Jano S., kamí­nky a mušle od moře do sladkovodní­ho akvária nepatří­! Ovlivňují­ zásadně chemismus vody a pro většinu tropických sladkovodní­ch ryb a rostlin ji tvoří­ téměř neobyvatelnou.
Na dno jako substrát se použí­vá tří­děný křemičitý štěrk(kačí­rek) velikosti zrn přibližně 0,5 – 1 cm, i hrubší­. Mimochodem, tento štěrk se dá zakoupit v téměř každém odborném obchodu.
Vrstva kačí­rku by měla být v mí­stě zasazených rostlin cca 5 cm. V přední­ch partií­ch akvária, z důvodu dekorace, postačí­ pouze „poseté“ dno. Také z důvodu přehlednější­ho a snazší­ho odkalování­ zbylé potravy i jiného kalu.
Toto ale rozhodně není­ univerzální­ návod! Vytvoří­te-li pomocí­ větší­ch dekorační­ch kamenů, nebo kořenů, různé terasy či kapsy vyplněné kačí­rkem, nebude to mí­t chybu.

Druhá Jana, Jana K. se ptá na blechy! Jano, já si myslí­m, že se ptáte zřejmě na plankton. Rozhodně se Vám ale nebudu smát, jak jste se obávala. Za prvé, také jsem začí­nal a z dětství­ si pamatuji, že se tak planktonu všeobecně ří­kalo. Použí­val se také termí­n vodní­ hmyz.
Moje vzpomí­nky na dětství­ a mého dědu jsou protkány našimi výlety k rybní­ku, kam jsme právě na blechy chodili.
V blí­zkém budoucnu budu psát článek na téma plankton, protože se mi na tento námět sešlo několik dotazů, ale zatí­m na vysvětlenou: je to asi tak. Vodní­ blechy se planktonu začalo ří­kat zřejmě proto, že pohyb těchto živočichů připomí­ná jakési poskakování­. Proto zřejmě blechy.
Setkáme se s tí­m zvláště u buchanek(Cyclops) a u perlooček(Daphnia), kterých je ale mnoho druhů.

Karle S., techniku zhotovení­ akvária a jeho opravy můžete sledovat v poslední­m pokračování­.

Nejmenovitě můžu odpovědět, že akvaristiku provozuji aktivně téměř 30 let, ale již od dětství­ jsem se o vodní­ svět velmi zají­mal. Měl jsem zkrátka to štěstí­, že můj děda byl veliký milovní­k pří­rody a akvarista a já byl u všeho s ní­m.
Mimochodem, první­ akvárium jsme spolu vypustili na koberec, když mi bylo asi tak 5 let a babička na to vždy s kyselým úsměvem vzpomí­nala. Měl jsem na tom prý velký podí­l!
Jo a děda vždy přidal, že vynadáno dostal tehdy pouze on a dodával, že nespravedlnost vládne světem. No zkrátka jak jsem již napsal, mám krásné vzpomí­nky….

Zdena Z. se ptá na vodu. Již dávno se nenosí­ voda ze studánky. Použijte vodu vodovodní­, zapojte filtrování­ a alespoň jeden den nechte vodu odstát. Pochopitelně by měla být čirá a vyhřátá na potřebnou teplotu. Všeobecně na pokojovou nádrž okolo 23-24 °C.
Ono záleží­ na druzí­ch ryb, ale budete-li nakupovat ryby, předem zatelefonujte! Vyplatí­ se Vám to.

A poslední­ dotaz není­ vlastně ani dotaz. O svátcí­ch jsem řešil jednu katastrofu po telefonu s Jirkou. Nakonec jsme na to přišli a já to uvádí­m z toho důvodu, že by se Vám moje rada mohla také hodit.
Telefonoval mi Jirka, že se mu najednou začaly v akváriu objevovat mrtvé rybičky. Hejno se hromadilo v rohu akvária a ryby přestaly žrát, ale voda byla čirá. Co teď?!
V tomto pří­padě byla pomoc jednoduchá, i když Jirka zavolal pozdě. Zachránili jsme pouze část hejna.
Zkrátka, dostal v minulosti od jakéhosi akvaristy radu, že pokud filtr teče, je to dobré. Toto je velký omyl a již stál mnoho ryb život.
Filtrační­ hmota je sice plná bakterií­, které odbourávají­ svou činností­ nečistoty, ale vše má své meze. Kapacita filtrů není­ nekonečná a při překrmování­ či přerybnění­ se filtr přesytí­ a nastává zpětný efekt. Filtr nejenže nefiltruje, ale naopak vypouští­ do vody v akváriu stále větší­ množství­ jedu. Jde o dusitany, které vyřazují­ funkci červeného krevní­ho barviva.Ryby se vlastně nakonec udusí­. Děje se tak i přesto, že je voda křišťálově čistá. V pokročilém stadiu již nepomůže ani rychlá výměna vody, protože ryby mají­ otravu v krvi.
Ony bakterie se nazývají­ nitrifikační­ a jejich funkci vyřadí­ i použití­ antibiotik při léčbě ryb. A tak je potřeba pravidelné čištění­ filtru i kontrolu hodnot vody v akváriu.
A opět musí­m upozornit na tu nejdůležitější­ věc, NEPŘKRMOVAT!

Jiří­ Růžička