V tom prvním případě jde snad o nejzákladnější a možná první problém, s kterým se začínající akvarista setká. Jde o tzv. bílý zákal. Někdy se mu také říká šedý zákal. Tuto otázku jsme na našich stránkách řešili již mnohokrát.
Jedná se o přemnožení nálevníků v nově založeném akváriu, tedy v čerstvé vodě. Upozorňuji, že nejde o nic tak výjimečného a tomuto zákalu se dá docela dobře čelit, ale ještě lépe je mu předejít. Jde zkrátka o akvaristickou disciplínu hned od začátku. Již jsem to mnohokrát připomínal. Jsou to právě ty výchozí zásady, kterých je nutné se držet. Tedy: po napuštění vody do nově založeného akvária je dobré zasadit rostliny, zapnout topení, osvětlení a filtr. To je vše. Když se na takové, ještě prázdné akvárium vydržíte dívat celý týden, uděláte jen dobře. V opačném případě se stanete možná v krátké době majiteli akvária s šedavou vodou, skrz kterou není vidět na druhou stranu akvária. Stane se to tím, že předčasně umístěné ryby v akváriu začnete i krmit. Bojím se odhadnout, kolik vloček či jiné umělé potravy začínající akvarista na hladinu nasype. Když budu ale smělý a odhadnu, že v té první fázi překrmí, nebudu asi daleko od pravdy.

Ryby v čerstvé vodě mají velkou chuť na žrádlo a tak je nadšený majitel spokojen jak nádherně baští. Tedy ještě malinko přidá…No a problém je na světě. Nejen, že rozkládající se zbylé krmení slouží mikroorganismům jako výborná potrava, ale přidejte ještě rozkládající se exkrementy ryb, které mají co odkládat, protože jak je výše napsáno, apetit je v čerstvé vodě výborný. Tím vytvoříte z akvarijní vody výživnou polévku, po které se nálevníci mohou přímo utlouct, neváhají ani vteřinu a začnou s invazivním množením. Jde tedy o porušení jednoho ze základních pravidel akvaristiky, tedy – nepřekrmovat!
Je nutné ještě dodat, že jakási biologická rovnováha či biorytmus, se začne tvořit ihned. V novém akváriu však začne fungovat v plném rozsahu až tak po měsíci či dvou, možná déle, podle podmínek. Po tu dobu se snažte ryby držet raději na dietě. Jakmile se v akváriu začnou tvořit kolonie bakterií, které pomáhají též filtraci vody, je možné začít krmit normálními dávkami.

Celý proces aktivace biorytmu lze urychlit přidáním tzv. biofiltru do čerstvé vody. Jde o tekutinu či tabletu, která dodá do čerstvé vody potřebné bakterie, ty se během několika málo dní rozmnoží a začnou plnit svou důležitou funkci.
Ještě je dobré dodat, jak se takového zákalu zbavíme. Jde o jednoduchý zásah do života v akváriu. Přestaneme ihned dodávat do akvária jakékoliv krmení, vypereme filtrační hmotu a filtr zapneme na nejvyšší výkon. A ještě důležitou věc. Nevyměňovat vodu! Budete-li zákal léčit tím, že odsajete stávající vodu a doplníte novou, čerstvou, nikdy se zákalu nezbavíte! Nechte zkrátka pracovat filtr a užitečné baktérie a již po několika dnech uvidíte výsledek.

To je zároveň odpověď pro paní Věru. Pozor tedy, žádný záhadný zákal. Protože jste se snažila zbavit Vaše nové akvárium zákalu opakovanou výměnou vody, zapříčinila jste tím stále se vracející situaci. Vodu tedy nevyměňujte a dodržte postup výše uvedený. Uvidíte, že to pomůže.

A ještě něco: do nově založeného akvária nedávejte mnoho ryb! Přerybnění je také velký prohřešek. Jakého pravidla se tedy držet? V tomto případě je dobré dodržet zásadu: lépe méně než více. Větší množství ryb potřebuje více potravy a vylučuje více exkrementů. Tím zatěžuje nové prostředí, které se ještě neumí bránit nadměrnému množství dusíkatých látek a krom zákalů může po krátké době nastat další malér a tím je otrava celého akvária.

Tajemná nemoc

Ono je téměř vždy velmi těžké posuzovat podle popisu, na dálku, nemoci ryb. Jde zkrátka o tu správnou diagnózu, ale věřte, že určování nemocí a léčba akvarijních ryb je jedna z velmi složitých disciplín. Zvláště v poslední době, kdy se celosvětový obchod s rybami tak rozšířil. Do akvárií se dostaly nové nemoci, které se teprve učíme rozpoznávat, natož léčit. V mnoha případech je nutné mikroskopické vyšetření, nebo laboratorní výbava. Všeobecně jsou známy takové nemoci jako např. krupička, plíseň, bakteriální rozpad ploutví…a ještě mnoho dalších, ale pozor! Všechny tyto jakž takž známé nemoci jsou součástí velmi rozsáhlé vědecké disciplíny, která není rozhodně snadná. Všichni, kdo se již delší dobu zabýváme akvaristikou můžeme potvrdit, že i zkušení akvaristé se mnohdy v diagnóze spletou a léčí chybně. To právě z toho důvodu, že si jsou mnohé příznaky nemocí podobné a tak se snadno zamění. Zvláště, jedná-li se o začínajícího akvaristu. V mnoha případech, jde například o profesionální líhně, je lépe svěřit diagnózu odborné laboratoři, protože včasné a správné určení choroby může zabránit hromadnému úhynu ryb a tím také velké ekonomické škodě.

Představte si ale pojednání o základních příčinách nemocí ryb, ve kterém bych se měl rozepsat o plísních, virech, baktériích, červech, plžích, mlžích, prvocích, o hmyzu, dědičných chorobách a třeba i další pojednání o problémech při rozmnožování ryb. Každá tato disciplína je prakticky samostatný vědecký obor. Profesionálové v něm jsou vědci virologové, ichtyopatologové, parazitologové, bakteriologové a mnozí další. Velmi důležitá je též znalost chování toho určitého druhu chovaného živočicha, tedy etologie.
Sleduji často, jak se kolega Slávek Filip snaží fundovaně a na základě neúplných informací mnohdy až jasnovidně objasnit příčiny a případnou léčbu nemocí ryb ve Vašich akváriích. Věřte, že je to nesnadný a mnohdy nevděčný úkol, ale naše snaha je doufám alespoň něco platná a z Vašich dopisů vím, že se nejednou povedlo takto na dálku blížící se katastrofu zastavit.

Ale proč se vlastně o nemocech takto zeširoka rozepisuji? Snažím se tím objasnit další domnělou záhadu. Jde o nemoc, která se objevila zčistajasna u akvaristy, který se o akvárium dobře stará, krmí pouze umělou stravou a v poslední době do akvária nepřinesl žádnou novou rybu, ani rostlinu. Podivuje se tedy, jak je možné, že jeho ryby onemocněly. Kde se tedy ona záhadná nemoc vzala?
Ještě než objasním tento případ, rád bych se vyjádřil k nemoci samotné. Jedná se podle popisu našeho čtenáře zřejmě o bakteriální povlak na celém těle ryby. Bohužel neposlal foto, ale myslím, že je to celkem jasné. Z dopisu jsem ještě vyčetl, že jde o onemocnění v pokročilém stádiu, protože určitá místa na těle ryb jsou podle popisu již zakrvavělá.

U ryb se vyskytuje, tak jako u všech ostatních živočichů, mnoho skrytých nemocí. Nemusí tedy hned jít o příčiny, které jsou na první pohled patrné. Říká se jim nemoci latentní. Tyto choroby jsou povětšinou pro naše oko „neviditelné“, ale mohou se projevit při nějaké změně v chovu ryb. V tomto případě jde o oslabení organismu při extrémním poklesu teploty vody. Ještě je dobré dodat, že tyto nemoci jsou prakticky v neustálém souboji s organismem a za normálních podmínek se s nimi organismus dokáže vyrovnat. Dojde-li však k jeho oslabení, nebo vyvolá-li to nějaká mimořádná událost, nemoc se projeví. Někdy se uvádí, že nemoc se projevila až jako druhotná. Co to znamená? Jde právě o to, že prvotní je například, jako u této nemoci, ztráta části ochranného slizu, který je u ryb důležitou ochranou. Ryba se tak nachází v situaci, kdy se na ní mohou projevit „spící“ nemoci. V řadě čekají různé druhy plísní a baktérií. V neposlední řadě též např. parazitické nákazy.

Pokračování příště