Biotopní akvárium
Už samo toto pojmenování je protimluvem, protože takové akvárium se ve své podstatě zhotovit nedá. Co by mělo vlastně biotopní akvárium splňovat? Všeobecně je známo, co to vlastně biotop je. Jen pro osvěžení připomenu, že je to vlastně ten nejmenší prostor, ve kterém daný živočich či rostlina žije. Může to být tedy docela malý prostor, ale může to být také rozlehlá část Země. Tato území podléhají během roku mnoha změnám, ať je to střídání ročních období v mírném pásmu, období dešťů v tropech, nebo v jiných částech světa naopak pravidelné požáry. Co vše bychom museli simulovat, abychom se alespoň přiblížili zhotovením biotopního akvária realitě. Jistě existují velmi drahé simulace v laboratořích vědeckých pracovníků světového významu, ale to v tomto článku nemám na mysli.
Tímto článkem reaguji na dopis, který jsem obdržel mezi svátky koncem minulého roku. Ten mimo jiné obsahoval prosbu o radu jak zhotovit biotopní akvárium a to konkrétně z povodí řeky Amazonky. I kdybych měl pytel dobré vůle, na tento dotaz se v kladném slova smyslu prostě odpovědět nedá. Lze se do jisté míry přiblížit a napodobit pouze několika segmenty, několika přírodninami určité místo v přírodě, které máme zrovna na mysli, ale i tak si netroufám říci, na kolik procent se nám to může vůbec podařit. Je pochopitelné, že existují oblasti, kde se během ročního období mění situace minimálně. Například uvedu africké jezero Tanganika, ale i tam jsou specifika, která prostě do velmi omezeného prostoru akvária nevměstnáte. A dále, nejde zdaleka jen o dekoraci či vybavení akvária, lze napsat, že opravdové biotopní akvárium by muselo splňovat i biologické předpoklady. Tedy nejen chované živočichy, ale i jejich potravu…Půjdete-li v myšlenkách takto do důsledku, nedostanete se zdaleka ani do poloviny výčtu nároků a zjistíte, že to vlastně ani není možné.
Dovedu si představit, že se na výstavách, ve školách atd. podobné pokusy v rámci výuky a demonstrace zřizovat mohou, ale u takových pomůcek je nutné upozornit právě na tu skutečnost, že se jedná o malou část, o výsek biotopu. Jinak je celá tato práce zavádějící a spíše uškodí, než cokoliv objasní.
Nerad bych komukoliv bral elán, naopak se velmi přimlouvám za to, aby se co možná nejvíce akvaristů o takové akvárium pokoušelo byť pouze teoreticky. Myslím, že neexistuje lepší výukový program. Však se pokuste sehnat informace o jakémkoliv biotopu a nemusím chodit daleko. Kolik z nás ví, co vše mají společné rostliny s živočichy, kteří žijí ve společenství např. nedaleko Vašeho domu? Co ovlivňuje jejich život? Na čem jsou závislí a jaké jsou jejich vzájemné vztahy a jaký je jejich potravní režim?
Dostanete se do víru otázek, které Vás budou nutit ke studiu a to je dobře.
A nakonec zdánlivě kritického článku ohledně biotopních akvárií bych rád napsal, že jakákoliv snaha o pochopení života chovanců v našich akváriích v jejich domovině je velmi zajímavá a potřebná. Zvláště, když si takové poznatky nenecháme pro sebe a předáme je dále. To by měla vlastně být, krom estetické hodnoty, podstata akvaristiky.
Odkrmení potěru čichavce modrého. Dotaz paní Lenky.
Předpokládám, že jde o rybu Trichogaster trichopterus trichopterus. Je to běžný druh čichavců, kteří v našich akváriích žijí již pěknou řádku let. Jejich množení není nijak zvlášť složité, až na několik zásadních bodů. Konec konců, když si pročtete pozorně odpovědi na dotazy kolegy Slávka Filipa, myslím, že již o tomto tématu psal. Ale přece jenom několik řádků.
Výtěr těchto čichavců není nikterak složitý a vlastně si ho řídí sami, ale asi se ptáte na to, jak a hlavně čím potěr odkrmit. Já mám zkušenosti takové: potěr je velmi drobný a tak potřebuje drobnou stravu. V knihách se píše, že se dá potěr odkrmit kapaným vařeným žloutkem, ale mně se to nikdy nepodařilo. Alespoň ne tak, jak bych si přál. Tito čichavci mají totiž mnoho jiker, z kterých se dá odchovat i mnoho potěru. Už si přesně nepamatuji rekordní výtěr, ale co si pamatuji, odchoval jsem z jednoho tření přes dva tisíce jedinců. Upozorňuji, je to odhad, ale asi se příliš od skutečnosti nevzdaluji. Sami si tedy můžete odvodit, kolik drobného krmení takové množství potěru potřebuje. A nejde jen o potravu. Důležitý je též prostor. Po několika dnech budete nuceni obměnit část vody ve vytíračce za čerstvou, odstátou. Potěr a vůbec zástupci tohoto rodu totiž poměrně s úspěchem zatěžují akvárium svým detritem. Všeobecně se dá napsat, že takové množství potěru je doslova „mlýn na žrádlo“. Jejich trávení je však velmi rychlé a nedokonalé. Co to znamená? Potěr toho hodně spolyká, ale také hodně odloží. Denní odkalování a údržba je samozřejmostí.
A teď k samotnému odkrmení. Předpokládám, že nemáte přehled o přírodní potravě kolem Vašeho bydliště, abyste si opatřila zlato akvaristů a tím je vířník. Jestli víte o jeho výskytu, máte to nejlepší co můžete takovému potěru nabídnout. Ale s vířníkem je to čím dál složitější a jeho výskyt omezenější. Opatřete si tedy laboratorní kulturu trepky(Paramecium) a máte na první týden po starosti. Trepku seženete na internetu bez problémů. Poté přejděte na Artemii a po čtrnácti dnech již můžete dokrmovat suchou potravou a třeba i tím uvařeným žloutkem. Pozor ale, jakmile začnete krmit umělou stravou, musíte i více odkalovat a obměňovat vodu.
A teď jednu důležitou radu. Touto drobnou potravou vydržte krmit sedm týdnů. Potěr rychle roste a bude Vás to svádět začít krmit většími sousty, ale to je tragický omyl. Zhruba v šesti týdnech je plůdek velmi náchylný na udušení, protože se u něj začíná vyvíjet labyrint(přídavné dýchání). A právě v té době se musí krmit drobným krmivem. Nedodržíte-li tuto radu, potěr se vlastně utopí.
Foto: Trichogaster trichopterus trichopterus- pár před třením.
0 komentářů