Hodnoty vody, které potřebujeme pro výtěr kongoteter tedy již známe. Zbývá ještě dodat, že i v tomto bodu se mohu lišit se svými poznatky od některých kolegů akvaristů. Jde totiž o konečnou fázi pří­pravy vody. Moje praxe je taková, že alespoň dva dny před výtěrem vodu v připravené nádrži provzdušňuji a je též dobré vložit do ní­ trs Microsoria. To totiž docela dobře stabilizuje kyselost a udržuje ji na té správné hodnotě. Za těch několik dnů se voda ustálí­ a pro výtěr je rozhodně vhodnější­ než voda čerstvá, které ří­kám „rozbitá“. Toto je dobré provádět při výtěrech i ostatní­ch druhů teter, ale kongotetry dobře provzdušněnou vodu doslova milují­.

Ještě bych se rád zmí­nil o doplňcí­ch, které někteří­ akvaristé do vývojové vody přidávají­. Jde o různé výluhy z pří­rodní­ch surovin. Je v podstatě jedno, zda se jedná o výluh z rašeliny, vývar dubové kůry, kořenů mangrove či olšových šištic. Každý z akvaristů má svou praxi a podle ní­ se ří­dí­. Je tedy těžké předat takové zkušenosti dále. Použí­vání­ těchto koncentrátů může být zcela neškodné a prospěšné, ale budete-li dávkovat ve špatné koncentraci, můžete naopak celý výtěr zmařit. Jedno je ale velmi důležité a je tedy dobré si další­ zkušenost zapamatovat.
Veškeré výluhy se dají­ v zásadě rozdělit do dvou skupin. Jsou to ty, které si můžete zakoupit v odborných obchodech, a které jsou vyráběny profesionální­mi výrobci a ty, jež si akvaristé podle svých receptur vyrábějí­ sami.
Ta první­ skupina je ve své podstatě dosti bezproblémová, protože hodnoty výluhu a dávkování­ jsou na obalu deklarovány a podle nich se můžete ří­dit. U těchto pří­pravků jsou dokonce použity stabilizátory, které umí­ ještě něco naví­c. Jde ale vždy o pečlivé prostudování­ vzkazu od výrobce. Použijete-li dávkování­ podle návodu, nemusí­te se bát problémů.
Ta druhá skupina je absolutně bez jakýchkoliv pravidel a musí­te se striktně ří­dit rady toho, od koho si tento výluh poří­dí­te. Jen on totiž ví­, jak s ní­m zacházet a jaké dávky do vývojové vody aplikovat.
Naví­c, u těchto „vodiček“ je problematické ověřit si jejich pH, které je dosti podstatnou veličinou. Nemáte-li drahý elektronický pří­stroj pro měření­ kyselosti roztoku, jeho hodnotu nezjistí­te, protože titrací­ se pH z důvodu zabarvení­ výluhu nedá změřit. Jediná možnost je ta, že měření­ provedete zkušebně, až po aplikaci do již připravené vývojové vody. V tomto pří­padě ale postupujte velmi opatrně.
Ještě bych rád upozornil na stabilizaci výluhů. Na obalech profesionální­ch výrobků je uvedeno datum spotřeby, ale podomácku vyrobené výluhy tento údaj postrádají­. Nejste-li si jisti stáří­m výluhu, nepouží­vejte ho!
Zají­má-li Vás moje zkušenost, mohu se svěřit, že do vody žádné takové výluhy nepřidávám. Pozor ale, neří­kám, že je to jednoznačné. Již jsem se o tom zmiňoval v některém z minulých článků. Jde zkrátka o to, v jakém koutu naší­ země žijete a jakou máte vlastní­ zkušenost.

Pro samotný výtěr použijte větší­ elementku. Mám-li být konkrétnější­, uvedu velikost vytí­račky, kterou použí­vám. Délka 40, výška 24 a ší­řka 20cm. Tvar ale není­ podstatný. Klidně můžete zvolit jiný, ale menší­ bych nedoporučoval.
Zrovna tak, jako u ostatní­ch teter dbejte na čistotu a doporučuji si přečí­st článek z ří­jna 2006, který pojednává o pří­pravě výtěru neonek obecných, či teter neonových, chcete-li. Jde o čistotu vytí­rací­ch elementek a všeho, co přijde do styku s vývojovou vodou.

A teď zase jednu akvaristickou „fintu“. Již jsem naznačoval, že kongotetrám svědčí­ slunce a to zvláště při výtěru. Připravte jim tedy co možná nejvhodnější­ prostředí­ a umí­stěte elementku pro výtěr k oknu tam, kde sví­tí­ odpoledne nejví­ce slunce. Tam je to pravé mí­sto k výtěru. Tak jako u mnoha ostatní­ch teter nechte chovné ryby před výtěrem oddělené a minimálně den před samotným výtěrem je nekrmte. V tuto chví­li vysvětlí­m, proč jsem doporučoval chovat kongotetry ve vodě teplé do 24 °C. Je to z toho důvodu, že ve vytí­rací­ch elementkách je dobré zvýšit teplotu ještě o 2-3 °C.

Po výtěru chovný pár odlovte a věnujte pozornost jikrám. Zakalí­-li se voda, musí­te ji vyměnit za stejnou, ale čirou. Jikry těchto teter jsou sice odolnější­ než např. u teter neíłnových, ale hranice odolnosti u vývoje jiker je velmi citlivá. Mnozí­ akvaristé jikry po výtěru selektují­ a přendají­ je do stejné, ale čisté vody. Tato praktika je zcela na mí­stě, protože v nové vodě nejsou zbytky exkrementů ryb, nebo rozkládají­cí­ se pohlavní­ produkty. Tedy zbytky po výtěru. U mnoha druhů tzv. problematických ryb je to jedna z možností­, jak uchovat do rozplavání­ jikry v pořádku. Mimochodem, vlastní­te-li konduktometr, pro zají­mavost si změřte hodnotu vody před a po výtěru. Zjistí­te mnohonásobně zvýšenou vodivost. A tak je přendání­ jiker po výtěru do vody čisté zcela na mí­stě. Znovu ale zdůrazňuji, voda, do které jikry přendáte, by měla mí­t shodné hodnoty jako voda, ve které jste ryby vytí­rali. S touto operací­ není­ žádný problém, protože lepivost jiker kongoteter je minimální­. Proč na tuto praktiku upozorňuji zrovna u výtěru kongoteter? Jikry těchto ryb se vyví­její­ delší­ dobu než u většiny druhů teter, a tak je důležité udržet vývojovou vodu celou dobu čirou, bez zákalu. Jde o šest až sedm dní­. Tato doba se ří­dí­ podle teploty vody. Má to ale také svoji výhodu. V tuto dobu je eleuterembryo(volný zárodek), mimo nejhorší­ nebezpečí­ a neuděláte-li nějakou zásadní­ chybu, máte vyhráno. Vylí­hnutý potěr se brzy rozplave. Trvá to přibližně jeden až dva dny a v podstatě hned plní­ plynový měchýř, takže se jeho rozplavání­ počí­tá pouze na hodiny. Odkrmení­ tohoto potěru totiž není­ až tak problematické. S chutí­ přijí­má vylí­hlou Artemii a všechna ostatní­, drobná živá krmiva. Máte-li možnost podat potěru nauplie těch správných buchanek, nemůžete udělat lépe.
Neméně důležitý je další­ poznatek: Při vývoji jiker je dobré vložit do vývojové vody jemný vzduchovací­ kamí­nek a vodu vytrvale provzdušňovat. Dělá to dobře jak vodě tak potěru.

Ještě snad zbývá dodat, že se v mnoha knihách uvádí­, že výtěr kongoteter je podobný výtěru podobné tetry z Afriky a dokonce ze stejné řeky. Jedná se o Brycinus longipinnis. Tato tetra vyžaduje sice stejný chemismus vody, ale samotný výtěr se liší­. Liší­ se hlavně v tom, že tetra z rodu Bricinus se tře postupně v několika periodách a její­ výtěr může trvat až několik dní­ tak, jak v samičce dozrávají­ jikry. U tetry konžské se výtěr odbývá najednou v jeden den. A ještě jednu skutečnost bych rád uvedl. Početnost jiker u tetry konžské je v dobrém pří­padě až pět set kusů. Brycinus longipinnis může během třecí­ periody naklást až několik tisí­c jiker. Bývá ale pravidlem, že jich je dosti neoplodněných.

Co tedy dodat závěrem? Sami posuďte, zda jsou ony tolik zmiňované, ví­ce či méně důmyslné akvaristické finty nějakou stále utajovanou a zastřenou záhadou, nebo zda se opravdu nejedná pouze o mravenčí­ a vytrvalou práci chovatelů, kteří­ se zkrátka snaží­ přijí­t věci na kloub.
A ještě něco, sami jistě poznáte, že sebelepší­ návod na vytření­ jakéhokoliv druhu ryb Vám nebude nic platný, bez Vašich osobní­ch zkušeností­ a mnohdy i mimořádné trpělivosti.

Přeji tedy všem akvaristům mnoho úspěchů při výtěrech jednoho z nejkrásnější­ch skvostů našich akvárií­, tetry konžské – Phenacogrammus interruptus.

Foto: Trichogaster trichopterus