v minulém článku dostal až k oslabení rybího organismu vlivem prudkého poklesu teploty vody v akváriu a následnému propuknutí nemoci. Jak se nemoci ryb rozdělují?
Nemoci nakažlivé: jedná se o nákazy bakteriální, plísňové a virové.
Nemoci nenakažlivé a nakonec nemoci parazitární.
Toto rozdělení je celkem jasné, ale budeme-li se touto problematikou zabývat podrobněji, dostaneme se blíže původu různých nemocí. Řekněme si, jaké mohou mít příčiny:
Nevhodně volená strava, zanedbaná hygiena celého akvária, podchlazení, ale naopak i přehřátí vody, stresové prostředí, nevhodná kombinace chovaných druhů a velmi důležitý, i když v akvaristice tolik opomíjený, je obsah kyslíku ve vodě, což též souvisí se zanedbáním údržby. Nedobrý zdravotní stav ryb může mít též původ v jejich genetickém vybavení.

Nízký obsah kyslíku ve vodě je příčinou mnoha zdravotních komplikací ryb a nejen akvarijních. Je velmi důležitý při vývinu plůdku a vlastně po celý jejich život. Přičemž platí, že ryby z tropických vod jsou k menšímu obsahu kyslíku ve vodě tolerantnější. Obecně se dá říci, že čím teplejší voda, tím menší obsah kyslíku je v ní obsažen. Zrovna tak, že tekoucí voda má obsah kyslíku vyšší než voda stojatá. Z toho tedy logicky vyplývá, že tekoucí, chladná voda(horské prameny), má obsah kyslíku oproti stojatým tropickým vodám podstatně vyšší. Znáte-li etologii té které ryby, můžete si poměrně snadno odvodit její náročnost na kyslík a podle toho pak vybavit akvárium potřebnou technikou. Je dobré si připomenout, že spotřeba kyslíku se při rozborech dělí na CHSK – chemická spotřeba kyslíku a BSK – biochemická spotřeba kyslíku. Jde zkrátka o to, co ovlivňuje pokles obsahu kyslíku ve vodě a v jakém časovém úseku. Podle toho se dá dobře určit mnoho věcí a zároveň nastavit třeba i krmný režim. Vždyť při překrmování jde právě o hromadění zbylého krmiva a exkrementů ryb. Vzniká tak eutrofizované (nadměrně nasycené prostředí zejména fosforem a dusíkem) prostředí, ve kterém je pro vznik nemocí ideální klima. Je jasné, že se v takovém prostředí ryby začnou dusit a záleží pouze na náročnosti určitých druhů ryb na obsah kyslíku, které z nich uhynou jako první. Ryby ve vodě s nedostatkem kyslíku mají podobné příznaky jako při otravě. Lapají(troubí) u hladiny po vzduchu, čímž se velmi rychle vyčerpávají, jsou apatické k potravě, malátné a posléze hynou. Pozor, může se tak stát i během několika hodin.Toto se děje hlavně v zanedbaných akváriích právě díky zvýšené spotřebě kyslíku při bakteriálním rozkladu nahromaděných organických látek.
Pozor také na nevýrazný, ale trvalý pokles kyslíku ve vodě. Ten může být sice pro oko začínajícího akvaristy skryt, ale pro ryby je též nebezpečný. Tento stav je značně vysiluje a to, jak již víme, vede k celkovému oslabení organismu a posléze napadení infekcí.

Je tedy dobré dbát na dobrou hygienu akvária, pravidelně detrit odkalovat, vodu obměňovat, dostatečně filtrovat a tím zajišťovat i její pohyb. Potom se nemusíme kritického stavu ryb obávat.

Nedostatek kyslíku ve vodě patří k tzv. fyzikálním příčinám vzniku nemocí ryb. K těm můžeme ještě přiřadit například poranění el. proudem, příliš vysokou či nízkou teplotu vody, enormní změnu kyselosti vody, tedy pH a např. i působení atmosférického tlaku.
K fyzikálním příčinám vzniku nemocí můžeme ještě přiřadit mechanické, chemické a biologické příčiny.

Mechanické příčiny onemocnění
Již z názvu je patrné, že jsou zaviněny působením mechanické síly na organismus. Stane se tak při odření ryby o předmět v akváriu, nevhodném zacházení, při kterém můžeme zavinit i zlomeniny, různé zhmožděniny, nebo dokonce krvácivé rány.
Potíže se zdravotním stavem mohou nastat též při přelovování ryb a při různé manipulaci s nimi.
Může se to stát třeba i zkušenému akvaristovi při lovu ryb síťkou. Stačí ji nechtěně přimáčknout ke sklu akvária. Je též důležité, z jaké látky je síťka vyrobena. Měla by to být měkká, neostrá tkanina. Mnohdy se setkávám s různými výrobky z umělin, které jsou již na omak drsné a nepoddajné. To je špatně. Pozor též na ostré předměty(např. ostré dekorační kameny), které se sem tam v akváriích objevují.
Když to není nutné, není též dobré brát ryby do ruky. To vše může způsobit mechanické zranění, nebo otření ochranného slizu z těla ryby.

Při nevhodně volené obsádce akvária, si můžete již po chvíli všimnout soubojů ryb. To vede též ke vnějším poraněním a jde-li o agresivní druhy, může dojít až k úhynu. Signalizují to otřepané okraje ploutví a nepatrné oděrky na těle ryb. Zajímavé je, že si nemusíte u některých druhů ryb soubojů vůbec všimnout. U těch, které mají kupříkladu noční aktivitu, se útoky soustředí do nočních hodin. Druhý den se potom jen divíme, co se s rybami stalo. V takovém případě je nutné ihned ryby oddělit a těm poraněným zvýšit teplotu alespoň o tři až pět stupňů C. Nemusíte hned aplikovat preventivní chemickou ochranu, jak se mnohdy v poučkách uvádí. Když, přidává se pouze nízká dávka soli. V tomto případě postačí vrchovatá lžička na deset litrů vody. Zvýšíte tak tvorbu ochranného slizu u ryb. Stane-li se ale, že poraněná ryba je na tom zle, tedy, je značně potrhaná, aplikujte v karanténní nádrži desinfekční prostředek na bázi FMC.

V akváriu s poraněnými a léčenými rybami je dobré zavést mimořádný režim. Potravu omezit pouze na minimum, nebo omezit zcela, a zvýšit pečlivost při údržbě akvária. Jeden týden je pak dosti dlouhá doba na to, abyste zjistili, zda u poraněných ryb nepropukne druhotná choroba. Začnou-li se rány či roztřepené ploutve zacelovat, můžete pozvolna zavést v akváriu normální režim. Do společné nádrže je dobré rybu vpustit, až bude zcela v pořádku.

Ještě si neodpustím připomenout to, na co jsem již mnohokrát upozorňoval. Nově zakoupené ryby nevpouštíme do akvária hned, ale nutně karanténujeme. Právě u nich se vinou náhlé změny prostředí může projevit nemoc, s kterou můžete mít trable.

Příště si řekneme něco o chemických a biologických příčinách vzniku nemocí.