Bylo to 9. prosince tohoto roku, kdy jsem poukazoval na nevhodné vánoční dárky v podobě živého překvapení. Je krátce po Štědrém dnu a mám v poště dotaz jako ušitý na míru k tomuto tématu. Závojnatka i s koulí pod stromečkem, krabička s krmením a k tomu vzkaz z „odborné“ prodejny: „Nebojte, je to nenáročná ryba.“ Stačí se podívat na ten poslední článek z 9. prosince. Ale jednu radu přece jen mám. Pro závojnatku opatřete garsoniéru v podobě alespoň osmdesátilitrového akvária s dobře výkonným filtrem. Rozhodně ji ale nenechávejte samotnou. Mám takovou zkušenost, že závojnatkám svědčí společnost alespoň jedné ryby stejného druhu. Nehodláte-li dále tento dar v podobě závojnatky v domácnosti přechovávat, nabídněte ji co nejdříve do odborné prodejny, nebo ji věnujte známému chovateli. Skleněnou kouli jistě upotřebíte jako dekorační předmět, nebo nádobu pro sesazení mini zahrádky. Rozhodně se ale k chovu těchto ryb nehodí.

Jak dlouho mohou ryby hladovět?

Tento dotaz beru jako zvídavou otázku, protože se obávám domýšlet, proč se na to pisatel ptá…

Je pravda, že ryby mají velkou výdrž a bez potravy dokáží přežívat i několik měsíců. Je nutné ale také napsat, že zrovna u ryb to není hladovka jako taková. Ryba ve svém přirozeném prostředí, tedy v přírodní vodě, dokáže přijímat živiny i povrchem svého těla a tak trávení zásobního tuku probíhá pomaleji. Je též nutné pro tento dotaz rozdělit ryby do skupin. Jinak je tomu u ryb z tropů a jinak u ryb z mírného pásma, tedy například u ryb přezimujících pod ledem, které dokáží svůj metabolismus zpomalit tak, aby vydržely i dlouhou zimu. U mořských ryb je to také různé. Jde hlavně o výživnost prostředí, o rybí druh, o teplotu vody a s tím související i hloubku, ve které ryba žije. Vidíte, že toto téma není nijak jednoduché zodpovědět, ale v zásadě lze napsat, že ryby všeobecně vydrží bez potravy dosti dlouhou dobu a záleží pouze na okolnostech, jak se ten určitý druh s nedostatkem potravy vypořádá. Neznamená to však, že je to pro ně stav běžný a hlavně nepostižitelný. Do určité doby je rybí „hladovka“ stav, ze kterého se může vrátit do běžného potravního režimu a dále pokračovat ve svém zdravém vývoji. Překročí-li však tuto dobu, zůstává rachitická a říkáme o ní, že je podražená. Přestává růst a ve většině případech se nedožije vyššího věku.
U akvarijních ryb je nutné dát na tuto hranici dobrý pozor, ryby krmit pravidelně dobrou a rozmanitou stravou. V mnoha článcích jsem popisoval krmný režim a psal jsem také o tom, že je dobré, když majitelé akvária jezdí pravidelně na chalupu. Jednodenní hladovka v týdnu dospělým rybám v akváriu prospívá.
A jak je to s dovolenou akvaristy?
Máme-li akvárium již delší dobu zařízené, ryby dospělé a zdravé, můžeme si je dovolit ponechat klidně čtrnáct dní bez potravy a akvárium bez pravidelné údržby. Na tomto místě bych rád poznamenal, že je to rozhodně lepší řešení, než svěřit ryby pověstné sousedce, která o akvaristice nic neví. Toto řešení většinou končí katastrofou.
Jinak je tomu u čerstvě zařízených akvárií či u potěru ryb. V těchto případech je lépe akvárium na delší dobu neopouštět.

Dospělé a dobře krmené ryby vydrží v době dovolené v zařízeném akváriu bez problémů a dokonce bych řekl, že je to jednou do roka prospěšné. Mají v akváriu mnoho možností, jak si dovolenkovou „hladovku“ vylepšit. V tomto případě jim dobře poslouží např. řasy, zbytky potravy a mnohdy i nežádoucí a stále se množící šneci okružáci.

Vzpomínám si na jednu dnes již úsměvnou příhodu, která se stala zrovna na Silvestra, ale již dosti dávno.

Můj známý ze žižkovského klubu se vydal s rodinou na vánoční svátky do hor. Návrat z dovolené plánovali až po Silvestru. I když byl již zkušený akvarista, svěřil přesto dohled nad svými akvárii sousedce. Ta měla jasné instrukce: na nic nesahat, nekrmit a pouze kontrolovat, zda se nestane nic s technikou. Pro tento případ měla telefonní číslo do horské chaty, kde akvarista s rodinou zimní dovolenou trávil. Vše proběhlo v pořádku a po návratu z dovolené se můj kolega těšil na své miláčky. Sousedce poděkoval za dohled a po dotazu, zda bylo vše v pořádku se mu zdálo, že se jeho sousedka divně zatvářila, ale její souhlas ho uklidnil. Na nic nesahala, nekrmila a technika šlapala jako hodinky. Ale po několika dnech se zděsil. V akváriu, kde měl již dospělé americké cichlidy se objevila parazitická infekce v takové míře, že měl co dělat, aby alespoň ty nejsilnější kusy zachránil. Vrtalo mu to hlavou, ale protože byl již poměrně zkušený, věděl, že takový malér má vždy nějakou příčinu. Vše zkontroloval, prohlédl pečlivě ostatní akvária, ale nikde nic. Preventivně zvýšil teplotu ve všech akváriích a pravidelně je sledoval. Záhy ho ale napadlo, že se ještě zeptá sousedky. Nedoufal sice, že se cokoliv dozví, ale přece mu to nedalo.
Zašel za ní a vše jí vysvětlil. Slíbil, že se nebude zlobit, ale že mu musí říci vše co se v jeho nepřítomnosti stalo. Tedy, jestli se vůbec něco stalo. A světe div se, sousedka se s pláčem začala omlouvat a překotně vysvětlovala.
Brzy po odjezdu majitele akvárií se šla podívat do jeho bytu. Bylo to druhý den a s překvapením zjistila, že na zemi leží již mrtvá, vyskočená rybka. Protože ale měla celé to hospodářství na starosti, vzala to za své. Rybku sebrala, usušila a hned po svátcích vánočních se vypravila do akvaristik. Její strastiplná cesta ale vedla k úspěchu a ona tu samou rybku sehnala a dokonce v podobné velikosti. Problém byl jediný. Nic nevěděla o karanténě nově zakoupených ryb, nic nevěděla o akvaristické praxi. V dobré víře se těšila, že soused nic nepozná a ona v té nelehké zkoušce obstojí. Stále považovala, i když neprávem, tu nešťastnou náhodu za svou vinu.
Ona zakoupená ryba byla ale infikovaná a infekce se tak dostala do zdravého akvária.
Zkrátka, i dobrý úmysl nemusí být vždy korunován úspěchem.

Ale abych se vrátil k původnímu dotazu. Shrnu-li to, pro akvaristiku je důležité to, že dospělé ryby v déle zařízeném akváriu vydrží bez problémů čtrnáct dní, ale pozor! Potěr a slabší či mladé ryby na takovou dobu opustit již nemůžeme. U potěru se to řídí jeho stářím a hlavně kvalitou potravy. Můžete-li nakrmit kvalitní živou potravou z přírody, můžete krmit několikadenní potěr jednou denně a bude mít stále co k snědku. Pozor ale, ani tímto krmením nepřekrmovat a raději volte menší dávku.

Těžko tedy říci, kde je ona kritická hranice, kdy je ještě návrat oslabené ryby do normálního režimu možný. Jasné je ale jedno, zdravé a dobře krmené ryby jsou mnohem odolnější než ryby zanedbané a ještě ke všemu podvyživené. Věnujte tedy krmnému režimu v akváriiích pozornost, vždy se to vyplatí.

P.S. Přeji Vám všem ještě jednou mnoho úspěchů v novém chovatelském roce 2008.

Foto: Astronotus ocellatus